Včera proběhl na půdě Poslanecké sněmovny seminář věnovaný aktuálně velmi probíranému tématu a to způsobu distribuce frekvenčních pásem po dokončené digitalizaci. Ne náhodou se tak stalo těsně poté co podobný pracovní stůl uspořádalo samotné ČTÚ, za „Aukci kmitočtů v aktuálních souvislostech“ totiž nestojí nikdo jiný, než v současnosti s aukcí hojně skloňovaný politický thinktank Informační institut. K jakým došla akce závěrům?
Nikoho asi nepřekvapí, že diskuze, na níž se nyní poprvé v historii akcí Institutu podílelo také velké množství nezávislých, nebo alespoň zdánlivě nezávislých subjektů, vyplynuly poněkud jiné závěry, než z kulatého stolu ČTÚ. Nuže zde jsou.
Vedení ČTÚ v ohrožení?
Má to být dáno zejména tím, že není hotova analýza relevantního trhu (tzv. originace
mobilního volání), která by umožnila ČTÚ nastavit podmínky aukce kmitočtů tak,
aby došlo ke skutečnému soupeření operátorů o zákazníky. Dalším faktem je, že ve
světě nejsou zatím příliš známe dobré zkušenosti s těmito aukcemi a tím se velmi
obtížně argumentují některé podmínky aukce.
Z této diskuze vyplynula také skutečnost, že k větší konkurenci v oblasti mobilních
služeb by daleko lépe přispěli virtuální operátoři a že zde chybí faktická vůle ČTÚ
k posunu v této oblasti.
Velmi zajímavý byl názor, že zvýšení konkurence nevede přes aukci nových
kmitočtů, ale v dobré práci národního regulátora ČTÚ. Výměna vedení bude asi
jedinou alternativou, pro zlepšení jeho práce.
… nebo jsou ohroženy spíše sítě nové generace?
Jeden z nastíněných konceptů přišel se zajímavou myšlenkou, že by byla vybudována jen jedna síť LTE, kterou by jak v nákladech, tak v přístupu používali všichni účastníci na trhu,
včetně virtuálních mobilních operátorů. To by přispělo k úspoře nákladů a tím ke zlevnění služeb.
„Seminář jasně poukázal, na současně nevhodně nastavené některé podmínky aukce nových kmitočtů. Z těchto důvodů budu zítra na Hospodářském výboru prosazovat usnesení o pozastavení aukce do doby, než bude analýza relevantních trhů dokončena. Ta by měla být do podzimu hotová. Bez této analýzy se nemůžeme posunout dál,“ říká
poslanec Aleš Rádl, místopředseda hospodářského výbory sněmovny, spoluzakladatel Informačního institutu, který dodává, „Velice mě zaráží také fakt, že ČTÚ, který tyto podmínky vypisuje, odmítl účast na semináři a obhajovat tak v odborné diskuzi své nastavené podmínky aukce kmitočtů.“
Ředitel Informačního institutu a autor poněkud kontroverzní studie o selhání ČTÚ Petr Cibulka k tomu dodává: „V krizovém scénáři to vypadá tak, že stávající tři operátoři zaplatí českému státu „výkupné“ ve výši 10 Mld. Kč za to, že si udrží co nejdéle stávající kartelové nastavení na našem trhu. Je docela možné, že nakonec žádnou síť LTE nevybudují a výhody z mobilního broadbandu bude Česká republika čerpat až jako poslední ve vyspělém světě podobně jako u 3G sítí. To vše za významného přispění nynějšího vedení ČTÚ. Připomínám jen, že stávající operátoři za pět let platnosti licence na budování LTE sítí, během toho, co nepustí nikoho nového na trh, vydělají něco mezi 350-400 Mld. Kč, takže nějakých deset miliard pro ně je akceptovatelná ztráta“.
Tento text je pouze shrnutím hlavních tezí z celé události, jeho povaha je spíše reportážní a nemusí se shodovat s osobními stanovisky redakce.
