Měl to být revoluční cloudový operační systém, zatím jej ale provází spíše pech. Valné prodejní úspěchy se zatím příliš nedostavují a na důvěryhodnosti přístrojům s Chrome OS nepřidávají ani bezpečnostní incidenty, které jejich krátký život (od uvedení nebrandovaného notebooku CR-48) vytrvale provází. Přesto dnes přístrojů s Chrome OS na trhu najdeme ne až zase tak zanedbatelné množství, navíc se ke dvěma Google věrným výrobcům Samsungu a Aceru nově přidalo i Lenovo.
Třetí uvedený hráč nově představil svůj Chrome OS notebook ThinkPad X131e. Ten vychází přímo z Windows modelu stejného označení. Dostupný by měl být již od 26. Února, ale má to jeden háček, bude pouze pro americké vzdělávací instituce, o volném prodeji se prý zatím neuvažuje.
Přístroj má 11.6″ displej s 1366 x 768 pixely a LED podsvícením a poběží na zatím blíže nespecifikovaném Intel Celeron procesoru. Váha přístroje je trochu větší, dělá 1.8 kg, dále notebook disponuje 16 GB SSD a 6,5 hodinovou výdrží při provozu na baterii (parametr je podobný, jako u nových konkurenčních Samsungů). Z další výbavy zaujmou dva USB 3.0 porty, HDMI a VGA port. Z komunikačních technologií, které jsou pro přístroj kritické, bude dostupná WiFi 802.11 (a/b/g/n) a Ethernet. O 3G modemu se neuvažuje, ale to je pochopitelné vzhledem k ceně 429 amerických dolarů. Ta je kompromisem mezi cenou za tradiční Thinkpad a cenou za přístroj, který může úspěšně sloužit de facto jen jako přenosný tenký klient.
Nezvyklé spojení
Lenovo je silný a úspěšný hráč s agresivní obchodní strategií (ne nadarmo před časem přetáhl obchodníky Aceru), je nabíledni, že by se určitě nepouštělo do vyloženě rizikového byznysu, přesto právě takovým by se ale mohl chromebook jevit. Navíc je zde tak trochu dávána všanc celá značka ThinkPad, tedy rodinné firemní stříbro. Operační systém Chrome OS vychází z konceptu prohlížeče Chrome, vyznačuje se minimálními nároky na správu a administraci. Takzvané chromebooky si ale kvůli netradičnímu modelu distribuce a dostupnosti obsahu a přitom jen minimálním výhodám, co se týče ceny a prakticky nulové prestiži přístrojů, s nimiž je systém spojen, od svého uvedení roku 2011 nevydobyly prakticky žádnou zajímavější uživatelskou základnu. Proč tedy zrovna on?
Změněná obchodní strategie
Chromebooky počínaje vývojářským prototypem a konče experimentálním ARM Cortex-A15 modelem od Samsungu se těší zatím dost vlažnému přijetí, na vině je nedůvěra v cloud, pomalé přístupové sítě a konec konců i trochu nekoncepční marketing. Spása by ale mohla přijít také odjinud než od koncových uživatelů a tento segment Lenovo (zatím stále) oslovit umí. A proč nezačít zrovna od škol, které se na rozdíl od firem neklepou o bezpečnost svých bedlivě střežených dat a hledí spíše minimalizovat náklady na správu a pořizovací cenu.
Byznys model, který se nezaměřuje primárně na vybíravý koncový segment a nedůvěřivé korporace, ale na (důvěřivé) instituce, kterým lichotí cena či nenáročná správa (případně obojí), by mohl být tou „killer funkcí“, která Chromebookům ukáže cestu z temnot neúspěchu. A když je řeč o ceně, kterou u notebooků obecně dnes nemilosrdně tlačí dolu zejména konkurenční Android tablety pro koncový segment, nemůžeme nezmínit také hyperlevný model Acer C7 s cenou dokonce pouhých 199 USD, který byl představen na konci loňského roku. To už je pořizovací cena za notebook poměrně zajímavá.
A s cenou šel dolů také Samsung, v přepočtu 5 tisíc za chytřejší mobilní „terminál“, nebo (chcete li) tenkého klienta, není zase tak neakceptovatelná částka. Blýská se tedy chromebookům na lepší časy?
