Nejpozději na podzim roku 2008 by měl být uveden v platnost zákon, podle kterého bude moci rakouská policie spolu s tajnými složkami sledovat informace obsažené v osobních počítačích osob, které budou podezřelé z plánování teroristických akcí. Rakouská vláda chce sledovat komunikaci mezi podezřelými prostřednictvím trojských koňů, které budou potenciálním pachatelům zasílány přes Internet. Ti nebudou mít sebemenší tušení, že jsou informace z jejich pevných disků dále přeposílány rakouským úřadům.

„Jsem přesvědčena, že toto sledování vytipovaných osob za použití trojských koňů není v rozporu s rakouskou ústavou,“ prohlásila rakouská ministryně spravedlnosti Maria Bergerová. Navíc by k takovému sledování nemělo docházet nějak často. Maximálně prý jednou, dvakrát do roka. To samozřejmě jen s povolením soudu a jen ve výjimečných situacích – například při akutní hrozbě připravovaného teroristického činu.

Na potřebu nového zákona umožňujícího právě sledování možných pachatelů upozornila nově odhalená teroristická buňka působící na rakouském území. Ta byla odhalena v polovině září a při jejím zajištění byli zatčeni tři islámští radikálové. Ti šířili po Internetu teroristické hrozby cílené na Rakousko a sousední Německo. Jeden ze tří radikálů teroristické buňky byl dokonce tzv. spícím agentem Al-Kájdy. Na počátku října byl zase zadržen islámista původem z Bosny a Hercegoviny, který se pokusil na americké velvyslanectví ve Vídni pronést batoh naplněný výbušninami. Nakonec se však nepodařilo prokázat napojení na některou z islámistických teroristických skupin.

V Rakousku se ihned po ohlášení nového zákona rozpoutala diskuze na téma, zda je vhodné umožnit úřadům sledovat počítače podezřelých. Někteří zastávají názor, že jde o zasahování do soukromí a je nepřípustné, aby byla data z pevných disků jakýmkoliv způsobem zasílána úřadům.

IT sníží hrozby terorismu

Podle naprosté většiny rakouské společnosti je však dobře, že bude mít policie spolu s tajnými složkami takovéto pravomoci. Zvyšuje se tím pocit bezpečí a riziko možné teroristické hrozby výrazně klesá. „Informační technologie mají v sobě obrovský potenciál. Potenciál, který nám umožňuje sledovat chystané trestné činy a teroristické akce. Bylo by hloupé tohoto potenciálu správně nevyužít,“ prohlásila rovněž Bergerová.

O prosazení zákona se snaží rovněž německá vláda. Především Křesťansko-demokratická unie Německa Angely Merkelové cítí potřebu uvést zákon v platnost. Problematika teroristických organizací působících na Internetu a využívajících Internetu ke vzájemné komunikaci úzce souvisí s počítačovou kriminalitou. Vztahují se na ně mnohdy stejné zákony a například výše uvedený zákon, který bude uveden v platnost v Rakousku, bude teoreticky moci být užit i v boji s počítačovou kriminalitou.

Názory na bezpečnost se liší

Za zmínku stojí určitě i průzkum společnosti IBM zaměřený na počítačovou kriminalitu, do kterého bylo zapojeno na 3000 vedoucích pracovníků v oblasti informatiky. Z průzkumu vyplynulo mimo jiné i to, že jednotlivé evropské země se v názoru na počítačovou kriminalitu značně liší. Například v Německu vnímá 63 % respondentů počítačovou kriminalitu jako mnohem větší hrozbu než fyzicky působící skupiny, zatímco v Řecku zastává stejný názor „pouze“ 41 procent respondentů.

Rusové se zase pouze v 39 procentech domnívají, že jsou jejich firmy dostatečně chráněné před útoky crackerů a organizovaných skupin. Naopak Italové si připadají bezpečně, a to v 80 procentech. Ostatní země mají rovněž problémy s teroristickými organizacemi vyzývajícími na Internetu k akcím proti jednotlivým státům. Například USA a Velká Británie jsou známé svým bojem proti terorismu a z toho vyplývá i jejich legislativa vztahující se k působení organizovaných skupin na Internetu. Očekává se, že po zavedení zákona v Rakousku a Německu se postupně přidají i další evropské státy.