Google hrozí Číně: Cenzuru nebudeme tolerovat, raději odejdeme

analyza

Podrobně – Stačil jeden příspěvek na firemním blogu, aby se opět rozhořela vášnivá debata o porušování práv a cenzuře internetu v Číně. Společnost Google totiž pohrozila, že cenzurování obsahu již nadále nehodlá tolerovat, a pokud tamní vláda nepodnikne kroky ke zlepšení situace, raději čínský trh opustí. Rozepře, která okamžitě otřásla akciemi Googlu i čínského největšího vyhledávače Baidu, může mít dalekosáhlé následky nejen na samotný trh internetového vyhledávání, ale i na diplomatické vztahy obou velmocí.

Americká internetová společnost Google v úterý vyslovila obavy ohledně bezpečnosti a nedostatečné míry svobody slova na čínském internetu s tím, že pokud se s tamní vládou nedokáže uspokojivě domluvit, raději tento trh opustí.

„Rozhodli jsme se, že již nadále nebudeme ochotni cenzurovat výsledky hledání na našem vyhledávači Google.cn. V průběhu několika následujících týdnů chceme s čínskou vládou diskutovat o možnostech, za jakých bychom mohli fungovat jako nefiltrovaný vyhledávač v rámci zákona,“ uvedl v příspěvku na firemním blogu David Drummond, ředitel právního úseku společnosti Google. Podle něj by společnost v případě neúspěšného jednání mohla pozastavit fungování čínské verze svého vyhledávače a dokonce zavřít své kanceláře v Číně.

Útoky na Google, zřejmě vedené Číny

Google také uvedl, že v polovině prosince zaznamenal několik kyberútoků vedených právě z Číny. Údajně mělo být napadeno až dvacet velkých společností působících v oblasti internetu, financí, médií či chemickém průmyslu. V případě Googlu pak byly podle jím získaných důkazů útoky vedeny na službu Gmail, konkrétně na emailové účty čínských aktivistů za lidská práva. Dosavadní interní prošetřování však naznačuje, že útoky nebyly úspěšné. Přesto Google učinil opatření ve své bezpečností infrastruktuře.

Zpráva o rozhodnutí Googlu se okamžitě rozšířila do všech médií po celém světě, pochopitelně mimo státem řízená čínská média. Přesto se brzy dostala i k tamním aktivistům, kteří postup Googlu s nadšením přivítali a mnozí dokonce začali před jeho lokální pobočku nosit květiny. Čínská strana zareagovala až v průběhu čtvrtka s tím, že by internetové firmy měly vládě pomoci kormidlovat směr vývoje rychle se měnící společnosti.

„Naše země je v kritické fázi reforem a vývoje a to představuje období společenských konfliktů. Důkladné řízení názorů vyskytujících se na internetu je základním nástrojem pro zabezpečení internetové informační bezpečnosti,“ uvedl Wang Chen z čínského úřadu pro informace. Ve vyjádření, které do značné míry reflektovalo projev z listopadu minulého roku, sice výslovně Google nezmínil, naznačil však, že prostor pro případné ústupky nebo kompromisy je velmi omezený.

Čínské ministerstvo zahraničí také přispěchalo s prohlášením, že tamní zákon jakékoliv hackerské aktivity zakazuje, a odmítlo obvinění, že by se Google nebo další zahraniční společnosti měly stát cílem sofistikovaného kyberůtoku vedeného z této země. „Vítáme zahraniční internetové i další firmy, které chtějí v zemi podnikat podle čínských zákonů,“ uvedla Jiang Yu, tisková mluvčí ministerstva.

Cenzurovaný internet, ale atraktivní trh

Kontrola a filtrování internetového obsahu, které odráží plošnou kontrolu všech typů médií, je trnem v oku mnoha zemí i firem, které na čínském trhu podnikají. Pokud dnes čínský internetový uživatele zadá do čínského Googlu například „tiananmen square protest“, nabídne vyhledávač sérii propagačních turistických fotografií. Jinde ve světě se však zobrazí fotografie a nezkreslené informace o protestech na náměstí Tchi-an-men z roku 1989, při kterých zahynulo několik tisíc lidí.

Právě tato cenzura i nedávné útoky podle Davida Drummonda měli zásadní vliv při zvažování možnosti, že by Google mohl čínský trh opustit. Tato možnost je přitom mnohem pravděpodobnější, protože ústupky čínské vlády se příliš očekávat nedají. Podle analytiků by však tohoto kroku mohl Google s odstupem času litovat.

Čínská ekonomika je totiž v současné době jednou z nejrychleji rostoucích na světě a čínský internet navíc čítá zhruba 360 milionů uživatelů. Jen za poslední rok jejich počet narostl o více než 100 milionů. Právě proto tamní internetový trh představuje z pohledu příležitostí pro další zisky obrovský potenciál do budoucna.

„Čína je z našeho pohledu jedním nejatraktivnějších internetových trhů. Podle našich odhadů na něm Google generuje příjem až 200 milionů dolarů ročně,“ uvedl pro agenturu Reuters Sandeep Aggarwal, analytik společnosti Collins Stewart. Podle něj je Google globálním internetovým lídrem hlavně z důvodu, že důsledně dbá na soukromí svých uživatelů, a nedávné útoky tak představují natolik významný argument i pro zvážení ukončení působení na čínském trhu.

Další analytici se shodují na tom, že i v případě, že by se Google rozhodl své působení v Číně ukončit, je velmi pravděpodobný jeho návrat. „Pokud odejdou, budou nakonec stejně přivítáni zpátky. Čínští uživatelé si to zkrátka vynutí, třebaže to bude chvíli trvat,“ říká Trip Chowdhry, analytik společnosti Global Equities Research.

Raketový růst Baidu

Situace na poli vyhledávání by se však mezitím s velkou pravděpodobností změnila. Už nyní je v Číně nejpoužívanějším vyhledávačem Baidu. Podle údajů společnosti Analysys International má tento čínský vyhledávač podíl 58,4 procent, zatímco Google 35,6 procent. (Čína a Česka republika, kde vládne Seznam, jsou jedinými zeměmi, kde Google nemá v internetovém vyhledávání prvenství.) Mezeru, kterou by svým odchodem Google vytvořil, by si velmi rychle rozebrali jak Baidu, tak američtí konkurenti v podobě společností Microsoft a Yahoo.

Už samotné úterní oznámení Googlu doslova otřáslo akciemi. Zatímco hodnota akcií Googlu klesla v průběhu středečního obchodování zhruba dvě procenta na 577,55 dolarů, akcie společnosti Baidu vyletěly u více než 13 procent na 439,48 dolarů. A vývoj pokračoval i v následujících dnech. Google se dokázal vrátit na svou původní hodnotu, která ve čtvrtek večer činila 591 dolarů, akcie vyhledávače Baidu dále rostly až na 464 dolarů.

Americká diplomacie žádá vysvětlení

Poslední vývoj však neměl dopady pouze na akciové trhy, ale do značné míry také v diplomatické rovině. Je potřeba si uvědomit, že vztahy mezi Spojenými státy a Čínou jsou v poslední době velmi napjaté, ať už v souvislosti s klimatickými změnami nebo obchodováním. Čína je navíc největším věřitelem USA, vlastní s dluhopisy ve výši 800 miliard dolarů.

Není proto překvapením, že se do celé záležitosti okamžitě zapojila i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která Peking požádala o objasnění situace s tím, že je velmi znepokojena situací, kterou spor Googlu a údajné útoky na jeho službu vyvolal. „Žádáme po čínské vládě vysvětlení. Schopnost zachování důvěry v kyberprostoru je v moderní společnosti a ekonomice klíčová,“ uvedla Clintonová ve svém prohlášení.

Google ukazuje západní hodnoty

Bude nepochybně zajímavé sledovat další vývoj situace. Čínský trh není v současné době pro Googlu příliš důležitý, protože jeho prostřednictvím generuje pouze zlomek svých příjmů. Případný odchod by tak představoval spíše ušlechtilé gesto v boji proti cenzuře. „Soukromá společnost veřejně řekla to, co západní politici dělají čím dál méně,“ napsal v komentáři pro deník MF DNES Jiří Štický s tím, že krok Googlu je úctyhodný a jednoznačně ukazuje, že západní hodnoty mají stále cenu.

Čínská ekonomika a internetový trh naproti tomu rostou závratnou rychlostí, a pokud je Google nyní opustí, riskuje, že se velmi snadno připraví o velmi vysoké příjmy. „Jednou přijde den, kdy bude asijský trh internetové reklamy výnosnější, než americký a evropský dohromady,“ předvídá Karsten Weideová z analytické společnosti IDC.

Přečtěte si také

Google uvedl Nexus One, další krok v invazi na trh chytrých telefonů
Murdoch a Google: Dva veteráni ve válce o placené internetové zpravodajství
Google: Příběh drobečka, který ovládl (nejen) internetový svět

Exit mobile version