Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Rezoluce je pro členské státy nezávazná. Čeští europoslanci jsou v pohledu na návrh rozpolcení.
Legislativně nezávazná zpráva, kterou dnes odsouhlasil Evropský parlament poměrem 493 hlasů pro ku 92 proti, kromě zavedení věkové hranice 16 let pro využívání sociálních sítí, platforem pro sdílení videí či společníků s umělou inteligencí (AI) vyzývá také k zákazu nejnebezpečnějších návykových praktik na internetu u mladistvých. Jde například o nekonečné scrollování, automatické přehrávání obsahu, systémy odměňování či škodlivé praktiky s prvky hazardních her.
Ochrany nezletilých před komerčním vykořisťováním chtějí europoslanci docílit mimo jiné tím, že platformy budou mít zakázáno nabízet finanční pobídky dětským influencerům.
Opatření má pomoci, aby rodiče měli činnost svých dětí na internetu pod kontrolou a aby se děti na internetu angažovaly přiměřeně svému věku. Návrh počítá s tím, že mladiství ve věku 13 až 16 let by na sociální sítě a další platformy měly přístup pouze se souhlasem rodičů.
Zpráva rovněž vyzývá k co nejrychlejšímu řešení etických a právních rizik, která přináší nástroje AI včetně takzvaných deepfakes, chatbotů plnících funkci společníků, AI agentů či svlékacích aplikací využívajících AI, které vytvářejí zmanipulované snímky osob bez jejich souhlasu.
Poslanci zároveň podpořili kroky Evropské komise směřující k vyvinutí evropské digitální identity (eID) a unijní aplikace k ověřování věku uživatelů. Zdůraznili přitom, že systémy ověřování věku musí být přesné a zachovávat soukromí nezletilých.
Zpráva se odkazuje na výzkum, podle něhož každý čtvrtý nezletilý vykazuje známky problematického nebo dysfunkčního používání chytrého telefonu, tedy vzorce chování naznačujícího závislost. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2025 si zároveň více než 90 procent Evropanů myslí, že lepší ochranu dětí na internetu je nutné zajistit co nejdříve.
Věkový limit pro uživatele sociálních sítí se chystají zavést či o tom uvažují již některé členské státy, včetně Dánska a Francie, a to nezávisle na debatě probíhající na úrovni EU.
Kritici se obávají, že nová praxe by mohla vést ke ztrátě anonymity na internetu, izolaci mladistvých od informací a vyjadřují pochybnosti ohledně celkové přiměřenosti takovéhoto opatření.
Z českých europoslanců hlasovali pro návrh Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP09) a Luděk Niedermayer (TOP09) z frakce Evropské lidové strany jakož i Jaroslav Bžoch (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. Proti byli Ondřejk Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců (ECR) a také Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených. Další se zdrželi nebo nehlasovali.
„Ochrana dětí musí být účinná a realistická. Nejsem si jistá, jak účinně by se kontrolovalo například povinné ověřování věku dětí při přihlašování se na sociální sítě nebo do komunikačních aplikací,“ uvedla v prohlášení europoslankyně Klára Dostálová (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která se hlasování zdržela. Evropa podle ní nesmí boj proti predátorům na internetu proměnit v boj proti soukromí vlastních občanů.
Poslanec Krutílek uvedl, že děti na internetu mají hlídat jejich rodiče, nikoliv EU. „Tohle není ochrana dětí, ale pokus o cenzuru na internetu. Je to podobné jako u chat control – stát má rozhodovat místo rodičů. My říkáme jasně: děti vychovávají rodiče, ne dozor z Bruselu,“ uvedl v prohlášení. Povinné ověřování věku bude navíc podle něj znamenat předávání občanek a citlivých údajů platformám. „To je reálné bezpečnostní riziko, nikoliv řešení,“ dodal. Nařízení známé jako chat control, které má za cíl bojovat proti šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí, a to i za pomoci prolamování šifrované komunikace, dnes schválila Rada EU.
Proti návrhu se postavila také pirátská poslankyně Gregorová. „Počítá totiž s povinným ověřováním věku, což se nicméně nedá udělat jinak, než verifikovat absolutně všechny uživatele sociálních sítí, a to nahráním dokladu totožnosti. To by znamenalo praktický konec anonymity na internetu a předávání citlivých údajů Big Tech firmám,“ uvedla v prohlášení. Anonymita je podle ní „základem demokracie, chrání whistleblowery, opoziční hlasy i obyčejné uživatele před sledováním“.
Naopak podle europoslance Niedermayera by internetovému prostředí prospělo „mnohem méně anonymity“, například v politických diskusích. Návrhy Evropského parlamentu na zvýšení ochrany nezletilých označil za velice důležité.
