IBM v roce 2008 – 2. díl

Před týdnem jsme vás v první části článku informovali o podpoře myšlenek Green IT a jejich konkrétní realizaci či o využití architektury SOA. Věnovali jsme se také akvizičním aktivitám společnosti IBM v právě končícím roce. Dnes se podíváme na problematiku virtualizace, zdravotnictví, výzkumu nebo podpory společenské odpovědnosti.


Tomáš Kadlec

Virtualizace

Myšlenka virtualizace jako konceptu IT rozhodně nová není. Vznikla přibližně před 40 lety spolu s mainframe serverem IBM, pro nějž byly virtualizační technologie vyvinuty a který je jako první uvedl do praxe. V posledních několika letech se u mainframe serverů inspirovaly i menší systémy, navíc virtualizace začala pronikat mimo oblast serverů, a tak je možné se s ní dnes setkat i v úložných zařízeních či v síťových prvcích.

Každá společnost se v dnešní době snaží optimalizovat veškeré své náklady. A ty, jež spotřebují právě informační technologie, rozhodně nejsou zanedbatelné. Kromě úspory nákladů zjednodušuje virtualizace nasazení IT a jeho správu, zvyšuje operační efektivitu, pružnost a celkovou odolnost IT infrastruktury.

V lednu zpřístupnila IBM technologii mikroprocesorů POWER6™ malým a středním firmám spolu s novými virtualizačními produkty a uvedla na trh virtualizační platformu PowerVM™ Express, která má pomoci zákazníkům lépe spravovat náklady na IT, dosahovat maximální energetické účinnosti a zvyšovat využití systémových prostředků. Tato virtualizační technologie umožňuje provozovat více serverových funkcí na menším počtu serverů. „Virtualizované“ pojetí počítačových systémů má podle IBM pomoci podnikům po celém světě snížit spotřebu energie až o 80 procent.

IBM též od tohoto roku nabízí nový software pro virtualizaci úložného systému, který pomůže klientům efektivněji spravovat a konsolidovat objemy firemních dat. Zákazníci s tímto úložným řešením dosáhnou výhodnější míry využití, vyšší energetické účinnosti, dostupnosti a škálovatelnosti kritických aplikací.

Kam se posouvá zdravotnictví

Zdravotnictví je jednou z oblastí, kterou jistě čekají v následujících letech velké změny. Příčinou je jednak rychlý vývoj nových technologií a úspěchy na poli výzkumu, ale i skutečnost, že řada českých nemocnic začíná přebírat vysoké standardy péče o pacienty ze zahraničí (např. JCI), což klade vyšší nároky na výkon a efektivnost provozu. S tím souvisí i snaha o digitalizaci veškeré zdravotnické dokumentace a její uchovávání, takže lékař je poté schopen kdykoli, jednoduše a rychle dohledat konkrétní
záznam.

Konkrétně Fakultní nemocnice Královské Vinohrady vybrala IBM pro zpracování auditu interních oborů, který se nemocnice rozhodla provést v rámci zefektivnění svého provozu. Cílem bylo odhalit neefektivity v organizační struktuře a procesech, získat nezávislé posouzení zpracovávaných informací a návrh doporučení pro optimalizaci a standardizaci. Návrhem na zlepšení organizace práce byl např. vznik celonemocniční služby pro cizince.

Je možno říci, že blízká budoucnost zdravotnictví by mohla patřit počítačům. To alespoň tvrdí IBM ve svém přehledu inovací, které mají potenciál v příštích pěti letech změnit to, jak lidé pracují, žijí a baví se. Avatar – trojrozměrné znázornění těla – umožní lékařům vizualizovat vaše lékařské záznamy zcela novým způsobem. Pomocí pouhého kliknutí myší na konkrétní část těla bude lékař moci spustit prohledávání vašich zdravotních záznamů a získat informace relevantní pro danou část těla, místo aby musel
prohledávat mnoho stran textu s poznámkami. Počítač také automaticky porovná stanovenou diagnózu s tisíci nebo stovkami tisíc záznamů jiných pacientů, což umožní podstatně přesnější diagnostiku a volbu léčebných postupů na základě zkušeností s podobnými pacienty.

Budoucnost ve znamení výzkumu


IDC centrum v Brně, IBM

Jak již bylo zmíněno, inovace a výzkum jsou hnacím motorem současného byznysu. Již nestačí vědět, jak vyřešit konkrétní situaci, před kterou podnik stojí, ale je důležité co nejpřesněji odhadnout budoucí vývoj a připravit se na něj. I proto společnost IBM každoročně investuje okolo 6 miliard USD do vývoje nových technologií a výzkumu. Navíc je to již po 15té v řadě, kdy IBM opět získala nejvíce amerických patentů.

Inovuje se u klientů, inovuje se i v rámci samotné IBM. Brněnské centrum strategických služeb IBM Integrated Delivery Center tento rok otevřelo své brány ve virtuálním světě Second Life. Jedná se o vůbec první virtuální pobočku společnosti IBM v České republice. Nová budova IBM Integrated Delivery Center bude sloužit především jako náborové centrum, které zprostředkuje přímý kontakt mezi zájemci o zaměstnání a zástupci oddělení lidských zdrojů ve společném virtuálním prostoru. Tento přístup znamená nové možnosti v oblasti náboru nových zaměstnanců nejen pro firmu, ale především pro uchazeče o zaměstnání jako takové.

Výzkum se však neděje jen uvnitř společnosti, ale má silné vazby i na další výzkumná centra a aktivně podporuje výzkum na akademické půdě. IBM v České republice se v tomto případě nijak neliší. V Praze má tým výzkumných pracovníků, kteří intenzivně spolupracují s řadou českých univerzit. Například ve spolupráci s Fakultou elektrotechniky ČVUT v Praze uspořádala IBM v roce 2008 5. a 6. ročník soutěže „IBM Student Research Projects“, která má za cíl vybrat a ocenit nejlepší výzkumné projekty, které studenti řeší v rámci svých semestrálních, bakalářských či diplomových prací. Jen pro představu, za dobu svého konání byl program dotován částkou více než 56 000 USD. Programu se do dnešního dne zúčastnilo 380 studentů a vznikla řada projektů, které na něj navazují.

Spolupráce na vývoji nové technologie se však také rozvinula na Masarykově univerzitě. V prosinci 2008 předala IBM univerzitě prestižní cenu IBM Shared University Research za projekt vývoje nové metody netextového vyhledávání. Masarykova univerzita se tak stala první vysokou školou v České republice, která je držitelem tohoto mezinárodního ocenění. Součástí ceny byl dar v podobě hardwarového vybavení, díky němuž je demonstrační verze zpřístupněna široké veřejnosti. Pokud vás zajímá, co české hlavy vymyslely, podívejte se na stránky demo verze.

Společenská odpovědnost

V poslední době se hodně hovoří o společenské odpovědnosti firem. V IBM však nejde o nic nového. První firemní zprávu o environmentálním řízení totiž zveřejnila IBM už v roce 1971. Firemní odpovědnost pohledem IBM znamená dobrovolnou a zároveň aktivní účast na rozvoji sociálního, společenského a ekonomického kontextu. Tento přístup má přímé dopady na komunitní rozvoj, podporu vzdělávání, ochranu životního prostředí, ale také kvalitu života zaměstnanců a přispívá k celkovému rozvoji vlastního podnikání.

V nedávné době uvedla IBM nový program Virtual Forbidden City (Virtuální Zakázané město). Podstatou je 3D replika proslulé pekingské historické památky, díky které je možné realizovat virtuální prohlídku Palácového muzea. Po vytvoření svého avatara se můžete procházet po území v kostýmu a dozvědět se více o historii a kultuře města.

Brněnské centrum strategických služeb IBM Integrated Delivery Center spolupracuje s Masarykovou univerzitou na projektu Lighthouse, který otevírá nové možnosti pracovního uplatnění studentů se zdravotním postižením. Tento projekt v prosinci získal cenu odborné poroty HREA 2008(Human Resources Excellence Award).

Společenská odpovědnost je součástí celkové strategie IBM a prolíná se tak i hlavní činností firmy. IBM se nesnaží jen dodržovat právní nařízení v té které zemi, ale snaží se dělat něco navíc. IBM nevnímá společenskou odpovědnost jako charitu, ale vychází z přesvědčení, že společenská odpověděnost a obchodní plány se dají dobře skloubit za předpokladu, že jsou jednou ze základních součástí firemní strategie.

Profil

Autor v roce 1994 ukončil jadernou fakultu ČVUT. Od roku 1996 je zaměstnán v různých technických pozicích ve společnosti IBM. Od roku 2004 pracuje jako IT architekt v IBM Software Group se zaměřením na finanční a průmyslové podniky. V roce 2006 získal Open Group ITAC certifikaci v oblasti IT Architektury.

Přečtěte si také

IBM v roce 2008 – 1. díl
Praktické využití architektury SOA – 1. díl
Architektura SOA v praxi – 2. díl
Architektura SOA v praxi – 3. díl

Exit mobile version