Británie se dostala do křížku s EU kvůli soukromí na internetu

EU

Evropská komise v úterý oznámila, že podá žalobu na Velkou Británii, protože její vláda nedostatečně chrání soukromí internetových uživatelů. K tomuto kroku se komise rozhodla poté, co obdržela několik stížností na behaviorální reklamní technologii Phorm, která uživatele sledovala a na základě toho pak cílila reklamu. Zároveň oznámila, že chystá nová opatření, která bude zneužívání osobních dat postihovat.

Behaviorální reklamní systém Phom se stala předmětem živých diskusí poté, co ji začali využívat největší britští poskytovatelé internetu (ISP) jako BT či Virgin. Tento systém dokáže cílit reklamu na uživatele podle toho, kde se na internetu pohybuje nebo jaké informace na něm vyhledává.

„Technologie jako behaviorální reklama může být pro obchodníky i spotřebitele užitečná, musí však být využívána v rámci pravidel EU,“ řekla Viviane Redingová, evropská komisařka pro informační společnost a média. Podle ní jsou tato pravidla určena k ochraně obyvatel a musí být ze strany členských států důsledně prosazována.

Jinými slovy to znamená, že pokud chce uživatel tento typ reklamy, který shromažďuje jeho osobní údaje využívat, musí k tomu udělit souhlas. To se však v případě britských ISP nestalo, zákazníci dokonce nebyli o nasazení technologie vůbec informováni, a tak komise zahájila proti Británii právní úkony. Ta má nyní dva měsíce na to, aby na formální varování reagovala a svůj postup vysvětlila, jinak se její vláda může dostat až před Evropský soud.

RFID čipy ve zboží by si měl zákazník vypnout

Komisařka Redingová také ve svém prohlášení řekla, že opatření proti zneužívání osobních údajů, zejména v souvislosti s dětmi, musí podniknout také sociální sítě jako je například populární Facebook. „Je si opravdu každý uživatel těchto sociálních sítí plně vědom toho, že všechny fotografie a informace, které na ně uloží, se mohou stát dostupnými pro kohokoliv na webu?“ ptala se v této souvislosti.

Dále vyslovila obavu ohledně radiových identifikačních čipů RFID, které mohou být využívány například k označování zboží v obchodech. V takovém případě v sobě obvykle nesou například informaci o datu potřeby nebo cenu a současně mohou sloužit také pro monitorování zásob. Podle Redingové by žádný Evropan neměl tyto čipy ve svém zboží mít, aniž by o tom byl informován a mohl je kdykoliv vypnout nebo odstranit.

Koncem března komisařka hovořila o nutnosti přijmout opatření, která povedou ke snížení uhlíkových emisí v ITC odvětví o 20 procent během pěti let.

Přečěte si také

Soud zamítl žalobu, podle které Google svými fotografiemi porušil soukromí
Google začíná cílit reklamu na základě online aktivit uživatelů

Exit mobile version