Velká modrá si ani v roce 2012 neodpustila malé nahlédnutí do technologické budoucnosti, co nás v nejbližších pěti letech čeká a jaké technologie aspirují na to natrvalo změnit náš život (k lepšímu)? Řeč bude zejména o kognitivních počítačových systémech.
Letošní 5 in 5, která vychází z aktuálních tržních a společenských trendů, ale hlavně z nově vznikajících technologií vyvíjených ve výzkumných a vývojových korporátních laboratořích, se nesla ve znamení kognitivních technologií, co to přesně znamená?
Jde o novou generaci počítačů, která bude poznávat, adaptovat a vnímat smysly a začne vnímat svět takový, jaký skutečně je. Předpovědi z tohoto roku se soustřeďují na jeden prvek nové éry, schopnost počítačů napodobovat – svým vlastním způsobem – lidské smysly: zrak, sluch, čich, chuť a hmat.
Tyto smyslové schopnosti nám pomohou více si uvědomovat, být produktivnější a usnadní nám myslet – nebudou však přemýšlet za nás. Kognitivní počítačové systémy nám umožní odhalovat věci komplexně, držet krok s rychlostí informací, činit podloženější rozhodnutí, zlepšit si své zdraví a životní úroveň nebo odstranit nejrůznější bariéry, například zeměpisné nebo jazykové.
Zde je 5 předpovídaných objevů, které změní blízkou budoucnost
Hmat: Za nás se bude dotýkat telefon
Představte si, že budete pomocí chytrého telefonu nakupovat svatební šaty a budete schopni cítit na omak povrchem obrazovky satén, hedvábí nebo krajku na závoji. Nebo budete moci ohmatat korálky nebo tkaninu přikrývky vyrobené místním řemeslníkem na druhé straně zeměkoule. Za pět let dojde k transformaci oblastí jako maloobchodní prodej tím, že budou zákazníci schopni „ohmatat si“ produkt prostřednictvím svého mobilního telefonu.
Vědci v IBM vyvíjejí aplikace pro maloobchodní prodej, zdravotnictví a další oblasti využívající hmatové technologie, technologie založených na infračervených paprscích a technologie reagující na stlačení k simulaci hmatu, např. k ohmatání textury a tkaniny látky.
Využitím vibračních schopností telefonu bude mít každý předmět unikátní soubor kombinací vibrací, který představuje hmatový vjem: krátké rychlé vibrace nebo delší a intenzivnější řetězce vibrací. Tato kombinace vibrací bude odlišovat len od bavlny, a tak pomůže simulovat fyzický vjem skutečného dotyku daného materiálu.
Současné využití hmatové a grafické technologie v herním průmyslu uvádí koncového uživatele do simulovaného prostředí. Zde se nabízí příležitost a výzva vytvořit technologii tak všudypřítomnou a propojenou s každodenními zážitky, aby se do našeho života dostaly hlubší souvislosti integrací technologie před námi a kolem nás. Tato technologie bude všudypřítomná a změní mobilní telefony v nástroje pro přirozenou a intuitivní interakci se světem kolem nás.
Zrak: Jeden pixel bude mít hodnotu tisíce slov
Za rok uděláme 500 miliard fotografií, každou minutu se do YouTube uloží 72 hodin videa YouTube. Očekávaný růst globálního trhu lékařské diagnostiky využívající zobrazovacích metod dosáhne 26,6 miliard dolarů do roku 2016. Dnes počítače rozeznávají snímky pouze podle textu, který použijeme k jejich označení nebo pojmenování: většina informací – skutečný obsah snímku – je záhadou.
Během příštích pěti let budou počítače schopny dívat se na snímky a rozeznávat obsah snímků a vizuální data, budou převádět pixely na význam, budou začínat chápat jejich smysl podobně jako lidský zrak a interpretovat fotografii.
„Mozkové“ schopnosti v budoucnu umožní počítačům analyzovat rysy, například barvu, typ textury nebo informace o okrajích a z vizuálních dat vytvářet náhledy. To bude mít hluboký dopad na průmyslové obory jako zdravotnictví, maloobchodní prodej a zemědělství.
Během pěti let budou tyto schopnosti prakticky využity ve zdravotnictví: počítače budou chápat obrovské množství lékařských informací pořízených magnetickou rezonancí, počítačovou tomografií, rentgenem a ultrazvukovými zobrazovacími metodami ke zjištění informací týkajících se konkrétního anatomického nebo patologického nálezu. To, co je na těchto snímcích nejpodstatnější, může být pro lidské oko skryté nebo neviditelné a vyžaduje pečlivé změření. Tím, že se budou systémy trénovat k tomu, aby rozlišily, co mají na snímcích hledat – např. rozlišit zdravou tkáň od nemocné – a dávat tato zjištění do vztahu se záznamy konkrétního pacienta a vědeckou literaturou, budou systémy, které „vidí“, pomáhat lékařům při detekci lékařských problémů daleko rychleji a přesněji.
Sluch: Počítač nahradí indiánského stopaře, žádný podezřelý zvuk mu neunikne
Během pěti let bude systém rozmístěných chytrých čidel detekovat součásti zvuku jako tlak zvuku, vibrace a zvukové vlny na různých frekvencích. Bude tyto vstupní hodnoty interpretovat a tak předpovídat, například kdy v lese padnou stromy nebo kdy hrozí sesuv půdy. Takový systém bude „naslouchat“ našemu okolí a měřit pohyby nebo napětí v materiálu a varovat nás, jestliže se blíží nebezpečí.
Syrové zvuky budou detekovány čidly velmi podobnými lidskému mozku. Systém, který tato data přijme, bude zvažovat i další „modality“, jako vizuální nebo hmatové informace, a klasifikovat a interpretovat zvuky na základě toho, co zjistil. Když dojde k detekci nových zvuků, zformuluje systém závěry na základě předchozích znalostí a schopnosti rozeznávat kombinace.
Tak bude možné např. porozumět „mluvě kojenců“ jako jazyku, který rodičům nebo lékařům říká, co se miminko snaží sdělit. Zvuky mohou být spouští pro interpretaci chování a potřeb kojenců. Tím, že se systém naučí, co zvuky miminka znamenají – jestli podrážděné chování znamená, že je miminko hladové, je mu horko, je unavené nebo ho něco bolí – může sofistikovaný systém rozpoznání řeči spojit zvuky a brumlání s dalšími senzorickými nebo fyziologickými informacemi jako je tlukot srdce, puls a teplota.
Tím, že rozpoznají emoce a budou schopny vnímat náladu, dokážou systémy v příštích pěti letech zjišťovat různé aspekty rozhovoru a analyzovat výšku hlasu, tón a váhavost, a tak nám pomohou vést produktivnější dialogy, které by mohly zlepšit interakci v zákaznických call centrech nebo dosáhnout plynulejší interakci mezi různými kulturami.
Vědci v IBM dnes začínají zachycovat hladinu podmořských zvuků v zálivu Galway v Irsku za účelem pochopení zvuků a vibrací strojů, které transformují energii vln, a jejich dopadu na život v moři pomocí podmořských čidel, která zachytí zvukové vlny a přenášejí je do přijímače, kde jsou analyzovány.
Chuť: Co vyměnit naše nedokonalé chuťové pohárky za digitální?
Vědci v IBM zkoumají a vyvíjejí počítačový systém, který skutečně vnímá chuť, který budou používat šéfkuchaři k vytvoření těch nejchutnějších a inovativních receptů. Tento systém rozloží ingredience na molekulární úroveň a smísí chemii potravinových směsí s psychologickým podtextem toho, jakým příchutím a aromatům dávají lidé přednost. Porovnáním výsledků s miliony receptů bude systém schopný vytvořit nové chuťové kombinace, které například spárují pečené kaštany s jinou potravinou jako je vařená červená řepa, čerstvý kaviár nebo uzená šunka.
Takový systém bude možné použít i k tomu, aby nám pomohl jíst zdravěji tím, že vytvoří nové kombinace chutí, které nás přimějí zatoužit po dušené zelenině spíše než po brambůrkách. Počítač bude schopný použít algoritmy k určení přesného chemického složení potravy a zjistit, proč mají lidé rádi určitě chutě. Tyto algoritmy budou zkoumat, jak chemické látky reagují mezi sebou navzájem, postihnout molekulární komplexnost chuťových směsí a jejich vazební strukturu a využít tyto informace spolu s modely vnímání k předpovídání chuťové přitažlivosti příchutí.
Zdravá strava se tak nejen stane chutnější, ale rovněž nás překvapí neobvyklými kombinacemi potravin navrženými k tomu, aby maximalizovaly naše chuťové a gastronomické zážitky. V případě lidí, kteří mají specifické dietetické potřeby, jako pacienti s cukrovkou, by systém vyvinul příchutě a recepty, které by regulovaly jejich hladinu cukru v krvi, ale zároveň uspokojily jejich mlsný jazýček na sladkosti.
Čich: Toluen počítače zatím naštěstí čichat nebudou, zato čichem diagnostikují třeba choroby
Během příštích pěti let budou čidla zabudovaná do našeho počítače nebo mobilu detekovat, jestli na nás jde nachlazení nebo jiná nemoc. Analýzou pachů, biomarkerů a tisíců molekul v lidském dechu budou pomáhat lékařům diagnostikovat a sledovat nástup nemocí jako poruchy jater a ledvin, astma, diabetes a epilepsie tím, že budou rozpoznávat, jaké zápachy jsou normální a jaké ne.
Již dnes monitorují vědci z IBM podmínky životního prostředí a plyny za účelem záchrany uměleckých děl. Tato inovace se začíná uplatňovat i při řešení klinické hygieny, jedné z největších současných výzev zdravotnické péče. Např. bakterie odolné vůči antibiotikům jako multirezistentní zlatý stafylokok (MRSA), který v roce 2005 zapříčinil téměř 19 000 úmrtí při pobytu v nemocnici v USA, se běžně vyskytuje na pokožce a snadno se přenáší přímým kontaktem mezi lidmi. Jedním ze způsobů, jak je možné eliminovat styk se zlatým stafylokokem v léčebných zařízeních, je zajistit dodržování směrnic klinické hygieny mezi lékařským personálem. Za pět let bude technologie IBM umět „cítit“ povrchy, kde se aplikují desinfekční prostředky, a tak zjistit, jestli byly místnosti dezinfikovány. Použití nových bezdrátových „sítí“ umožní sbírat data o různých chemikáliích naměřených čidly a průběžně zjišťovat nové pachy a přizpůsobovat se jim.
Díky pokroku v oblasti čidel a komunikačních technologií v kombinaci se systémy hloubkového poznávání mohou čidla naměřit data na místech, kde to nikdy předtím nebylo považováno za možné. Například počítačové systémy je možné použít v zemědělství k tomu, aby „cítily“ a analyzovaly půdní podmínky pro pěstované plodiny. Ve městě je možné tuto technologii použít k monitorování záležitostí spojených s odpadem, kanalizací a znečištěním – tak je možné pomoci městským úřadům odhalit potenciální problémy dříve, než se jim vymknou z ruky.
