Průzkum společnosti Infosys ukazuje na rozdíly mezi vyspělými a rozvíjejícími se zeměmi z hlediska očekávání od čtvrté průmyslové revoluce.
Společnost Infosys (NYSE: INFY), celosvětový lídr v oblasti konzultací, technologií, outsourcingu a služeb nové generace, oznámila výsledky průzkumu mapujícího postoje mladé generace. Tito lidé mají pozitivní vztah k technologiím, své kariérní šance hodnotí rozdílně a vyjadřují nespokojenost s formálním vzděláním.
Studii Amplifying Human Potential: Education and Skills for the Fourth Industrial Revolution (Zesílení lidského potencionálu: vzdělání a schopnosti pro čtvrtou průmyslovou revoluci) na objednávku společnosti Infosys provedla nezávislá výzkumná agentura Future Foundation. Respondenty průzkumu bylo 1 000 lidí ve věku mezi 16 a 25 lety z USA, Velká Británie, Francie, Německa, Austrálie, Brazílie, Číny, Indie a Jihoafrické republiky. Celkově lze říci, že mladí lidé ve všech sledovaných zemích pochopili roli, kterou budou hrát pro jejich kariéru technologie, a vnímají také potřebu zlepšovat vlastní schopnosti. Mezi vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami ale existuje významný rozdíl v tom, jak respondenti vnímají své pracovní příležitosti a jakou mají ve vztahu k technologiím sebedůvěru.
Hlavní závěry průzkumu:
• Uznání významu technologií: Respondenti uznávají význam technologických dovedností pro jejich pracovní kariéru a považují počítačové vědy za klíčovou součást a nástroj vzdělávání. Platí to pro rozvíjející se i vyspělé země (Indie – 74 %, Čína – 71 %, Francie – 60 %, Velká Británie – 59 %).
• Obavy o technologické dovednosti a sebevědomí: V rozvíjejících se ekonomikách, jako je Čína a Brazílie, se 68 % respondentů obává, že bez dostatečných technických znalostí bude pro mladé lidi stále těžší uspět na pracovním trhu. Mladé lidi to částečně motivuje ke zvyšování vlastních dovedností. V Indii a Brazílii věří 78 % respondentů, že technologické dovednosti jsou pro jejich budoucí pracovní kariéru dostatečné, ve vyspělých zemích je sebedůvěra naopak menší: 53 % ve Francii a 51 % v Austrálii.
• Na rozvíjejících se trzích se technické dovednosti a znalosti zvyšují: Co se týče technologických znalostí, mezi rozvinutými a rozvíjejícími se ekonomikami se vytváří propast. Platí to jak pro muže, tak i pro ženy.
• Tlak na trhu práce: Ve vyspělých zemích pociťují mladí lidé větší problémy při hledání dobře placeného zaměstnání. 76 % mladých zaměstnanců ve Francii je přesvědčeno, že mají pro pracovní kariéru horší šance než generace jejich rodičů. V rozvíjejících se zemích panuje mnohem větší optimismus, v Indii vyjádřilo podobný názor 49 % mladých lidí a ani v dalších ekonomikách řazených do kategorie „emerging markets“ to nebyla nadpoloviční většina.
Ve vyspělých zemích existují dlouhodobé a často zastaralé přístupy ke vzdělávání, zaměstnanosti a ekonomické strategii. Prostředí v rozvíjejících se ekonomikách má méně institucionální charakter a funguje s menší setrvačností. Rozvíjející se ekonomiky rostou rychleji, a dokáží proto pružněji přijímat nové technologie. Na „emerging markets“ také stoupají investice do vzdělání s cílem dále podpořit ekonomický růst.
• Hodnocení současných vzdělávacích systémů: V USA 45 % respondentů považuje své akademické vzdělání za zcela nebo značně „zastaralé“ (nevhodně konzervativní) a soudí, že vzdělání nepodporuje splnění jejich pracovních cílů. V Číně podobný názor zastává 37 % mladých lidí. Ve Velké Británii a Austrálii uvádí 77 % dotazovaných, že dovednosti potřebné pro práci museli zvládnout sami, vzdělávací systém jim je nezprostředkoval. V Indii je tento poměr 66 %.
Respondenti chápou, že rutinní úkoly budou stále více automatizovány. Lidé budou pro úspěch na trhu práce muset rozvíjet „měkké dovednost“ (soft skills) a neustále získávat další dovednosti v oblastech, kde je počítače a další technologie nedokáží nahradit.
• Ochota k rekvalifikaci: 78 % lidí ve věku 16–25 let v Brazílii a 65 % v Číně je ochotno se v případě potřeby zcela rekvalifikovat. Asi 80 % respondentů napříč všemi trhy se shoduje, že pro pracovní úspěch je nutná celoživotní ochota se učit.
• Měkké dovednosti: Na moderních pracovištích plných technologií hrají stále větší roli schopnosti týkající se komunikace, budování vztahů a řešení problémů. Studijní výsledky jsou prioritou pro 36 % respondentů v Německu a 50 % v Jihoafrické republice, mnohem více si však respondenti cení „učení se prací“, komunikačních dovedností a schopnosti řešit problémy. Tyto dovednosti byly za prioritu označeny mezi 70 a 90 % respondentů napříč zkoumanými zeměmi.
Studie také ukázala, že i mladí lidé preferují jistotu zaměstnání, takže je příliš neláká např. dynamický svět start-upů. Zejména ve vyspělých ekonomikách je častá nechuť zakládat vlastní firmy, místo toho dávají lidé přednost pracovat pro zavedené velké nebo střední podniky. Věda, technologie, inženýrství i matematika a kariéra související s těmito obory je stále především doménou mužů. Ve vyspělých zemích jsou však rozdíly mezi pohlavími mnohem větší než v rozvíjejících se ekonomikách.
• Technologické znalosti závisejí na pohlaví: Z průzkumu ve všech sledovaných zemích vyplynulo, že znalosti IT a snaha související dovednosti dále rozvíjet jsou ve všech sledovaných zemích vyšší u mužů. Tyto rozdíly jsou relativně menší v rozvíjejících se zemích, jako je Čína a Indie, ale také v USA. V jiných vyspělých ekonomikách, např. Německu, Francii a Velké Británii, je rozdíl v technologických schopnostech mezi oběma pohlavími větší.
Celkově lze říci, že mladí lidé chápou změny, které budou provázet čtvrtou průmyslovou revoluci. Příští generace Internetu věcí a zpracování velkých objemů dat (big data) charakter trhu práce změní. Samotné pracovní prostředí bude brzy úplně jiné v důsledku umělé inteligence, postupující automatizace a dalších nových technologií. Mladí lidé rozpoznali, že úspěch na trhu práce v dlouhodobém horizontu vyžaduje pružnost (agilitu), ochotu se stále učit a schopnost pracovat v globálním prostředí.
Vishal Sikka, CEO a generální ředitel společnosti Infosys, k výsledkům průzkumu uvedl: „Mladí lidé na celém světě mohou vidět, jak nastupující technologie, například umělá inteligence a strojové učení, otevírají cestu novým možnostem lidské kreativity, inovacím i produktivitě. Mají-li vzdělávací systémy v této velké digitální transformaci mladým lidem pomoci, měly by dodat důraz na celoživotní vzdělávání, na ochotu zkoumat věci a experimentovat; navíc je třeba začlenit počítačové vědy, informatiku a další technologie hlouběji do učebních osnov. Každý může využít nových příležitostí a podílet se na inovacích, ale vzdělávací systémy by k tomu měly lidem vštípit také nové způsoby myšlení. Lidé by se měli naučit, jak se zaměřovat na klíčové problémy, jak je řešit pomocí spolupráce mezi různými skupinami a jak se rychle poučit z neúspěchu; pak má každý možnost být profesně úspěšný a najít pracovní zařazení, které mu přijde smysluplné.“
