Marty Cagan: typický startup si vystačí už s 20 000 eur a Zuckerberg je mizerný programátor

Marty Cagan

Jedním z hlavních důvodů bylo, že mě oslovila česká společnost LMC s prosbou, zda bych jim nemohl pomoci s převzetím best practices z jiných zemí světa a ze Silicon Valley. To je jedna z věcí, které mě živí, jezdím do úspěšných firem po celém světě a předávám jim zkušenosti, protože tyto firmy většinou touží být ještě úspěšnější a chtějí se rozvíjet ještě rychleji.

Pracujete jako partner v Silicon Valley Product Group - firmě, která pomáhá startupům přesunout se do Silicon Valley a dělat tam svůj business.

Ne úplně. Nezaměřujeme se na to, abychom pomohli startupům se přesunout do Silicon Valley, i když je pravda, že řada z nich to dělá. My se snažíme pomáhat startupům z celého světa, ať jsou kdekoliv. Snažíme se naučit je, jak se to dělá v Silicon Valley, jak firmy jako Google nebo Facebook vytvářejí software.

Náš projekt jsme nezakládali s tím, abychom přivedli více firem do Silicon Valley, ale abychom mohli sdílet naše poznatky, abychom mohli přinést Silicon Valley do zbytku světa.

Čím je Silicon Valley dnes ještě unikátní? Je to stále ono známé celosvětové centrum inovací?

Myslím, že tomu tak stále je. Dřív to bylo ale jedno z velmi mála míst, ne-li to jediné. Dnes tomu tak už není, taková místa jsou skutečně po celém světě. Nedávno jsem byl v Indii a je úžasné, co tam lidi vytvářejí.

Skvělé startupy jsem viděl i dva měsíce předtím v Brazílii a Argentině. To samé můžeme vidět i v Evropě: v Německu, v Anglii, ve Skandinávii i tady v Praze. Berlín bych označil za druhé Silicon Valley, je tam neuvěřitelné množství startupů.

Kde si myslíte, že je to pro startupy nejjednodušší? Kde seženou nejsnáze potřebný kapitál pro svůj rozjezd?

Některé věci jsou skutečně v Silicon Valley snazší, lidé se tam často schází a dávají hlavy dohromady. Díky tomu tam získáte snáze přístup k potřebným kontaktům i kapitálu, což je pro startup důležité.

Nicméně v dnešní době zas tolik peněz nepotřebujete. Je podstatně levnější začít, třeba i s technologickým startupem, než tomu bývalo v minulosti. Dřív vás rozjezd podobné firmy přišel na stovky tisíc dolarů nebo eur. Teď může typický startup začít s 20 000 eury. To je řádově méně než dřív.

V Silicon Valley stále podstatně snáze získáte přístup k soukromým investorům i k důležitým kontaktům. Každý večer můžete jít na některé ze setkání, kterým tu říkáme meet-ups, kde se můžete seznámit s aktuálními technologickými trendy i projekty vašich konkurentů a kolegů. Ale ani tato setkání už nejsou specifikem Silicon Valley, i když jich tam stále asi nejvíc.

Na druhou stranu má Silicon Valley i nevýhody. Je zde nedostatek lidí i talentů, protože je to jen malá oblast. Ve skutečnosti je Silicon Valley myslím menší nebo stejně velké jako Praha, ale z jedné strany je oceán a na rozdíl od Prahy už je tam plno a opravdu hodně draho. Pro startupy je tak poměrně těžké zde najmout lidi.

Navíc v Silicon Valley stojíte přímo proti společnostem jako je Google a Facebook, soutěžíte s nimi o schopné lidi, kterých není mnoho. Proto také třeba Google už vytváří centra po celém světě, protože pro velkou firmu je nejlepší jít tam, kde je i talent.

Když hovoříte s českými startupy, všichni říkají, že se chtějí přemístit do Silicon Valley. Dokonce i Czech Invest již udělil finanční podporu některým firmám jen k tomu, aby mohly začít v Silicon Valley, aby zde získaly zkušenosti a kontakty. Vy byste tedy takovýto postup označil za iracionální?

I Facebook se přesunul z Bostonu do Silicon Valley, ale to bylo již před pěti lety, kdy k tomu bylo více důvodů než třeba dnes. Nejsem si jistý, že by se ke stejnému kroku odhodlali i dnes. Teď třeba najdete několik opravdu zajímavých startupů v New Yorku a Bostonu, které o přesunu do Silicon Valley už neuvažují. Celkově bych řekl, že trend „být v Silicon Valley“ již pomalu ustává.

Co říkáte na film The Social Network?

Osobně jsem ten film neviděl. Četl jsem ale knihu a nejsem si moc jistý, že to bylo zrovna realistické. Někdo třeba říká, že to považuje až z devíti desetin za reálné, ale já osobně si myslím, že tomu tak není.

Osobně si myslím, že autor tak úplně nepochopil roli, kterou Mark Zuckerberg hrál. Ne že by jeho role byla větší nebo menší, byla jiná. Celkově myslím, že to není moc dobrá kniha. Kupříkladu ho popisuje jako skvělého programátora a „geeka.“

To ale on není. Mark je spíš skvělý produktový specialista. Udělal třeba celý design Facebooku, uživatelské rozhraní, za které ho nikdo neobdivuje. Samotné programování a skripty, které Facebook používá, přitom nejsou až tak podstatné. Je to právě design, který stojí za úspěchem Facebooku, a to si moc lidí neuvědomuje.

Jaké nejčastější chyby podle vás startupy dělají? Proč často končí jejich snahy neúspěchem?

Většinou musíte provést tři až čtyři pokusy, než svoji prvotní myšlenku proměníte v životaschopný produkt. Pokud startup vyčerpá všechny svoje finanční prostředky na první pokus, dojdou mu peníze dřív, než se k životaschopnému produktu vůbec dostane.

Facebook nezačal jako Facebook, byla to jen studentská služba. YouTube nezačalo jako YouTube, ale jako seznamka. PayPal také nezačal jako internetová platební služba, ale jako aplikace pro platbu za aplikace pro PDA na platformě Palm. Prvotní myšlenka ve většině případů nefunguje.

Dnešní startupy se ale rychle učí a tento problém si už uvědomují.Rozdíl mezi dobrými a špatnými startupy je hlavně v tom, že ty dobré se rychle učí ze svých chyb. Špatné ne a tak jim dojdou peníze mnohem dřív, než se k aplikaci s nadějí na úspěch dostanou.

Jeden můj přítel, který kdysi vytvořil projekt a následně ho prodal eBay, teď vystupuje jako soukromý investor. Má v této oblasti značné zkušenosti. Jednou mi řekl, že prvotní plány startupů mají jedno společné – jsou všechny špatně. To si nemyslí, to ví. Proto už nehledá skvělý projekt, ale hledá chytré lidi, kteří se dokáží rychle učit. Já si myslím, že to je vůbec ta nejlepší deviza, kterou startup může mít – rychle se učit.

Vy osobně investujete do startupů?

Ano. Do těch, které se mi líbí. Nejsem velký investor, ale je to součást mé práce – rádce pro startupy. Jeden z mých nejoblíbenějších startupů je sawp.com. Zajímavá firma, sídlí v Bostonu. Je to barterová služba, něco jako eBay bez peněz. Dává dohromady lidi, kteří chtějí mezi sebou něco vyměnit. Vydělávají na předplatném. Dalším zajímavým startupem je třeba Reputation Defender z Palo Alto. Zabývá se ochranou reputace v on-line prostředí, což je aktuální problém nejen pro firmy, ale také třeba pro rodiče. Navíc se jim daří už od samého začátku, rychle rostou a osobně si myslím, že mají před sebou velice slibnou budoucnost.

90 % startupů se prý snaží jen rychle vybudovat firmu, prodat ji nějakému velkému hráči a získat z ní rychle peníze, co si o tom myslíte?

To může být i pravda, nicméně jen 10 % startupů může být opravdu dobrých. Podívejte se například na YouTube, jehož tvůrci ho prodali už po roce a pár měsících. YouTube dělá sice skvělý business, ale je neuvěřitelně drahé na provoz. Navíc je opravdu těžké najít hostingové centrum pro tak extrémní objem datových přenosů. Existovala v podstatě jen tři místa na světě, kde by YouTube mohlo hostovat a kde by zároveň provozovatel datacentra mohl YouTube pomoci. Jedním z těchto datových center bylo datacentrum Googlu. Konkrétně u YouTube byl extrémní tlak na to, předat nákladnou hardwarovou část nějakému silnému hráči jako je Google, aby se původní tvůrci YouTube mohli soustředit na to, co je skutečně zajímavé a dál rozvíjet službu jako takovou. Ve formě startupu bez spojenectví se silným hráčem by YouTube dlouhodobě nemohlo fungovat.

Co si myslíte o startupech, které jen kopírují cizí myšlenky? Třeba my tady v ČR máme okolo 80 kopií Grouponu a všechny jsou svým způsobem aspoň částečně úspěšné.

Kopírování se neděje jen v Evropě nebo třeba v Asii, je relativně běžné i ve Spojených státech. Hodně startupů je vlastně jen kopie něčeho jiného. Některé z nich se aspoň snaží přinést svůj díl inovace, ale řada jsou skutečně jen identické kopie. Pro mě osobně se jedná o přirozený první krok. Když jsem třeba byl poprvé v Brazílii, tak téměř všechny startupy byly jen kopiemi jiných projektů pro místní trh. To není zas až tak špatná cesta, pokud se chcete něco naučit.

Další krokem, který přišel třeba v Brazílii, Indii nebo Německu, je tvorba unikátních produktů pro jejich vlastní trhy. Třeba v Indii díky tomu vznikl cestovatelský server, který respektuje místní specifikum velice častého využívání cestovních agentů. Odlišuje se tak od svého amerického vzoru a kombinuje online a offline svět. Třetím krokem, který mám opravdu rád a ke kterému došel i jeden brazilský startup se kterým spolupracuji – SambaTalk – je tvorba produktů nejen pro svůj domácí trh, ale i pro zbytek světa. Kupříkladu Zoho, další startup, který je považován za jednu z nejinovativnějších firem na světě, přichází s inovacemi každých pár týdnů a řada lidí si o něm myslí, že je ze Silicon Valley. Ve skutečnosti je ale z Indie, a to ještě z jedné její odlehlé provincie.

Jaký region považujete za ten v současné době nejatraktivnější pro startupy?

Osobně si myslím, že to stále ještě je Silicon Valley. Nicméně ten náskok už není takový jako v minulosti. Myslím, že nejdůležitější je příležitost růst – a pak je nejlepším místem Brazílie. Brazílie je velice rozlehlá země s početnou populací, ale přístup k internetu tam dorazil teprve nedávno. Bez přístupu k internetu je samozřejmě podstatně méně příležitostí pro internetové startupy. A to samé se děje v Indii, v Číně a upřímně, totéž se děje i po celé Východní ale i Západní Evropě. To jsou perspektivní oblasti pro startupy. I některé americké firmy se rozhodly, že teď je správná příležitost jít do těchto regionů a začít zde podnikat.

Myslíte si, že legislativa a celkové podnikatelské prostředí má na úspěch startupů hodně velký vliv?

Určitě ano. Třeba evropské firmy obecně mají problém s tím vstoupit na burzu nebo dávat malé podíly svým zaměstnancům a klíčovým obchodním partnerům. V Americe je to ale normální. Legislativní prostředí v některých evropských zemích je dokonce tak komplikované, že třeba mnoho lidí z Francie nebo Německa odchází založit svoji firmu jinam, často do Ameriky. Kupříkladu v Indii to dříve bylo velice podobné a chytří lidé odcházeli zakládat firmy do USA. Teď se ale prostředí v Indii změnilo a tito lidé se tam vrací zpět a noví už mohou začít přímo v Indii. A mění se to třeba i v Berlíně. Je to přitom škoda hlavně pro ty země, odkud tyto talenty odcházejí. Vždyť Francie má spoustu úžasných škol. Kdyby svým lidem poskytla podobné podmínky pro rozjezd firem jako třeba USA, jedině by na tom vydělala.

Dříve jste pracoval pro firmy jako Netscape či eBay. Litoval jste někdy toho, že jste od nich odešel?

Práci v Netscape jsem měl opravdu rád. Potom firmu ale koupila společnost AOL, která měla sídlo poměrně daleko, což pro mě znamenalo příliš mnoho cestování. Kdyby ale Netscape stále existoval v té formě jako dřív, pravděpodobně bych tam stále ještě pracoval, protože to bylo opravdu skvělé místo. Práce pro eBay mě také bavila, byla to moje čtvrtá velká firma, pracoval jsem dřív třeba i pro HP, a trefil jsem se zrovna do jejího nejlepšího období. Časem mi ale začalo vadit pracovat pro jiné a tak jsem začal pracovat na sebe.

A proč jste se vlastně nevydal cestou jako třeba vaši další kolegové Marc Andreessen z Netscapu a Ben Horowitz z HP? Nelitujete toho, že jste se spolu s nimi nevydal na dráhu soukromého investora?

Ne, ale myslím si, že to co dokázali, je fantastické. Většina mých přátel jsou teď vlastně soukromí investoři. Andreessen a Horowitz umí najít lidi, kteří jsou skutečně dobří v tom přijít na trh s nějakým dobrým produktem. Teď třeba mají podíl ve Skypu, ale vlastní také řadu naprosto neznámých a vysoce rizikových startupů. Podle mě jsou zrovna tihle dva těmi nejchytřejšími lidmi, se kterými jsem měl možnost se ve svém životě potkat. Kdykoliv jdou do něčeho nového, tak se o to hned začnu zajímat. Zjistil jsem totiž, že většinou se nepletou. Jiní investoři jen kopírují chování těch ostatních. Tihle dva ale hledají nové cesty, což je pro mě zajímavé.

Děkujeme za rozhovor.