Spor mezi Evropskou komisí a softwarovou společností Microsoft začal už v roce 1998. O několik let později byla firmě udělena pokuta, kterou společnost zaplatila. Následovalo odvolání a závěrečný verdikt zazněl začátkem září. Podíváme se společně na důvody, proč vlastně firma musela pokutu zaplatit. Zjistíme také, jak ovlivnilo trh, když byl součástí operačního systému Windows přehrávač multimédií.
Jak celý spor vznikl? V roce 1998 poslala společnost Sun Microsystems se sídlem v Kalifornii stížnost Evropské komisi na chování společnosti Microsoft. Její viceprezident Rich Green totiž požádal svého protějška Paula Maritze z Microsoftu, aby Sunu předal požadované informace nutné pro podporu COM objektů v systému Solaris. Další žádost se týkala poskytnutí údajů potřebných k zavedení podpory Active Directory ve stejném operačním systému.
Microsoft píše firmě Sun
Paul Maritz z Microsoftu ve své odpovědi odkázal na předplatné Microsoft Developer Network (MSDN), kde měly být veškeré informace zveřejněny. „Active Directory neplánujeme portovat do Solarisu,“ stojí dále v dopisu zaslaném 6. října 1998. Jako řešení doporučuje Maritz používat LDAP. Odpověď společnost Sun Microsystems zřejmě příliš neuspokojila, a tak svojí stížností rozpoutala významný spor mezi známým výrobcem softwaru a Evropskou komisí.
Komise po přezkoumání případu zaslala v roce 2000 společnosti Microsoft první prohlášení, ve kterém byla společnost upozorněna na chyby. Následné vyšetřování se dělo už z vlastní iniciativy. O tři roky později bylo Microsoftu na základě vyšetřování zasláno druhé prohlášení. V té době už se případ rozrostl do větších rozměrů. Celkem 75 společností jako jsou například Novell, Lotus a Time Warner bylo požádáno o stanovisko. Dalších 46 firem poslalo své názory nezávisle na tomto oslovení. Vyšetřování se už v té době přezdívalo „případ Microsoft“.
V roce 2004 shledala Komise Microsoft vinným z porušení článku 82 Smlouvy o Evropském Společenství a článku 54 Dohody o Evropském ekonomickém prostoru. Podle vyjádření Microsoft neposkytoval informace svým konkurentům, kteří tak nemohli vyvíjet software schopný fungovat na platformě Microsoftu i na jiných systémech.
Přibalený přehrávač multimédií
Dalším obviněním bylo provázání operačního systému Windows s přehrávačem Windows Media Player. Chování společnosti bylo v závěrech Komise shledáno jako přirozeně nezdravě dominantní a nekonkurenční. Za tato obvinění byla firmě uložena pokuta 497 196 304 eur. Firma měla zároveň kritizované chování napravit a mimo jiné zveřejnit zdrojový kód.
V době vydání rozsudku Microsoft jeden rok respektoval návrh Komise a prodával i verzi operačního systému Windows bez aplikace Windows Media Player. Množství prodaných kopií bez přehrávače je ale tak malé, že se nemůže absolutně vyrovnat množství prodaných kopií operačního systému se zabudovaným přehrávačem. Tuto zvláštní verzi s označením „N“ nabízí firma i nyní. Její cena je však stejná jako u verze s multimediálním přehrávačem.
Zdánlivá maličkost v podobě přehrávače multimédií v systému Windows způsobila, že konkurenční přehrávač RealPlayer potichu přišel o svůj 60% podíl na trhu. Analytická společnost Nielsen//NetRatings uvádí, že v červenci patřil programu Windows Media Player 41% podíl na trhu, již zmíněný RealPlayer obsadil jen 24 procent a přehrávač QuickTime dokonce pouze 18 procent.
Když se loď potápí
Výrobce RealPlayeru byl nucen v roce 2000 zcela změnit strategii a přesunout se do segmentu online hudby s novou službou Real Music poskytovanou zákazníkům v šesti evropských zemích. Proti Microsoftu a jeho taktice zkoušela bojovat i norská společnost Opera Software. Uživatelům počítače nabídla rychlý internetový prohlížeč s názvem Opera za cenu 29 dolarů, ale ti ve většině případů stále klikali na modré „éčko“ ikony prohlížeče Microsoft Internet Explorer, jehož tržní podíl činil v roce 2005 celkem 85 procent.
Ve stejném období se prohlížeč Opera začal nabízet zadarmo i bez dříve vkládané reklamy, přičemž jeho tvůrci své komerční cíle zaměřili na segment mobilních telefonů a elektroniku. Nemilé vzpomínky na Microsoft mohou mít i manažeři Netscape, jejichž prohlížeč se softwarová firma snažila různými způsoby dostat z trhu.
Vraťme se zpátky k případu EU versus Microsoft. Společnost se proti rozhodnutí odvolala k Evropskému soudu první instance. Evropský soud první instance rozhodnutí Komise přezkoumal a neshledal na něm nic závadného. 17. 9. byl následně rozsudek potvrzen. Microsoft bude muset zaplatit pokutu a navíc uhradit 80 % nákladů na vyšetřování. Firma ovšem dosáhla významného ústupku, když jí byl odpuštěn zvláštní dohlížitel, který měl mít přístup k většině informací i do prostor společnosti. Microsoft má možnost se proti rozhodnutí soudu odvolat ještě k Evropskému soudnímu dvoru.
Microsoft se zřejmě odvolá
Názory na postup EU se ale velmi liší. „Toto rozhodnutí otvírá příslib dynamického konkurenčního prostředí v softwarovém sektoru,“ prohlásil Thomas Vinje, právní zástupce Evropského výboru pro interoperabilní systémy. Jiný názor má Ken Wash, prezident Software & Information Industry Association, největší asociace v softwarovém světě: „Je to přesně tak, jak říká Microsoft – je spíše obětním beránkem a tato věc se týká všech softwarových i hardwarových firem. Ohrožena je schopnost inovovat a přicházet s něčím novým“.
„Toto rozhodnutí omezí schopnost společností inovovat své produkty na evropském trhu. Důsledkem bude, že společnosti budou raději prodávat méně funkční a neinovativní produkty z obavy, aby se nedostaly do podobných problémů,“ řekl v rozhovoru pro deník ITNews profesor Nicolas Economides, profesor ekonomiky na Newyorské univerzitě.
„K udělené pokutě za prokázané zneužití dominantního postavení na trhu nelze věcně příliš namítat. Takové jednání není slučitelné s volnou soutěží ani nepřispívá k rozvoji trhu a v konečném důsledku ani ke snižování cen, respektive vytvoření odpovídajícího konkurenčního prostředí. Jistě by nebylo od věci podrobit samotnou výši bližšímu přezkumu, ale s ohledem na uvedené nemám zásadních připomínek k postihu za prokázané zneužití dominantního postavení,“ myslí si právník Jiří Matzner z Advokátní kanceláře Matzner et al, který se specializuje mimo jiné na softwarové právo.
Brad Smith, senior viceprezident a hlavní právní zástupce společnosti Microsoft, ve svém vyjádření pouze naznačil, že se společnost bude případem dále zabývat: „Zatím jsme měli málo času na pročtení rozhodnutí, které soud dnes vynesl. Jedná se o rozhodnutí, které k plnému pochopení vyžaduje dostatek času,“ uzavírá hlavní právní zástupce firmy.
