Právě probíhající intenzivní vývoj v oblasti 3D biotiskáren, tedy takových tiskáren, které jsou schopny vytvářet trojrozměrné struktury z kmenových buněk, vyvolá podle analytiků v následujících dvou letech velkou debatu o etickém rozměru 3D tisku.
Účinné využití 3D tisku při výrobě protetických pomůcek spolu s populačním růstem a nedostatečnou úrovní lékařské péče v rozvojových zemích zároveň povede k prudkému nárůstu poptávky po této technologii v nadcházejících dvou letech.
„3D tiskárny schopné tisknout funkční modely lidských orgánů a části tkání budou vyvíjeny a vytvářeny mnohem rychleji, než by odpovídalo schopnosti populace tyto technologie v celém důsledku správně pochopit a akceptovat,“ říká Pete Basiliere, ředitel výzkumu ve společnosti Gartner.
První úspěšné pokusy tohoto typu již existují, v říjnu loňského roku například čínská univerzita Hangzhou Dianzi oznámila vytvoření 3D tiskárny Regenovo, která zvládla vytisknout malou funkční ledvinu. Na západě se zatím experimentuje spíše s tiskem protetických pomůcek (protézy, ortézy, náhrady kloubů), doba tisku funkčních vnitřních orgánů a tkání ale díky současným technologiím již není daleko.
Gartner také do roku 2018 předvídá rychlý nárůst krádeží intelektuálních vlastnictví způsobený snadno dostupným 3D tiskem z pokročilých materiálů jako je nerezová ocel, keramika, titan, kobalt a další.
