Jak světové IT firmy investují do výzkumu a vývoje

Proč se vlastně zabývat tím, jak IT firmy investují do něčeho, co teprve v budoucnosti a to ještě jen možná přinese nějaké ovoce? „R&D spending“ neboli „výdaje na výzkum a vývoj“ představují z hlediska jednotlivých států jak jejich ekonomickou sílu, tak i jejich „vyspělost“. Dynamika R&D investic pak zase ukazuje míru pro-expanzivní politiky. Podobně je tomu i u statistik velkých společností, pojďme se na ně tedy nyní společně podívat.
U korporací vedle výzkumu a vývoje působí z hlediska rozvoje i další ekonomické ukazatele (např. investice do výrobní infrastruktury nebo reklamy), případně i akvizice, tj. „nákup firem“, kapitálové portfolio nebo dokonce vznik joint-venture. V mnohých případech jde jistě o objektivní vyjádření velikosti a vyspělosti firmy, u některých firem jde o vynucenou strategii a mnohdy i o akt zoufalství (z nedávné doby například finská korporace Nokia).

Čím větší, tím lepší?

V absolutní výši výdajů na R&D jistě platí korelace, že čím je firma (korporace) větší tj. má vyšší obrat (revenue), tím má i vyšší výdaje na R&D. Tento fakt platí o to více u sofistikovaných oborů a zvl. pak u odvětví IT.

IT korporace dle R&D výdajů v letech 2011 a 2012 a jejich rozčlenění na skupiny odvětví IT na A,B,C,D

+ Firma Apple za 3Q 2013 měla výdaje na R&D již 4,5 mld USD.

Jelikož v současné době ani jedna z globálních IT korporací není z hlediska specializace již plně vyhraněná, budeme hovořit o „převažujícím odvětví“ z hlediska obratů (revenue).

Dalšími faktory, které ovlivňují velikost investic IT firem do R&D jsou jednotlivé odvětví resp. příbuzné skupiny odvětví – tudíž strukturální faktor – a rovněž akvizice, tj. když korporace nakupují menší firmy (většinou tzv.“startup“ firmy), které mají podnikatelské portfolio zapadající do odvětví, v kterých podniká ona nakupující korporace. Dosahuje se tím hned několika synergií; hlavně ona „startup“ firma může pokračovat ve vývoji svých vizí, i když ztrácí kapitálovou samostatnost, a velká korporace ušetří náklady právě na investice do R&D!

Skutečnost v roce 2011 byla taková, že na prvním místě z hlediska celkových výdajů do R&D byl lídr v ITC Industries korporace Samsung, která celkově investovala 9,1 mld. USD. Jen s minimálním odstupem následovala korporace Microsoft s 9 mld. USD a Intel s 8,6 mld. USD. S výdaji nad 5 mld. USD do R&D pak následovaly firmy; Intel, Nokia, Panasonic, IBM, Cisco, Google a Sony. Možná překvapující byl fakt, že korporace Amazon a hlavně Apple jsou zde na posledních místech s náklady na R&D cca 2,5 mld USD. Neznamená to ale, že by v těchto dynamických korporacích byly R&D výdaje zanedbávány; u koncernu Amazon se v současné době soustřeďují na investice do podnikatelské infrastruktury a u korporace Apple na akvizice a agresivní marketingovou politiku.

V roce 2012 došlo ve výdajích do R&D k velkému růstu. Korporace Samsung si upevnila vedoucí postavení s 10,6 mld. USD, následoval pak koncern Intel a Microsoft s cca 10 mld. USD. Mimořádný růst o 1,6 mld. USD na téměř 7 mld. výdaji na R&D zaznamenala korporace Google, Apple pak s rostl o 1 mld. USD a Qualcomm o téměř 1 mld. USD. U ostatních zde uvedených korporací došlo víceméně k mírnému růstu či stagnaci ve výdajích na R&D.

K tomu musíme zmínit, že v září 2013 došlo k velké akvizici, když korporace Microsoft koupila korporaci Nokia. V následujících letech pak logicky dojde k součtu výdajů na R&D u uvedených korporací (Microsoft + Nokia). Potom bude takto „zvětšený“ koncern Microsoft celkem suverénně na prvním místě v celkových výdajích na R&D.

IT korporace dle výdajů na R&D v % z celkových obratu v letech 2011 a 2012 podle odvětví

Zajímavý pohled nám poskytuje druhá tabulka, která člení korporace podle % výdajů na R&D z celkových obratů a závislost % výdajů na struktuře IT odvětví.

V roce 2011 dominovala korporace Qualcomm s 20 %, následovaly korporace Intel a Nokia s cca 15 % a s výdaji nad 12 % pak následovaly korporace Oracle, Microsoft, Cisco a Google. Koncern Samsung měl 6,1 % výdajů na R&D z celkových obratů. U korporací H.P. i IBM jsou % výdaje relativně nízké tj. 2,5 % resp. 5,9 % . V tomto případě ale můžeme konstatovat, že uvedené procenta jsou značně ovlivněna řadou akvizic a jinou strategií růstu ( investice do infrastruktury apod.).

V roce 2012 nedošlo celkově k velkým změnám. Na prvním místě zůstal koncern Qualcomm s 20,4 %. Za povšimnutí stojí opravdu neuvěřitelný skok u korporace Intel o 3,5 % na 18,9 % a stále ještě růstový trend u Nokie (více než 1 %). Ostatní korporace si víceméně udržovaly umírněný růst do 1 %.

Když se podíváme na korelaci (závislost) výdajů R&D v % k celkovým obratům korporací a na strukturální členění dle skupin odvětví; zde uvedených A,B,C,D, vychází nám tento trend:

Ve vývoji v letech 2011 a 2012 strukturálně převažují odvětví C (Qualcomm a Intel) tj. skupina odvětví IT tzv. „polovodičoví neboli (semiconductors) výrobci“. Jejich výdaje v % na R&D z celkových obratů byly nejvyšší. Má to jistě i svou logiku; jde skutečně o široký výzkum od materiálového výzkum po nanotechnologie, od fyzikálních oborů po chemii, výrobní automatizaci ap. Jen o něco méně se investuje v % R&D výdajů z celkových obratů do odvětví B a D (resp. výrobci s převažujícími tržbami v tvorbě softwarů a službami a reklamami vázaných na internet).

Jde o vysoce sofistikované služby, které jsou produktem fenoménu, který nazýváme „informační revolucí“. Spodní příčky obsazují většinou skupiny odvětví A (většinou výrobci spotřebního hardwarů – počítačů, mobilů apod.), kde investice do R&D z celkových obratů jsou relativně nejnižší. Tito výrobci jsou většinou korporace s velkými obraty a jsou vlastně vrcholem pyramidy, která v praxi resp. obchodně využívá všech poznatků ITC Industries.

Co z toho všeho plyne

Když shrneme výše uvedené můžeme konstatovat že:

1. K investicím R&D do odvětví IT můžeme konstatovat, že u těch největších korporací jde skutečně o obrovské sumy. Když porovnáme odvětví IT s jinými odvětvími ekonomiky, tak pouze odvětví „biotechnologie“ může v jistém smyslu konkurovat. Ale i zde je „průnik“IT odvětví zřetelný. Představu o velikosti finančních prostředků, které korporace investují do R&D uvádíme, že např. výdaje korporace Samsung ve výši 10,6 mld. USD přestavují cca 20 % rozpočtu České republiky. Nebo rozpočet vesmírné agentury USA známé NASA je cca 18 mld. USD.

2. V podstatě platí korelace; čím má firma větší obrat (revenue), tím více rostou výdaje do R&D.

3. Je rozdíl mezi odvětvími (skupinami) IT a jejich výdaji v % na R&D z jejich celkových obratů. Platí korelace, že korporace s převažující výrobou polovodičů „semiconductors“ představující širokou výroby (chipy, intergrované obvody apod.) vynakládají na R&D největší % z obratu v rámci IT. Postupně pak následují korporace s tvorbou softwarů a internetových služeb. Poslední jsou odvětví spotřebních hardwarů.

4. U velkých korporací s globálním působením dochází postupně na základě akvizicí ( např. korporace Microsoft, Apple) nebo komplexního rozvoje (korporace Samsung) k začleňování více odvětví IT pod jednu korporaci. Tímto se korporace IT stávají téměř komplexními; zabývají se např. softwarovým vývojem, přes hardware včetně marketingu (Apple). U Samsungu je to semicunductors + hardware a např. u Googlu internet + software + hardware. Tento trend – nazveme ho „komplexnost“ – bude mít za následek to, že náklady na R&D u jednotlivých korporací se budou vyrovnávat jak v celkové výši, tak v % nákladů na R&D z celkových obratů.