Setkáme se s nimi ve více než třetině českých firem – počítače, které běží dnem a nocí a zbytečně spotřebovávají energii. Platí úměra: čím větší firma, tím spíše je to pod její rozlišovací schopností. Důvodem nejsou ani tak aktualizace softwaru, jako spíše neinformovanost či pohodlnost zaměstnanců. K energeticky úspornému chování pomůže osvěta či technologie, které místo zaměstnanců vypínají a zapínají počítače na dálku.
Bezmála třetina počítačů v středoevropských firmách zůstává zapnutá i přes noc, což má podstatný vliv na jejich spotřebu elektrické energie. Nejvíce laxní jsou zaměstnanci na Slovensku, kde nechávají počítač zapnutý po odchodu z práce v 55 % oslovených firem. V Česku spotřebovává nadarmo mimo pracovní dobu elektrickou energii více než třetina počítačů ve firmách (36 %). Nejlépe dopadly firmy v Maďarsku a v Polsku, kde se tímto způsobem plýtvá energií jen v 17 % firem. Výsledky přinesl průzkum společnosti Intel realizovaný v 576 firmách čtyřech středoevropských zemí v únoru a březnu 2015.
Proč vlastně zaměstnanci nevypínají počítače?
Průzkum do značné míry popírá převládající mínění, že počítače jsou mimo pracovní dobu v provozu hlavně z důvodu softwarových aktualizací a počítačové správy. „V uvedených čtyřech zemích se tyto aktivity mimo pracovní dobu týkají pouhých 28 % firem. Nejvíce napilno mají IT administrátoři na Slovensku, kde mimo obvyklou pracovní dobu počítačovou správu provádí 44 % firem . Naopak v ČR to je méně než každá pátá firma (17 %), v Polsku a Maďarsku méně než čtvrtina (shodně 24 %),“ uvádí Petr Ulvr, obchodní manažer společnosti Intel pro Českou a Slovenskou republiku.
„Zaměstnanci českých firem mají největší svobodu v rozhodnutí, zda počítač při odchodu z práce vypnout, či nevypnout – 48 % českých firem toto nechává zcela na nich. Ale ani ty firmy, které k vypínání zaměstnance vybízejí či je nařizují, nemají pod kontrolou, že se tak skutečně děje – týká se to 22 % firem v ČR, 16 % v Polsku a Maďarsku a 14 % na Slovensku,“ dodává Petr Ulvr. Kromě toho si někteří zaměstnanci nejsou vědomi rozdílu mezi jednotlivými režimy provozu počítače a nerozlišují mezi tím, zda ponechávají počítač zapnutý, v režimu spánku či pohotovosti (stand-by).
Velké firmy jsou ve vypínání laxnější než menší
Co se týče velikosti firem, největší pozornost je věnována vypínání počítačů v menších a středně velkých firmách do 200 zaměstnanců, naopak možná překvapivě větší firmy jsou oproti nim ve vypínání pohodlnější – ve firmách o velikosti 200 až 500 zaměstnanců běží přes noc tři z deseti počítačů, ve firmách nad 500 zaměstnanců dokonce čtyři z deseti. Spotřeba generovaná ze zbytečného provozu počítačů je přímo úměrná množství počítačů, takže ztráta velkých firem, které vypínání neřeší, je pak o to významnější.
Motivovanost IT oddělení k úsporám energie
S výše uvedenými fakty také souvisí, že ČR je také na konci žebříčku v pořadí motivovanosti IT oddělení k vytváření úspor elektrické energie. V bezmála dvou třetinách (64 %) českých firem není oddělení nijak zaangažováno na spotřebě, kterou informační technologie spotřebují. Obdobná situace je v Polsku (60 %) a na Slovensku (54 %). Pouze v Maďarsku většina firem (52 %) své IT k úsporám motivuje.
„Ve většině firem je výsledek takový, že za energii, kterou firma zkonzumuje, nikdo nezodpovídá. Přitom oblast firemního IT se na spotřebě podílí zpravidla podstatně, ať už provozem serverů či počítačů. Výdaje na energie pak ve většině firem po přímých nákladech souvisejících s výrobní činností a mzdách představují třetí nejvýznamnější výdajovou položku,“ poznamenává Petr Ulvr ze společnosti Intel.
K úspornému chování pomůže osvěta nebo technologie, ideálně obojí
Z výsledků průzkumu je zjevné, že řadě firem a jejich zaměstnancům by prospěla větší osvěta, případně nařízení, které by je vedlo k ekonomickému a ekologickému chování. Přes noc zapnuté počítače, zejména PC, které stále ve firmách výrazně převažují nad úspornými mobilními zařízeními typu notebook, ultrabook či počítač typu 2 v 1, jsou totiž významnými konzumenty elektrické energie. Spotřeba stolního počítače staršího pěti let se v případě, že nedojde k jeho vypnutí, pohybuje na úrovni 11 Kč za den, a to i v případě, že vypneme monitor. Nechává-li zaměstnanec takový starší stolní počítač běžet i o víkendech, svátcích a dovolené, není nic výjimečného, že se jeho roční účet za provoz počítače přehoupne přes čtyři tisíce korun.
S ohledem na zbytečné plýtvání energie ve firmách vznikla technologie Intel vPro: umí vzdáleně vypnout počítač na konci pracovního dne a i v tomto vypnutém stavu zajistit jejich každodenní servis, opravy a aktualizace. „Když ráno pracovník přijde ke svému počítači, ten je již prostřednictvím vzdálené správy zapnutý a opět v aktivním módu,“ popisuje její přednosti Petr Ulvr. Pokud firma podle analýzy společnosti Intel vzdáleně vypne stolní počítače na noc na dvanáct hodin mezi šestou večerní a šestou ranní, sníží tím svůj účet za provoz počítačů až o 30 %. „Převedeme-li to do finanční roviny, u středně velké firmy se stovkou starších stolních počítačů tato konkrétní úspora s velkou pravděpodobností překročí 100 000 Kč ročně,“ shrnuje přínosy úsporné technologie Petr Ulvr ze společnosti Intel.
K samotnému využívání úsporných technologií Intel vPro se hlásí 13 % oslovených firem, nejvíce v ČR (20 %). Vedle zhruba šedesátiprocentní skupiny firem, které vPro nemohou využívat (nevlastní počítače s procesory vPro), zde existuje poměrně významné procento firem (22 % v průměru), které technologie Intel vPro nevyužívají, ačkoli jsou jejich počítače vybaveny vPro procesory. Nejvíce jich je opět v ČR – 27 %.
Přitom aktivace a konfigurace vzdálené správy prostřednictvím technologie vPro je teď maximálně jednoduchá díky tomu, že Intel pro tyto účely zdarma firmám zpřístupnil potřebné softwarové nástroje. „Kromě vypínání a zapínání počítačů na dálku výhody vzdálené správy ocení například pracovníci v terénu vybavení mobilními zařízeními. Pokud se stane, že notebook přestane být funkční, má mobilní uživatel možnost spojit se na dálku se svým IT administrátorem, který je schopný bez ohledu na stav operačního systému vzdáleně převzít obrazovku a poskytnout pomoc,“ vysvětluje Petr Ulvr.
