Zaměstnanci evropských firem utratí v průměru 1,6 milionu eur ročně v tzv. neoficiálních cloudových službách, těmi jsou pochopitelně myšleny neschválené cloudové produkty, využitelné coby pracovní nástroje, nikoli tedy stahování hudby na iTunes v pracovní době. Roste tak nová konkurence fenoménu BYOD? Zdálo by se to logické, problematika je ale v daném případě o něco složitější.
Skryté cloudy, které na jednu stranu ulehčují firemnímu rozpočtu a přinášejí větší tržní flexibilitu, táhnout za sebou zároveň prvek chaosu a řadu nových bezpečnostních rizik.
Podle společnosti VMware, která na dané téma realizovala průzkum mezi 1500 IT manažery s rozhodovací pravomocí a 3000 kancelářskými pracovníky firem s počtem zaměstnanců v rozmezí 100 a výše v evropských firmách, 37 % IT manažerů evropských firem podezřívá zaměstnance z pořízení cloudových služeb bez souhlasu IT oddělení. Průzkum však zároveň naznačuje, že se nejedná o jednoznačně negativní trend, řada firem totiž připouští, že výdaje na skryté cloudy (v průměru 1,6 milionu eur na každou relevantní firmu v roce 2012) mohou firmě zajistit významné výhody.
Prvek ambivalence
Většina dotazovaných IT manažerů s rozhodovací pravomocí (72 %), kteří podezřívají zaměstnance z neschválených výdajů na cloudová řešení, zároveň uvedla, že tyto výdaje přináší firmě určité výhody: každý druhý respondent (51 %) oceňuje, že firma může rychleji reagovat na požadavky zákazníků, a téměř třetina (31 %) chválí pozitivní vliv na růst firmy a inovace. Přesto však téměř polovina (48 %) přiznává, že ačkoliv jsou neoficiální cloudové výdaje pro firmu přínosem, tak zároveň zvyšují bezpečnostní rizika. Tvoří se tak konflikt mezi narůstajícími požadavky na flexibilitu IT, potřebou udržovat IT pod kontrolou a zároveň odstranit zbytečné procesy související se správou.
Skryté cloudy a pracovní efektivita
Výzkum zjišťoval také názory tří tisíc evropských kancelářských pracovníků a zkoumal, jak využívají cloudové produkty a služby pro zvýšení efektivity práce. Téměř polovina zaměstnanců (45 %) by pro splnění svých pracovních úkolů využila neschválené cloudové služby a více než třetina (36 %) už tak dokonce učinila. Nejpočetnější skupinou uživatelů skrytých cloudů jsou tzv. duševně pracující (knowledge workers) – 58 % z nich přiznává, že by cloudové služby využili bez svolení IT oddělení.
„Výzkum odhalil závratné množství neoficiálních cloudových výdajů mezi evropskými firmami, ale nemusí jít nezbytně o plýtvání penězi. Zaměstnanci často prohlašují, že obchází IT oddělení a pořizují si cloudové služby pro dobro firmy – aby mohli pracovat efektivněji,“ prohlásil Michal Stachník, country manager pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti VMware. „IT oddělení dospělo do bodu, kdy už nemůže nadále ignorovat neoficiální cloudové výdaje. IT manažeři s rozhodovací pravomocí se s novou situací musí smířit a zajistit zaměstnancům požadovanou flexibilitu způsobem, který bude zároveň akceptovatelný a bezpečný pro celou firmu.“
Skoro čtvrtina (23 %) kancelářských pracovníků přiznala, že za neschválené cloudové produkty zaplatila zhruba 2 700 eur, každý sedmý (14 %) respondent za tyto produkty dokonce utratil v roce 2012 přes 5000 eur. Nejvíce peněz za neoficiální cloudy vydali zaměstnanci v Itálii, Německu a Nizozemsku: 22 % Italů utratilo více než 5000 eur, stejně tak i 19 % Nizozemců a 17 % Němců.
Proč a jak se obcházejí pravidla
Výzkum poukázal i na to, jak a proč obchází zaměstnanci IT protokol. Motivací respondentů bylo například udržení konkurenceschopnosti prostřednictvím nových produktů a rozšíření nabídky služeb (18 %), nebo hledání rychlejšího a efektivnějšího způsobu práce (30 %). Velké množství dotazovaných (65 %) pokrývá cloudové výdaje z rozpočtů svých oddělení (43 %), zahrnuje je do celkových nákladů (38 %) nebo je platí prostřednictvím firemních kreditních karet (33 %).
Z průzkumu vyplynulo, že 27 % těchto cloudových aplikací plánovali IT manažeři implementovat tak jako tak, zaměstnanci tedy sice ušetřili alokací svých lokálních rozpočtů náklady IT oddělení, nikoliv však firmě jako celku. Užší spolupráce mezi všemi firemními jednotkami a centrálním IT oddělením je příležitostí, jak na základě požadavků zaměstnanců zformovat novou IT strategii.
Při bližším zkoumání investic do skrytých cloudů předpokládají IT manažeři, že k jejich nejaktivnějším uživatelům patří následující oddělení:
- Marketing/reklama/komunikace (43 %)
- Prodej (33 %)
- Výzkum a vývoj produktů (31 %)
- Finanční oddělení (23 %)
K pěti nejčastějším cloudovým produktům a službám (bez ohledu na to, zda jsou placené nebo bezplatné) využívaným bez oficiálního povolení IT oddělení patří:
- Služby pro sdílení dat a souborů (55 %)
- E-mail založený na cloudu (47 %)
- Chatovací služby (instant messaging) (44 %)
- Videokonference (37 %)
- Firemní sociální sítě (22 %)
Velké množství evropských firem si podle Stachníka uvědomuje výhody neoficiálních cloudových výdajů, ale také třecí plochy. Téměř polovina IT manažerů by prý uvítala lepší komunikaci s jednotlivými odděleními. Je totiž skvělé vidět zaměstnance, jak přejímají iniciativu a přicházejí s inovacemi, ale čeká zde řada rizik sahajících od nesourodých výstupů až po nedostatek kontroly a bezpečnopstní hazard. S proaktivním přístupem IT oddělení, odpovídající úrovní správy, bezpečnosti a vizibility, se mohou skryté cloudy stát pro firmu konkurenční výhodou a nikoliv hrozbou.
