V hodnocení jednotlivých destinací pro zahraniční investice, sdílené služby a start-upy tentokrát dojde na Maďarsko.
Na toto téma viz např.:
Cíl západních IT investic: Litva
Novým evropským rájem outsourcingu je prý Moldavsko
Přehled na ZDNet na prvním místě nepřekvapivě jmenuje firmu Prezi, což je (nebo spíš byl?) start-up, který začal v roce 2009 nabídkou prezentačního softwaru – de facto konkurence PowerPointu. Nyní má 60 milionů uživatelů a firma získala od investorů 71 milionů dolarů; z toho 57 milionů vložily loni americké fondy Spectrum Equity a Accel Partners.
Software se poskytuje formou služby/cloudu a obsahuje i placenou formu, není však jisté, kolik z uživatelů reálně zaplatí roční předplatné 60 dolarů (přece jen Impress v Open/Libre Office je prostě zdarma). Fakt je, že Prezi používají již i velké nadnárodní firmy, dodavatel uvádí, že se s ním lze naučit pracovat za čtvrt hodiny. Jak se zdá, v ČR o tento software ale moc zájem není; těžko říct, zda to souvisí s tím, že do češtiny není lokalizován.
Vláda zahraničnímu kapitálu nevadí
Csongor Biás z maďarské státní agentury Design Terminal, která je zodpovědná za stimulaci „kreativního průmyslu“, uvádí, že Prezi sehrála ovšem význam zdaleka se neomezující jen na její produkt. Mnoho místních lidí zde získalo zkušenost se zakládáním firem, expanzí do zahraničí i sháněním investorů a nyní vytvářejí své vlastní projekty. Prezi tak zafungovala jako inkubátor talentů.
Do země proudí jak zahraniční investice, tak i evropské peníze. I když se v našich médiích můžete setkat se zprávami, jak maďarská vláda proti zahraničním investorům (hlavně bankám) vystupuje, ty to zdá se neodrazuje – tak to alespoň vidí na ZDNet Federico Guerrini. Co se týče dotací EU, ty pocházejí hlavně z programů na podporu malých a středních podniků; řádově pro představu a hrubé srovnávání, za čtyři roky mělo jít asi o půl miliardy euro.
ZDNet cituje různá vyjádření z maďarských start-upů, podle nichž peněz jako takových je celkem dost. Co chybí, mají být spíše „chytré peníze“, tedy aby investoři poskytli např. síť svých celosvětových kontaktů, styl řízení a organizační know-how. Což zde ale bývá problém, protože se často rekrutují z úplně jiných oborů, než představují moderní technologie. Přitom samozřejmě existuje i řada fondů rizikového kapitálu zaměřených na technologie, ale zatím se situace vyvíjela trochu paradoxně.
Obecně Maďarsko nabízí kvalifikovanou a relativně levnou pracovní sílu, země má tradici v poskytování technického vzdělání. Maďarští vývojáři softwaru jsou chváleni za to, že to nejsou „jen kódéři“, ale současně bývají specialisty na nějaký další vědecký obor nebo mají hlubší matematické znalosti. Zdanění práce (včetně pojištění) je ovšem obrovské a v zemi platí obří DPH ve výši 27 %.
Navíc založení společnosti je v Maďarsku komplikované, stejně jako místní účetní předpisy. Je s podivem, že investorům to tolik nevadí… Prakticky všechny start-upy se soustřeďují v Budapešti, i když pár center vývoje najdeme i v Szegedu a Debrecínu (poznámka na okraj: opravdu podle každého místa v Maďarsku nazýváme u nás nějaké jídlo?).
Více biotechnologií
Jako příklad úspěšných maďarských firem jsou zmiňovány LogMeIn, NNG a Ustream. Ačkoliv Maďarsko je naším sousedem (no dobře, skoro), tyto firmy jsou u nás celkem neznámé, i když s jejich produkty se lze setkat i na českých serverech s kolekcemi sharewaru a freewaru. První z nich nabízí software pro vzdálenou správu počítače, NNG aktualizace navigačních zařízení, Ustream je služba pro videostreaming. Ustream už v roce 2011 získal 75 milionů dolarů od japonské SoftBank Capital a Korea Telecom.
Dále se uvádí např. start-up Enbrite.ly, který nabízí analytiku pro on-line inzerenty, aby si mohli ověřit, že jejich reklama zasáhla skutečné (lidské) uživatele. Firma OptoForce vyvinula senzor, který dokáže zaznamenat směr a velikost působící síly, přičemž zařízení se má uplatnit hlavně při průmyslové automatizaci.
Oproti ČR jsou v Maďarsku v mnohem větší míře zastoupeny start-upy z oblasti life science/biotechnologií. Z Maďarska pochází profesor Zoltan Takats, který vynalezl nůž iKnife, což je jakási sonda, která na principu rozdílné odezvy tkáně na elektrické impulzy má dokázat poznat nádor od neškodného okolí a odstranit selektivně rakovinné buňky. Místního původu je i nástroj Hand-in-Scan, což je zařízení, které kontroluje, zda si lékaři pečlivě dezinfikují ruce a nemají je plné bakterií.
Mimochodem v této souvislosti: právě maďarský lékař Ignác Filip Semmelweis začal roku 1844 vůbec poprvé nutit lékaře a mediky, aby si ruce dezinfikovali; v té době umíralo mnoho žen po porodu v nemocnici právě na infekce – horečku omladnic – které na pacienty prakticky volně přenášeli zaměstnanci nemocnic z piteven.