Kancelář na cestách: mobilní internet nejen pro firmy

Mobilní technologie pro přenos dat rozhodně neslouží jen k prohlížení webových stránek na malém displeji mobilů. Velmi oblíbené jsou především u majitelů notebooků, kterým spojení notebooku a mobilního připojení poskytuje nezávislost. Až v kombinaci s přenosnými počítači totiž poznáte skutečné kouzlo mobilního připojení. V následujícím článku se dozvíte, co je k připojení potřeba, jaké technologie se používají, a jaká je současná nabídka na našem trhu.

Mobilní připojení, jak už název napovídá, poskytuje, na rozdíl od kabelových přípojek, obrovskou výhodu v podobě možnosti využití takřka kdekoliv. Můžete si tak například u rybníka pročítat své oblíbené weby nebo při cestě vlakem vybírat emailovou schránku. Tuto skutečnost logicky ocení naprosto každý, ať už se jedná o vytíženého manažera na cestách, novináře nebo studenta vysoké školy. Proč tedy vlastně není připojení pomocí mobilních datových technologií to nejpoužívanější?

Mobilita je totiž na druhou stranu vykoupena nižšími rychlostmi a také o něco většími cenovými nároky oproti pevnému připojení. Kvůli delším odezvám se nejedná o nejlepší volbu například pro hraní počítačových her po Internetu, videokonference, ani stahování velkých souborů. Pro všechny ostatní úkony ale mobilní připojení nabídne stejné možnosti (ne-li širší) jako například ADSL.

Srovnávání s kabelovým připojením ale stejně není zcela na místě. Mobilní datové technologie si totiž rozhodně nekladou za cíl vytlačit jej z trhu. Právě naopak – jejich místo je tam, kam kabelové připojení nemůže, nebo kde není jeho použití prakticky možné (např. v dopravních prostředcích). Jedná se tak pouze o další možnost přístupu na Internet, kabelové přípojky budou ještě dlouhou dobu hlavním typem připojení.

Široký výběr technologií

Než si povíme, co je k připojení potřeba, odbočme trochu a podívejme se, odkdy se vlastně mobilní datové přenosy používají k připojení na Internet, a o jaké technologie se jedná. Možná to nevíte, ale jsou tu s námi poměrně dlouhou dobu. Ten pravý nárůst zájmu o mobilní připojení však přišel až v roce 2004.

Už dlouho předtím ale byly dostupné jak prehistorické vytáčené CSD přenosy, tak dodnes používané GPRS. Ačkoliv se daly CSD přenosy k připojení použít, popravdě šlo o extrémně pomalou a nespolehlivou službu, která byla navíc velmi drahá. O něco rychlejší GPRS už sice byly částečně použitelné, stále se však rozhodně nedalo hovořit o nějaké pohodlné mobilitě, jednalo se skutečně (a dodnes jedná) pouze o nouzové řešení. Není divu, že za časů, kdy jiné technologie než tyto dvě nebyly v Česku dostupné, nikdo mobilnímu připojení zrovna neholdoval. Taková bezútěšná situace tedy panovala na českém trhu až do zmíněného roku 2004.

Rozšíření mobilního Internetu mezi širší veřejnost odstartovaly toho roku dvě po sobě uvedené technologie – CDMA a nadstavba GPRS v podobě technologie EDGE. Ty umožnily datové přenosy až o rychlosti cca 300 kb/s a konečně se dalo hovořit o skutečné použitelnosti. Přestože CDMA umožňuje dosahovat rychlostí až kolem 1 Mb/s, ve skutečnosti se reálné hodnoty skutečně pohybují kolem 300 kb/s. Obě tyto technologie se používají i dnes a jedná se o nerozšířenější řešení. Používá je například operátor U:fon.

Rok 2006 byl dalším významným milníkem v oblasti datových přenosů, do provozu se totiž dostaly sítě 3G (třetí generace), které umožnily zavedení ještě rychlejších technologií. Pro úplnost je vhodné uvést poznámku, že Internet 4G od T-Mobilu je ve skutečnosti nepřesné označení, protože se jedná o sítě třetí generace. Od roku 2006 jsou tedy v ČR dostupné přenosy UMTS nabízející rychlosti až 1024 kb/s (průměrně kolem 540 kb/s). Komu by ani to nestačilo, může ještě zkusit HSDPA, které ovšem nabízí pouze operátor O2. Tato technologie dovoluje rychlost až 1,8 Mb/s, nejvyšší tarif O2 ji však stejně nabízí zatím pouze s rychlostí 1024 kb/s a to ještě s mizernou dostupností.

Nedá se říct, že by nějaká z technologií byla vysloveně nejlepší a jasná volba. Vše totiž záleží na tom, kde a k čemu hodláte mobilní připojení používat. Pokud hodně cestujete, ale chcete si dopřát přijatelné rychlosti připojení, jako nejlepší volba se jeví technologie EDGE, popřípadě CDMA. Jestliže se ale například pohybujete především na území hlavního města a jinam se hnete jen občas, zvolte tarif využívající UMTS, který vám zaručí vyšší rychlosti a pohodlí, ale za cenu menšího pokrytí a tím pádem horší dostupnosti.

Hledáme vhodné vybavení

Jedním z největších omylů mnoha uživatelů je domněnka, že pro připojení k Internetu pomocí mobilních technologií je potřeba použít mobilní telefon, jakožto prostředníka v podobě modemu. To sice samozřejmě možné je, toto zapojení ale skrývá řadu nevýhod. Jednak je zapotřebí, aby uživatel vlastnil telefon podporující technologii přenosu dat, kterou hodlá využít (což by ale často znamenalo nutnost pořízení nového a dražšího přístroje) a také je třeba zmínit energetickou náročnost pro mobil. Z tohoto pohledu se tedy mobilní telefon nejeví jako vhodný prostředek k připojení. Je také možné využít externí modemy k tomu určené. Ty se používají zejména u technologie CDMA.

Jejich masovému užití ale zabraňuje fakt, že se jedná o další krabičku, kterou s sebou musíte vláčet, což mobilitě zrovna nepřispívá. Existuje ale mnohem elegantnější a univerzálnější řešení než dvě zmíněná – datové PCMCIA karty. Slot PCMCIA naleznete prakticky v každém notebooku a pak už jen stačí vložit do datové karty SIM kartu a můžete surfovat. Datové PCMCIA karty seženete i v obchodech s mobilními telefony, ale vzhledem k poměrně vysokým cenám je mnohem výhodnější využít dotované nabídky operátorů. U nich taktéž zakoupíte SIM kartu se speciálním datovým tarifem.

UMTS v Horní Dolní

Nakousl jsem tu už téma o dostupnosti, slušelo by se tedy říct, jak je to s pokrytím jednotlivými technologiemi. Tady je (bohužel) platná nepřímá úměra u vztahu rychlost-dostupnost. Zatímco pomocí GPRS se připojíte všude, kde je dostupná síť operátora, s technologiemi CDMA a EDGE už je to o něco horší (zhruba 80 % populace).

Co se týče sítí 3G, tak u nich je pokrytí zatím dost špatné (jen větší města), postupně se ale samozřejmě zlepšuje. V případě, že se nacházíte v místě, kde není pokrytí nejrychlejší technologií dostupnou v rámci vašeho datového tarifu, výběr technologie probíhá podle schopností telefonu/modemu/karty. Tedy například v oblastech, kde není pokrytí sítěmi UMTS, bude přenos probíhat technologií EDGE. Jakmile se ale ocitnete například v Praze, karta se přepne do režimu UMTS.

Mobilní připojení pro firmy

Využití mobilních technologií se ale neomezuje jen na procházení www stránek nebo posílání emailových zpráv. Především ve firemním prostředí jsou možnosti mnohem širší. Tou nejlákavější je bezesporu možnost vzdáleného přístupu do firemní sítě. Zaměstnanec tak v případě nasazení tohoto řešení ve firmě může přistupovat k datům uloženým například na firemním serveru nebo harddisku svého počítače a nakládat s nimi (samozřejmě v rámci svých oprávnění), jako by pracoval na počítači v lokální firemní síti. Přitom se ovšem může teoreticky nacházet na konferenci na druhém konci světa.

Proč teoreticky? Je totiž třeba říci, že připojení v zahraničí v rámci mobilních datových služeb je stále poměrně komplikované a velmi drahé. Pokud tedy hodláte mobilní připojení využívat i na zahraničních cestách, je potřeba s tím už předem počítat při výběru operátora a informovat se, zda-li tuto možnost nabízí.

Současná nabídka datových tarifů na našem trhu je velmi rozmanitá, všichni operátoři nabízí jak tarify vhodné pro občasný výběr emailů a přístup na Internet, tak pro neustálé připojení. Přístup a zaměření operátorů se navíc poměrně dost liší, což vůbec není na škodu a přispívá k tomu, že si na své přijde skutečně každý. Co se týče již zmíněného nasazení ve firmách, tam bývá vše řešeno individuálně, na základě potřeb firmy a dohody s operátorem.

Související
Vybíráme vhodné ADSL připojení pro firmy
Vybíráme software pro komunikaci uvnitř firmy