Google: Příběh drobečka, který ovládl (nejen) internetový svět

Příběhy úspěšných počítačových korporací mají téměř všechny naprosto stejný začátek i průběh: revoluční myšlenka, nadšenecká garážová epizodka, fenomenální rozkvět, pád k zemi a občas také vítězný návrat na vrchol. Takto jsme před časem začínali vyprávění o společnosti Dell. Google tento vývoj v podstatě kopíruje, ale s tím rozdílem, že v jeho případě žádný pád k zemi (zatím) nenastal a na vrcholu je stále.

Také ke vzniku společnosti Google se váže legenda o dvou studentech Standfordské univerzity, kteří se náhodně potkali v jejím kampusu, a přestože se názorově zcela lišili, navrhli spolu algoritmus, který od základu změnil svět internetového vyhledávání. Pak společně založili jednu z nejúspěšnějších firem na světě, které je pověstná svou jedinečnou kulturou a tím, že si zaměstnanci mohou do práce vodit své psy a že veškerá důležitá manažerská jednání probíhají v přátelské náladě při obědě z kuchyně proslulého šéfkuchaře Charlieho Ayersa.

Google je však mladá společnost, takže se nic z toho zatím legendou stát nemohlo. Všechno je to víceméně pravda a Google je svým způsobem opravdu jedinečný. Ne nadarmo ho totiž magazín Fortune umístil na vrchol svého žebříčku nejlepších společností, ve kterých se vyplatí začít pracovat. Pojďme se tedy podívat, jak to celé vlastně začalo.

Když Sergey potkal Larryho

Historie nové éry, tedy éry Googlu, se začala psát v létě 1995, kdy se na Standfordské univerzitě v Kalifornii potkali dva studenti počítačových věd Sergey Brin a Larry Page. Není bez zajímavosti, že na stejné univerzitě vznikly i další projekty a společnosti, které měly svůj význam ve světě informačních technologií, např. Sun Microsystems.

Jejich přátelství a spolupráce na výzkumných projektech vedlo nejprve k vytvoření vyhledávacího enginu BackRub, který indexoval webové stránky na internetu. Krátce nato vytvořili algoritmus, který shromážděná data analyzoval. Vycházeli přitom z předpokladu, že vyhledávač, který analyzuje vztahy mezi jednotlivými weby, by mohl produkovat mnohem lepší výsledky než ty vyhledávače, které řadí výsledky podle počtu výskytů hledaného řetězce na prohledávaných webových stránkách. Algoritmus, později patentovaný pod názvem PageRank, řadil výsledky stránek podle počtu odkazů, které na ně vedly z jiných významných webů. V podstatě předurčil celý úspěch společnosti Google.

Celý vyhledávací systém později brzy získal svůj dnešní název, který je převzat z knihy Mathematics and the Imagination od Edwarda Kasnera a Jamese Newmana, ve které termín „googol“ označoval číslo vyjádřené jedničkou následované 100 nulami. Snad to i vystihuje tehdejší snahu vytvořit systém, který by dokázal organizovat už tehdy velké množství informací na internetu. Google nejprve běžel na doméně univerzity, samotná doména google.com pak byla zaregistrována 15. září 1997. První serverové centrum přitom sídlilo přímo v Larryho pokoji.

Na vlastní pěst

Larry a Sergey nyní měli fungující vyhledávač, ale potřebovali partnery, kteří by ho chtěli licencovat. Technologie, kterou vlastnili, byla jedinečná a poskytovala skvělé výsledky, přesto o ni velké společnosti nejevily zvláštní zájem. Jejich kamarád a spoluzakladatel portálu Yahoo! navíc oba povzbuzoval, aby založili vlastní firmu. Ještě v té době nemohl tušit, že Google během krátké dob Yahoo! zcela převálcuje. Souhlasili, sepsali si obchodní plán, pozastavili studia a začali se ohlížet po nějakém investorovi.

Stal se jim Andy Bechtolsheim, spoluzakladatel společnosti Sun Microsystems, který v technologii viděl velký potenciál. Vypsal tedy šek ve výši 100 tisíc dolarů na v té době ještě neexistující společnost Google. Ta byla založena 4. září 1998 a sídlila v Menlo Parku v garáži jejich kamaráda. Najali také vůbec prvního oficiálního zaměstnance, Craiga Silversteina, který se později stal technologickým ředitelem.

Google koncem roku 1998 indexoval zhruba 60 milionů stránek a denně zpracovával 10 tisíc dotazů. Články o novém vyhledávači se začaly objevovat také v různých časopisech. Například PC Magazine ho ve stejném roce zařadil do svého žebříčku Top 100 webů a vyhledávačů.

Fenomenální růst

Uživatelé začali pomalu zjišťovat, že Google při vyhledávání poskytuje dobré a relevantní výsledky, a tak počet dotazů exponenciálně rostl. Nepochybně tomu pomáhal také jednoduchý vzhled, který se v podstatě zachoval až do dnešní doby. V roce 1999 už jich bylo dotazů 500 tisíc denně a počet zaměstnanců se rozrostl na osm. Google také získal svého prvního komerčního zákazníka, společnost Red Hat. V té době se z nedostatku místa sídlo společnosti přesunulo do kanceláří na adrese 165 University Avenue v Palo Altu, poblíž legendárního Silicon Valley, na kde svou historii započala nejedna významná počítačová společnost. Později následovalo ještě jedno stěhování do ve města Mountain View ve stát Kalifornie, kde Google sídli dnes.

V roce 1999 Google získal také další významný kapitál ve výši 25 milionů dolarů, který poskytly investiční společnosti Kleiner Perkins Caufield & Byers a Sequoia Capital. Google tedy získal nejen nové členy dozorčí rady, ale také několik významných kontraktů. Smlouva s mediálním domem AOL dokázala významně navýšit počet hledání na několik milionů. V polovině roku 2000 už Google indexoval miliardu webových stránek a zpracovával 18 milionů dotaz denně. Stal se tak oficiálně největším internetovým vyhledávačem na světě. Už v prosinci stejného roku pak počet hledání překročil 60 milionů.

Ačkoliv Google rostl neuvěřitelnou rychlostí, stále si zachovával atmosféru malé rodinné firmy. Sídlo společnosti, označované jako Googleplex, už v té době nabízelo relaxační a sportovní vyžití. Ve vzduchu se vznášela hesla jako „inovace“ či „kolegialita“, takže týdenní jednání šéfů nezřídka probíhala přímo v open-space prostoru obklopeném vývojáři a dalšími zaměstnanci. I dnes je většina historek o pojízdných vozítkách, bezplatné lékařské péči, naprosté volnosti či firemních školkách a koneckonců i zmiňované možnosti přivést si na pracoviště psa vesměs založena na pravdě.

Google začíná vydělávat

Aby si Google zajistil vlastní příjmy, představil ještě v roce 2000 službu AdWords, v rámci níž prodával reklamu, která se zobrazovala uživatelům na základě hledaných výrazů. Na začátku si Google účtoval 0,05 dolaru a zatímco mnoho konkurentů v tomto směru neuspělo, Google odstartoval éru závratných příjmů.

Milníkem se stal rok 2001, kdy byla nejen překročena hranice 100 milionů hledání, spuštěna služba pro vyhledávání obrázků (na počátku jich bylo indexováno 250 tisíc) a kdy Google začal poskytovat vyhledávací služby portálu Yahoo!, ale také do čela dozorčí řady přišel Eric E. Schmidt. Později se tento bývalý CEO Novellu nebo CTO Sun Microsystems stal výkonným ředitelem také Googlu a v této pozici setrval dodnes. Zakladatelé Larry a Sergey zaujali pozici produktového, respektive technologického ředitele.

Další léta byla ve znamení nejen drobných akvizic, nových produktů a rozšiřování působnosti do dalších států, včetně jazykových lokalizací. Klíčovým se pak stal až srpen 2004, kdy se uskutečnila veřejná emise akcií. Ty byly prodávány po 85 dolarech a už ke konci prvního dne se jejich hodnota vyšplhala na 100,34 dolarů. V této souvislosti musel Google zveřejnil své finanční výsledky, které ukázaly, že je v zisku od roku 2001. Za rok 2003 dosáhly příjmy 961,8 milionů dolarů a zisk činil 106,5 milionů.

Nezkrotný Google

Pokud stále čekáte na nějaké temné období, zřejmě budete zklamáni. Google je zatím stále ve fázi vývoje, neustále představuje nové služby a produkty, ať už je to agregátor zpravodajství Google News, emailová služba Gmail, aplikace Google Earth, služba Street View a celá řada dalších. V plánu je dokocne vlastní operační systém Google OS, kterého bychom se moli dočkat už v příštím roce.

Z mnoha zaměstnanců se prakticky ihned po emisi akcií stali milionáři a Sergey s Larrym jedni z nejbohatších lidí světa. V žebříčku magazínu Forbes se s majetkem zhruba 12 miliard dolarů nacházejí shodně na 26. místě. Právě v této souvislosti si i s Ericem Schmidtem nechali snížit své platy na symbolický 1 dolar.

Google terčem žalob

Za jisté rány na pověsti je i přes veškeré úspěchy nutno považovat například částečné filtrování výsledků hledání v Číně podle pokynů čínské vlády nebo problém podvodných kliknutí u služby AdWords. Špatné světlo na Google vrhají také nejrůznější žaloby. Ty se objevují například v souvislosti s porušováním autorských práv na oblíbeném serveru pro sdílení videa YouTube, který Google koupil v roce 2006 za obrovskou částku 1,65 miliard dolarů (tuto částku překonal o rok později koupí reklamní společnosti DoubleClick za 3,1 miliardy) nebo v případě služby Street View. V poslední době jsou to také soudní spory kolem skenování knih v rámci služby Google Books.

Google je zkrátka tak úspěšný, že se na něm snaží velké množství lidí a firem, byť někdy neoprávněně, obohatit. Zatím to však nevypadá, že by ho to nějak rozhodilo. Dnes má společnost téměř 20 tisíc zaměstnanců, obrat ve výši než 21,7 miliard dolarů a vlastní 7. nejhodnotnější značku na světě.

Uvidíme, jak dlouho ještě bude filozofie postavena na heslech jako „Můžeš vydělat peníze bez činění zla“ nebo „Práce by měla být výzva a výzva by měla být zábava“ fungovat. Zatím to ještě na nějaký ten pátek vypadá…

Zdroj: google.com, Wikipedia.org, FundingUniverse.com

Seriál o významných IT korporacích na ITBiz.cz

Sun Microsystems: Když síť je počítačem
Apple: Příběh firmy, která chtěla změnit (počítačový) svět
IBM: Příběh firmy, která přinesla počítač do každé domácnosti
Dell: Když malá myšlenka odstartuje miliardový počítačový byznys
Cisco Systems: Příběh o velmoci, která propojila svět