Experiment kousek od našich hranic

Pavel Houser , 12. May 2019 13:40 0 komentářů

Bělorusko je u nás zemí nepříliš známou, i když čistě geograficky není o nic dál než Pobaltí. Experiment zmíněný v titulku se točí kolem kryptoměna a blockchainu, tedy technologií, které zrovna nejsou v kurzu. Ale zítra to zase může být jinak.

Jak referovaly světové tiskové agentury i naše média, na konci roku 2017 vyhlásilo Bělorusko ambiciózní plány ohledně podpory digitální ekonomiky – rozsáhlé daňové úlevy i právní systém, který bude maximálně bezproblémově uznávat chytré kontrakty nebo podporovat těžbu kryptoměn a jejich úpis. Podobné koketování s kryptoměnami se stání podporou prezentovala i Venezuela, u Běloruska jde však o jiný případ; Venezuela s gigantickým státním dluhem a v ekonomickém bankrotu zkusila nabídnout kryptoměny jako způsob, jak přijít k penězům, které by zemi jinak asi nikdo nepůjčil. V Bělorusku jde spíše o obdobu třeba u nás dobře známých investičních pobídek, cílem je obecně přilákat firmy kolem ekosystému IT.

Byl správný čas?

Kryptoměny se přímo nabízejí jako způsob, jak optimalizovat (nebo by se ta optimalizace měla psát spíše v uvozovkách?) využívání elektrické energie, ať už jde o kolísavé obnovitelné zdroje nebo uhlí či řeky kdesi v pustině (uhlí v pouštích severní Číny, řeky na himalájských svazích Tibetu…). V případě Běloruska se těžařům nabízela i místní jaderná energetika. Související problematika je vůbec zajímavá: optimalizace využití energie se může týkat i delších měřítek. V dobách boomu běžně vznikají naddimenzované výrobní kapacity, v době recese/krize se vše zavírá. Těžba kryptoměn by mohla sloužit třeba jako stabilizační polštář pro přechodné období, aby se např. provoz elektrárny nějak zaplatil. Otázkou samozřejmě je, nakolik to tak může fungovat, kryptoměny aktuálně nejsou u investorů příliš v oblibě. Rovněž blockchain je zrovna považován za technologii spojenou s deziluzí.

Nicméně zpět k Bělorusku. Zajímavé je, že popis běloruského experimentu se právě teď objevil ve zpravodajství ZDNet v sekci věnované střední a východní Evropě; téma zpracovala Andrada Fiscutean specializující se jinak na Rumunsko. Citován je právník zaměřující se na technologie Denis Aleinikov, jeden z tvůrců související běloruské legislativy. Uvádí, že iniciátoři projektu zkusili i propagaci v zahraničí, prakticky bez rozpočtu, ale celkem s úspěchem. Do země začali rychle přicházet velcí hráči, od Uberu po General Electric; jak uvádí ZDNet, zdaleka totiž nešlo jen o kryptoměny, které byly z celého projektu jen mediálně nejvděčnější, alespoň v roce 2017. Pro moderní technologie byla ohlášena nulová DPH i nulová daň z příjmů právnických osob, totéž se pak týká cel. U těžby kryptoměn, obchodování s nimi nebo o primární úpis mincí (ICO) pak bylo vše osvobozeno od daní do roku 2023.

To vše probíhalo v situaci, kdy jinde regulace kryptoměn naopak sílila a ICO získalo nálepku aktivity víceméně podvodné (nikoliv bezdůvodně). Za pozornost v této souvislosti rozhodně stojí i změněná politika Číny (viz také: Čína chce zakázat těžbu bitcoinů a dalších kryptoměn). A i když boom kryptoměn ve světě odezněl, v zemi se něco nastartovat podařilo. Bělorusko konkuruje nejenom cenou práce, ale i technicky talentovanými lidmi (platí pro celou střední a východní Evropu). Jedním z cílů příslušných pobídek a vytvoření podnikatelského prostředí zřejmě bylo nejen přilákat zahraniční kapitál, ale i omezit odliv mozků. Andrada Fiscutean samozřejmě uvedla i problémy – politické prostředí (zítra může být vše jinak), míra korupce… Zahraniční investoři podle článku nicméně aktuálně projevují celkem ochotu své peníze riskovat a vkládat je do místních start-upů. Místní technologický sektor přitom až dosud spoléhal hlavně na outsourcing, zajišťování služeb pro firmy především z Ruska.

Co k tomu všemu dodat? Nakolik investiční pobídky mohou pomoci ekonomice, na tom shoda nebyla ani v ČR. Samozřejmě nevíme, nakolik (spíše pozitivní) popis na ZDNet odpovídá běloruské realitě a zda lidé z technologických parků v Minsku tak trochu neprezentují Potěmkinovu vesnici, což ale pořádně nevíme ani u všemožných start-upových projektů, „parků“, „akcelerátorů“, „inkubátorů“, „coworkingů“ a inovačních center zde v ČR.

Každopádně snad ale může být zajímavé zkusit sledovat, co se bude dít s technologickým sektorem v Bělorusku dál.


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Počítačové hry v hlavě – a to dokonce multiplayer

Pavel Houser , 03. August 2019 06:30
Pavel Houser

Tetris v podání vědců z University of Washington připomíná málem telepatii – jeden z hráčů vidí pada...

Více



Kalendář

25. 08.

29. 08.
VMworld US 2019
05. 09.

06. 09.
Technical Computing Camp 2019
06. 09.

11. 09.
IFA 2019
RSS 

Zprávičky

Většina uživatelů sociálních sítí v USA by za ně byla ochotna platit

ČTK , 18. August 2019 08:00

Autoři dále spočítali, kolik by platformy vydělaly, pokud by vycházely pouze s příjmy od předplatite...

Více 0 komentářů

Larry Ellison má 75 let

ČTK , 17. August 2019 08:00

Larry Ellison stál u zrodu softwarového gigantu Oracle. Bývá popisován jako extravagantní multimilia...

Více 0 komentářů

ICT odborníků je v ČR stále nedostatek, medián mzdy je přes 52 tisíc Kč

Pavel Houser , 16. August 2019 10:00

Nejvíce si vydělají ICT odborníci v peněžnictví a pojišťovnictví, ať už se jedná o specialisty nebo ...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

T-Mobile letos vyplatil dividendu 5,6 miliardy Kč

ČTK , 16. August 2019 09:01

Konkurenční O2 za loňský rok vyplatila akcionářům celkem 6,5 miliardy Kč....

Více 0 komentářů

Avast v pololetí zvýšil tržby o 9 % na 422 milionů USD

ČTK , 16. August 2019 09:00

Důležitou událostí první poloviny roku bylo vydání řešení pro Internet věcí....

Více 0 komentářů

Fiskální rok 2019/2020 začal pro Lenovo úspěšně

Pavel Houser , 16. August 2019 08:00

Čtvrtina sestavených počítačů na světě je značky Lenovo, firma má podíl na trhu 24,9 %....

Více 0 komentářů

Hlasové zprávy uživatelů pro Facebook přepisovali lidé

ČTK , 15. August 2019 10:00

Zásady Facebooku ohledně užívání dat se konkrétně o nahrávkách nezmiňují....

Více 0 komentářů