Z výsledků červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění k tématu nezaměstnanosti vyplývá, že většina dotázaných považuje současnou míru nezaměstnanosti za příliš vysokou. Domnívají se tak celé dvě třetiny respondentů. Třetina odpovídajících uvedla, že je nezaměstnanost přiměřená. Mezi lidmi dále panuje názor, že je sice v současnosti možné sehnat práci, ale je obtížné získat vhodnou práci.
Lidé v krizi preferují řešení s udržením zaměstnanosti
V šetření byla respondentům položena řada otázek od obecného hodnocení stávající úrovně nezaměstnanosti, až po možné příčiny, proč jsou lidé nezaměstnaní.
Nezaměstnaní a dělníci kritizují nejvíce
Pouhé jedno procento respondentů uvedlo, že vidí nezaměstnanost jako příliš nízkou. Zbylých 5 % oslovených pak v otázce nezaujalo jednoznačný názor.
Vysokou míru nezaměstnanosti kritizují zejména nevyučení dělníci (82 % „příliš vysoká“), nepracující důchodci (74 %) a přirozeně také nezaměstnaní (73 %). Dále pak nezaměstnanost považují za příliš vysokou lidé, kteří hodnotí životní úroveň své domácnosti jako špatnou a respondenti nižším vzděláním. Naopak nejméně problematizují aktuální míru nezaměstnanosti vedoucí pracovníci (33 %) a vyšší odborní zaměstnanci (43 %)2.
Průzkum se ptal i na výhled do budoucna. Většina odpovídajících uvedla nejistotu a obavy z vývoje nezaměstnanosti v nadcházejících dvou letech. Bezmála tři pětiny dotázaných jsou toho názoru, že se míra nezaměstnanosti do budoucna zvýší. Čtvrtina respondentů se domnívá, že nezaměstnanost zůstane beze změny a pouhých 8 % respondentů je optimistických, když tvrdí, že dojde ke snížení aktuální nezaměstnanosti.
Důraz na udržení zaměstnanosti
Červnový průzkum agentury STEM odhalil, že až podle 70 % občanů se současná finanční krize projevuje u nás stejně jako v ostatních členských zemích EU. Dvě třetiny lidí by při řešení dopadů finanční a hospodářské krize daly přednost opatřením, která by vedla zaměstnavatele k udržení a k tvorbě nových pracovních míst. Třetina občanů by spíše uvítala opatření k udržení životní úrovně obyvatel naší země.
Podpora opatření k udržení a rozvoji zaměstnanosti zaznívá častěji od lidí ve věku 30–44 let, od dobře majetkově zajištěných či od příznivců KDU-ČSL nebo ODS. Pouze necelá pětina lidí (16 %) má za to, že se u nás krize projevuje méně než v ostatních zemích EU a zhruba stejný podíl lidí (15 %) si naopak myslí, že finanční krize má u nás horší dopady než u našich evropských sousedů.
