Hybridní pohony budou automobilovou revolucí - 1. díl

Hybridní pohon Audi

Vůbec prvními sériovými modely s hybridním pohonem se staly Toyota Prius (1997) a Honda Insight (1999), která poprvé začala šířit osvětu alternativních pohonů mimo japonské ostrovy. Insight byl sice na americkém trhu jako první, ale Toyota si své zpoždění plně vynahradila. První generace modelu Prius se v USA začala prodávat v roce 2000 a od té doby počty šťastných majitelů rok od roku rostou v násobcích, zatímco Insight s nepraktickou karoserií kupé a pouze symbolickým zavazadlovým motorem odešel po sedmi letech sériové výroby na zasloužený odpočinek bez nástupce.

Současné modely Accord a Civic Hybrid jsou totiž z trochu jiného soudku. Toyota dnes vyrábí vedle druhé generace Priusu ještě pět dalších modelů s dodatkovým označením hybrid nebo „h“ (Toyota Camry Hybrid, Toyota Highlander Hybrid, Lexus RX400h, Lexus GS 450h, Lexus LS 600h), v květnu mohli její zástupci oznámit dosažení další významné mety, neboť v té době přesáhla produkce hybridů značky Toyota hranici jednoho milionu kusů.

U hybridních systémů se všechno točí především kolem amerického trhu. V Evropě stále převažuje názor, že provozní náklady hybridů jsou ve srovnání s moderními turbodiesely výrazně vyšší. Například dva roky prodávaný hybridní Lexus RX400h dosahuje výkonu 200 kW a výrobce u něj uvádí průměrnou spotřebu v kombinovaném cyklu 8,1 l/100 km (v testu 4x4AM 10,5 l/100 km). Proti němu můžeme postavit podobně výkonný, podobně drahý a jen o málo menší BMW X3 3.0sd s dvojitě přeplňovaným turbodieselem 3,0 litru o výkonu 210 kW. U něj uvádí výrobce kombinovanou spotřebu 8,7 l/100 km (v testu 4x4AM 9,5 l/100 km).

Hybridní pohon Audi

Ekologičtí aktivisté a nebezpečné emise

Problém je v tom, že Lexus dosahuje emisí CO2 192 g/km v kombinovaném cyklu, zatímco BMW 208 g/km. I když ani jeden z nich není samozřejmě nijak zvlášť šetrný k ovzduší, Lexus přece jenom částečně ukazuje, kudy by mohla vést cesta. Navíc je u obou automobilů obrovský rozdíl v emisích stejně škodlivých oxidů dusíku, které jsou zatím velkou nevýhodou dieselových agregátů. To samozřejmě neušlo ekologickým aktivistům, kteří dostávají stále větší prostor i na oficiálních místech. Dnes se proto v Evropském parlamentu jedná o zákonu, který by měl hodnoty vypouštěného CO2 do ovzduší od automobilů rázně omezit.

Cílem poslanců je schválit zákon o tom, že do roku 2012 nepřesáhne hodnota emisí CO2 jednotlivých automobilek průměrnou hodnotu 120 g/km. Termín „v průměru“ zde znamená, že na jeden velkoobjemový benzinový motor prodá výrobce adekvátní počet modelů s extrémně nízkými emisemi. Jen tak pro zajímavost, Touareg 4.2 FSI V8 vypouští do ovzduší v průměru 329 g/km CO2, zatímco jeho úsporný bratříček Polo BlueMotion se vznětovým tříválcem 1,4 litru pouze 102 g/km. Podle nového pravidla by tedy muselo platit, že na jeden Touareg musí u Volkswagenu prodat deset modelů Polo.

Hybridní pohon BMW

Protože si nikdo nemyslí, že by navrhovaný zákon neprošel, museli se výrobci pustit do poměrně zásadního snižování emisí u svých nejvýkonnějších pohonných jednotek, kde bude vynaložené úsilí pochopitelně nejefektivnější, navíc se tam lépe rozmělní vynaložené prostředky, protože u drahých modelů jsou pochopitelně také vyšší marže a větší zisky na jednotku. Cesty, jak za rozumně vynaložené prostředky dosáhnout výraznějšího snížení emisí CO2, jsou dnes reálné pouze dvě.

Kdy se dočkáme ekovozů?

První jsou superúsporné turbodiesely, o které se snaží Mercedes-Benz a Volkswagen s motory Bluetec respektive BlueMotion. Toto řešení však má své mantinely, pod které se s ohledem na princip spalovacího motoru nedostanete, navíc zde hraje roli již zmíněná otázka emisí NOx řešená zatím systémem Bosch Denoxtronic (vstřikování AdBlue – kapalná močovina – do výfukového traktu, čímž vzniká neškodná vodní pára a dusík).

Druhou, o něco dražší, a v celkovém důsledku i technologicky komplikovanější cestu představují hybridní systémy kombinující pohon spalovacím motorem a elektromotorem. Právě v oblasti vývoje tohoto pohonného ústrojí totiž došlo k dalšímu sdružování výrobců. Dokonce se spojily dvě značky, které si z hlediska přímé konkurence na trhu jdou léta po krku: BMW a Mercedes-Benz. Na vyvíjeném hybridním pohonu se pak ještě podílí dlouhodobě ztrátový koncern General Motors a také skupina kolem značky Chrysler, která v létě opět nabyla samostatnosti po mnohaletém svazku se stuttgartským koncernem Daimler-Benz.

Projekt výše jmenovaných výrobců se jmenuje Global Hybrid Cooperation a jeho výsledkem by měl být systém, který bude schopný konkurovat zatím triumfujícímu zařízení Hybrid Synergy Drive japonské Toyoty. A protože hybridy od Toyoty a Lexusu jsou úspěšné především za oceánem, první plody tohoto projektu by měly být rovněž určeny především na americký trh. Není divu, že na mušce jsou hlavně luxusní a king-size SUV, konkrétně BMW X6, Mercedes ML450 hybrid, Cadillac Escalade, GMC Yukon, Chevrolet Tahoe či Dodge Durango a Chrysler Aspen. Jednotlivé automobilky využijí spalovací motor z vlastních zdrojů (od šestiválce 3,5 litru u Mercedesu po osmiválec 6,2 litru u Cadillacu a spol.) zbytek ústrojí, které dělí spalovací motor od rozvodovky se vyvíjí společně. V případě tohoto projektu se jedná o systém, který umožní kombinovat provoz spalovacího motoru i elektromotoru současně.

Pokračování příští pátek.

Auta každý pátek na ITBIZ.cz