Antivirové společnosti poslední dva dny hlásí detekci nového sofistikovaného škodlivého kódu, ten nese označení Flame, Flamer, nebo sKyWIper a již si vysloužil také bombastické označení vyspělá kybernetická zbraň pro špionážní účely.
Program byl prvně aktivně využit k útokům na cíle v Íránu, Izraeli, Súdánu a Sýrii, kde operuje již více něž rok. Složitost malwaru nemá údajně podle prvotních analýz obdobu v žádných dosud známých kybernetických zbraních, což se projevilo mimo jiné v tom, že zůstal řadu měsíců pro antivirové aplikace prakticky neviditelný. Virus je aktivní od března 2010, ale poprvé odhalen byl pravděpodobně až nyní.
Flame nezpůsobuje hmotné škody, avšak shromažďuje obrovské množství citlivých informací. Malware objevili experti Kaspersky Lab během analýzy prováděné na popud Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), jejímž zřízovatelem je Organizace spojených národů.
Zákeřný program byl poprvé detekován jako Worm.Win32.Flame, virus funguje především jako sběrač informací. Program dokáže odcizit cenné informace, včetně obsahu, informací o zacílených systémech, uložených souborů či audiokonverzací.
Vlastnosti malwaru se také liší od jiných známých kyber-zbraní jako Duqu nebo Stuxnet. Geografické zacílení, využívání specifických softwarových zranitelností a skutečnost, že napadá pouze vybrané počítače, ale napovídají, že patří do stejné kategorie superkybernetických zbraní využívaných neznámými útočníky na Středním východě. Flame se skládá z řady modulů a je tvořen 20 megabyty prováděcího kódu, je tak zhruba dvacetkrát větší než počítačový červ Stuxnet.
„Hrozba působí nenápadně už více než dva roky a jejím cílem bylo krást dokumenty, screenshoty obrazovek počítačů uživatelů, šířit se prostřednictvím USB disků, vypínat bezpečnostní produkty a šířit se do dalších systémů. Virus dokáže zneužívat již známé a záplatované zranitelnosti v systému Windows, a tím se lépe šířit po síti,“ komentuje fungování malware konkurenční Symantec, který se analýzou programu také zabývá.
Podle počátečních průzkumů se cíle této hrozby nacházely především v palestinském Západním břehu Jordánu, v Maďarsku, Íránu a Libanonu. Další cíle byly v Rusku, Rakousku, Hong Kongu a Spojených arabských emirátech. Zatím není jasné, jaké firmy nebo jaké osoby byly konkrétně cílem útoků. Nicméně první důkazy ukazují, že oběti nemusely být všechny napadeny ze stejného důvodu. Řada útoků se zaměřovala více než na práci na soukromé aktivity. Je zajímavé, že kromě firemních systémů byly napadány i osobní domácí počítače, které byly používány pro přístup k Internetu.
