Důraz na rozvoj lidského potenciálu, změna legislativy pro výstavbu datových center a rozvoj domácích projektů umělé inteligence – to jsou tři hlavní priority, které mohou z České republiky udělat jednoho z evropských lídrů v AI. Vyplynulo to z odborné konference Dell Technologies Forum, která proběhla 2. prosince v Praze. S nejnovějšími trendy v AI se seznámila zhruba tisícovka účastníků a šlo tak o jedno z největších setkání technologických odborníků v ČR v tomto roce. Prostor v programu dostaly také české firmy, které v oblasti umělé inteligence již dosáhly reálných výsledků.
Změna liniového zákona podpoří výstavbu datových center pro AI
Strategické priority České republiky představil na konferenci Jan Kavalírek, vládní zmocněnec pro AI a náměstek ministra průmyslu a obchodu. Firmy i další instituce podle něj vždy fungují v prostředí, které je různou měrou regulované a definované zákony jak v ČR, tak i v kontextu EU. Důležité proto je, aby regulace rozvoji AI nestály v cestě.
„Chceme otevřít liniový zákon, chceme do něj zařadit AI datacentra jako strategickou investici a chceme zavést pobídky pro zahraniční investory, aby se jim více vyplatilo stavět u nás pokročilou infrastrukturu,“ řekl Kavalírek. Česko je totiž jednou ze zemí, která usiluje o stavbu tzv. AI Gigafactory. Změna legislativy by přinesla zkrácení povolovacích procesů pro datová centra, omezila možnosti námitek a zjednodušila výkupy potřebných pozemků.
Lidský faktor ovlivní, zda budou AI projekty úspěšné
Klíčovým faktorem při adopci AI jsou lidé. To bylo téma, které zeširoka rozebrala ve svém vystoupení Sara Polak, digitální archeoložka a vizionářka. Mluvila například o tom, že když se objevily první AI modely jako ChatGPT, tak přirozenou reakcí lidí bylo, že si s umělou inteligencí začali „hrát“ a experimentovat doma, ale když by ji pak měli začít používat ve firmách, bojí se, zda splní různé regulace a mohou dělat chyby. „To, co je nejlepší na tom být člověkem: to, že máme kreativitu a skrz to jsme schopni se evolučně vyvíjet, že máme ‚zdravou‘ úroveň ADHD, tak je často ve firmách a organizačních strukturách zabité,“ poznamenala.
Strach z nových věcí a nových technologií je v nás podle Sary Polak evolučně zakódován a je naší výhodou, protože přináší opatrnost, než si novinky vyhodnotíme a naučíme se je používat. V případě AI je proto zapotřebí podpořit kulturní a sociální adaptaci napříč společností, firmami a institucemi, abychom ji začali používat pravidelně a rutinně. To je také priorita Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT v Praze (CIIRC), se kterým Sara Polak spolupracuje.
„Řešíme to, jak provést technologickou transformaci, aby byla ve shodě s kulturou organizace a respektovala, jak jsou lidé zvyklí s technologiemi pracovat. Nabízíme pomoc velkým organizacím i malým a středním firmám – nejen v kulturní rovině, nejen v sociální adaptaci, ale i z pohledu legislativy a regulací,“ popsala Sara Polak.
AI k dispozici na pracovním stole i v datovém centru
Jak moderní technologie usnadňují pronikání AI do firem a organizací, popsal ve své prezentaci Radomir Bordon, generální ředitel Dell Technologies pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Firmy a organizace mají možnost prakticky otestovat AI projekty v různém měřítku a s různými náklady – od jednoduchých projektů v osobním počítači vybaveném AI možnostmi, přes výkonné AI pracovní stanice, až po zařízení určené pro datová centra.
„Ve výzkumu, který jsme provedli v České republice, nám 84 % firem potvrdilo, že umělá inteligence významně změní celé jejich odvětví,“ uvedl Radomir Bordon. AI dnes podle něj již reálně pomáhá například při hledání nových léků, kontrole produktů ve výrobě nebo zjednodušuje lidem každodenní práci. Právě produkty společnosti Dell Technologies a její technologický ekosystém Dell AI Factory již našly uplatnění ve stovkách reálných nasazení po celém světě.
Český startup díky AI prohledává molekuly
Dell Technologies Forum se zaměřilo na ukázky konkrétních AI projektů, ve kterých české firmy dosáhly úspěchů. Jeden z příkladů představila společnost MAMA AI. Zpočátku se zaměřovala na sémantické vyhledávání a práci s nestrukturovanými dokumenty. Pak si ve firmě řekli, že text není to jediné, v čem lze vyhledávat. Ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR postupně vznikl projekt na vyhledávání v molekulách, což je proces, kterým začíná každý vývoj nového léku. Tato úvodní fáze mohla zabrat i dva měsíce, kdy výzkumníci hledali vhodnou molekulu. Díky řešení, se kterým přišla MAMA AI, se tento krok dramaticky zrychlil. Jejich vyhledávač dnes umožňuje procházet 6 až 7 miliard molekul a hledat nejpodobnější struktury podle požadovaných vlastností.
V Brně vyvinuli AI asistenta pro obchodní zástupce
Reálnou úsporu času ve výrobě nabízí s pomocí umělé inteligence brněnská společnost Gauss Algorithmic. Na konferenci mohli návštěvníci vidět, jak lze v reálném čase s využití AI vytvářet obchodní nabídku a kalkulaci. To může dělat obchodník přímo na schůzce s klientem, zatímco dříve musel komunikovat s dalšími kolegy. Práci, kterou obchodník musel dělat dříve i třeba dva dny, dnes dokáže skrze jednoduché rozhraní dělat přímo na schůzce s klientem.
Velký jazykový model na pracovním stole
Jak lze pracovat lokálně s daty přímo na přístroji Dell Pro Max s GB10, předvedla na několika use-casech společnost Aricoma. Jde o novinku postavenou na technologii NVIDIA, která přináší na pracovní stůl výkon dříve dostupný pouze v datovém centru. Pracovní stanice umí pracovat s modely až s 200 miliardami parametrů. Aricoma jako jeden z příkladů nasazení AI předvedla, jak lze pracovat nejen s textem, ale i s vizuálními vstupy. K takovému vstupu, kde je výrobek například z 3D tisku, umí AI model nejen ukázat, kde je nějaká vada, ale poskytnout i výklad, který má výstup podobný práci s běžnými jazykovými modely. Díky tomu lze pak s asistenty běžným jazykem komunikovat.
Své AI projekty představily také zástupci společností Datera (nasazení on-premise technologií pro AI), MPS Friends (AI, která chápe obsah digitalizovaných dokumentů), platformy ZLIN.ai (autonomní ochrana vinic, která detekuje přítomnost ptactva) a centra CIIRC ČVUT (zpracování obsahu rozsáhlých dotačních dokumentů a vyhledávání v přirozeném jazyce).
