Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Zpráva NKÚ podle Digitální a informační agentury popisuje cílový stav ke konci února loňského roku, a od té doby se digitalizace veřejné správy posunula dále kupředu. „Zpráva uvádí sedm bariér rychlejší digitalizace, se kterými souhlasíme – podle našeho názoru je tou největší bariérou právě nedostatek IT odborníků ve státní správě díky omezeným možnostem tyto odborníky dostatečně zaplatit,“ řekl ČTK mluvčí Jan Hainz.
Povinnost digitalizovat služby vyplývající ze zákona o právu na digitální služby odložila loňská novela zákona z pěti na sedm let. Mezi důvody tohoto stavu uvádí NKÚ například nízkou úroveň řízení projektů a chybějící IT odborníky ve službách státu nebo neúplnost dat. Dalšími příčinami jsou složité informační toky a celkové řízení digitalizace bez jasné odpovědnosti za vynaložené peníze.
Kontroloři zjistili, že projekty mají slabé výsledky a ani přes významné investice nenaplní cíle. Administrativní zátěž klientů se výrazněji nesníží a nedaří se ani zlepšit výkon jednotlivých agend.
Stát považuje za digitalizovanou takovou službu, kde byl digitalizován jen jediný úkon z několika desítek, uvádí zpráva NKÚ. Podle úřadu to ale zkresluje skutečný stav. Skutečně plně digitálních, jak vyžaduje zákon o právu na digitální služby, bylo podle NKÚ zhruba 1621 služeb, což představuje 18 procent z celkových 8916 služeb státu, které byly plánovány k digitalizaci pomocí samoobslužných portálů.
„V praxi tak většina služeb zůstává na úrovni elektronického formuláře, který občan vyplní a jehož podáním datovou schránkou pouze zahájí celý proces, nicméně další kroky úřadu, který žádost vyřizuje, probíhají manuálně, často bez propojení s vnitřními systémy úřadu,“ konstatoval NKÚ.
Ke zprávě NKU je podle Hainze také potřeba uvést, že těch 18 procent v únoru 2025 se týkalo všech služeb, které stát nabízí, což je 9231 služeb a 94 procent z nich má již hotový popis v katalogu služeb. Tento počet však zahrnuje i služby mezi samotnými úřady, nebo služby, které plně digitalizovány být nemohou, protože vyžadují osobní návštěvu na úřadě (například registrace nové zbraně držitelem zbrojního oprávnění). Plně digitalizovatelných služeb je proto asi 6000,“ podotkl. V současnosti je podle něj ž plně digitalizovaných 1723 služeb a pracuje se na digitalizaci dalších 1663 služeb, která by měla být jednotlivýmmi úřady dokončena do února 2027.
„Při digitalizaci agendy České správy sociálního zabezpečení zůstala klíčová část důchodové agendy v papírové podobě, protože narazila na limity zastaralého informačního systému,“ uvedl jako jeden z příkladů prezident NKÚ Miloslav Kala.
Kontrolní úřad na druhé straně uvádí i některé úspěchy. Jedním z nich je bankovní identita zavedená v roce 2021 nebo možnost požádat on-line o vydání řidičského průkazu, který si lidé mohou vyzvednout mimo úřad v samoobslužném boxu. Za úspěch označil i zapojení Česka do takzvané Single Digital Gateway, jednotné digitální brány, která umožňuje českým občanům i firmám on-line vyřizovat životní událost napříč státy EU.
„Obrovské prostředky, které digitalizace veřejné správy navzdory váznoucím výsledkům spolykala, jsou důvodem, proč se jí Nejvyšší kontrolní úřad tak intenzivně věnoval. A nadále věnovat bude,“ dodal Kala.
