Omezování a (ne)bezpečí internetu

Slovo cenzura každému připomene doby minulé, kdy každá informace, nehodící se do propagandy státu, byla záměrně zamlčována. Cenzura existuje i dnes, možná ve větším měřítku než kdysi a na internetu více než kde jinde. V tomto článku se podíváme na různé formy omezování internetu, o kterých se běžně nepíše. Dozvíte se užitečné informace k problematice využívání světové sítě dětmi, firemní cenzuře nebo řízené státní cenzuře.

Cenzura internetu dětem

Omezování internetu je v mnoha případech prospěšné a vítané. Abychom děti ochránili před nebezpečným obsahem na internetu, může každý zodpovědný rodič nainstalovat do počítače své ratolesti program na cenzuru nebo omezení internetu, např.: „NetDog Porn Filter“. Tím ochrání své dítě před pornografií, stránkami propagujícími hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, stránkami radikálních fotbalových fanoušků a nebezpečnými sociálními sítěmi. Nicméně toto omezení neochrání děti před nebezpečnými lidmi, kteří se skrývají za ICQ nebo sociálními sítěmi.

Dítě nesmí nikdy a nikomu zveřejnit svoji adresu, telefon, telefon rodičů, fotografii a už vůbec ne číslo své kreditní karty a jakékoliv další osobní informace. U osobního setkání s někým z internetu by měl být přítomen, alespoň v povzdálí, rodič. Dítě by každý urážlivý nebo podivný rozhovor či e-mail mělo oznámit rodičům. Kromě filtrovacího softwaru může rodič do PC nainstalovat i keyloger či jiný sledovací software, aby se dozvěděl, kde jeho dítě tráví čas, a kdo jsou jeho virtuální kamarádi. Tento přístup je neetický vůči dítěti, ale stačí mít tento software nainstalován jen pár měsíců, než se dítě prokáže jako „způsobilé pro internet“. Cenzurou zde můžeme nazvat i monitorující a omezující software, jako je „Dětský profil“ pro zákazníky Vodafonu využívající jejich mobilní připojení k internetu.

Podniková cenzura

Pracující zaměstnanec je dobrý zaměstnanec. Pracující zaměstnanec, surfující po internetu a klábosící po ICQ ale snižuje výkonnost svoji i zaměstnavatelovu. Stává se i to, že zaměstnanec stahuje z internetu pomocí bittorentu a zablokuje celou linku natolik, že to ostatní zaměstnanci náležitě pocítí. Jako prevenci může zaměstnavatel do své podnikové sítě integrovat software nebo hardware pro cenzurování a omezení internetu, většinou za velmi vysoké částky. Jde o blokování e-mailů odcházejících z vnitropodnikové sítě, o blokování portů ICQ, P2P sítí, blokování IP adres a DNS bloků, blokování domén z blacklistů a blokování stránek dle filtrování aktivního obsahu. Pokud chce být zaměstnavatel opravdu důkladný, zakoupí i rušičku mobilních telefonů.

Dnes je mnoho poskytovatelů k internetu kontrolováno vládními a bezpečnostními agenturami, které filtrují komunikaci na internetu. Nejznámější je americká ESA (Entertainment Software Association). Zaměstnavatel dostane report o nelegální aktivitě v jeho síti a při trochu dobrém šetření je zaměstnanec vystopován, penalizován a případně i propuštěn. V dnešní době stále není zvykem dávat k pracovní smlouvě poučení o chování v podnikové síti připojené k internetu, přesto někteří zaměstnavatelé postihují své zaměstnance za téměř jakýkoliv, i drobný přestupek.

Cenzura poskytovatelů připojení k internetu

Noční můrou každého poskytovatele připojení k internetu (ISP) je zákazník, stahující nonstop velké objemy dat z internetu. Proto ISP často blokují přístup ke stránkám, na kterých se nachází odkazy na tzv. warez, FTP archívy a porty P2P sítí. Nicméně i tato omezení lze obejít, a tak jsou stránky typu rapidshare.com blokovány omezením rychlosti. Běžnou praxí bývá zakoupení 10MB linky k internetu, jejíž rychlost stahování je pouhých pár kB/s. Při nevhodném používání P2P programu může dojít dokonce k zahlcení celého pásma linky a „odříznutí“ ostatních zákazníků od internetu. Začátkem listopadu 2008 došlo na Slovensku k zajímavé situaci. Běžný malý ISP měl problém se zákazníkem, který naplno využíval svoji linku, na což měl právo. Problém ISP byl vyřešen udáním zákazníka slovenské policii a obviněním ze stahování a uploadu nelegálních dat. Jeho zákazník nyní čelí obviněním a jeho další osud je nejasný.

Cenzura internetu vlivem softwaru

Pokud jste vášniví surfaři po internetu, pravděpodobně se vám už stalo, že stránka, na kterou jste běžně chodili, je najednou blokována. Mohou za to například internetové prohlížeče, které používáte. Mozilla Firefox blokuje stránky, považované za útočné nebo podvodné. Stránka taková být může, ale nemusí, a přesto je blokována. Program NOD32 od společnosti ESET také blokuje internetové stránky, nicméně k blokaci používá i svou interní databázi. Těchto programů je velké množství a mnozí lidé ani netuší, co mají ve svém počítači nainstalováno.

Státní cenzura internetu


Čína kontroluje Internet velmi radikálně

O státní cenzuře internetu se začalo hodně mluvit v souvislosti s konáním olympiády v Pekingu, neboť Čína je jednou z mnoha zemí, kde je velmi přísná cenzura internetu. Čína investovala obrovské finance do zbudování gigantického firewallu (Velký čínský firewall), který filtruje komunikaci v obou směrech a zatím ho lze obejít jen připojením přes VPN síť nebo přístupem přes SSL. Další státy s nejtvrdší cenzurou jsou: Bělorusko, Barma, Kuba, Egypt, Irán, Severní Korea, Saúdská Arábie, Sýrie, Tunisko, Turkmenistán, Uzbekistán, Vietnam, Turecko. Kromě běžně blokovaných stránek navíc Irán a další arabské země cenzurují například stránky bojující za a hájící rovnoprávnost žen.

Velmi cenzurovaný je také např. portál YouTube, jehož částečná cenzura funguje i v Německu a Velké Británii. V Thajsku bylo zakázáno a soudně postiženo na 400 stránek kritizujících vládnoucí královskou rodinu. O cenzuře internetu se dá mluvit na mnoha příkladech, nejlepší je ale vyzkoušet si ji na vlastní kůži. Na adrese si můžete nainstalovat doplněk do prohlížeče Mozilla Firefox, který simuluje čínskou cenzuru internetu.

Jak cenzura internetu funguje?

Blokování zakázaného obsahu probíhá v několika krocích:

1) DNS blokace – domény jsou úplně zablokované.
2) IP blokace – blokování probíhá přímo na určené IP adresy nebo na cele bloky IP adres.
3) Filtrování klíčových slov v URL. Pokud kontrolní stroj nalezne v URL zakázané slovo, uživateli se zacyklí prohlížeč a z jeho pohledu se bude stránka načítat donekonečna.
4) Kontrola obsahu – kontrola obsahu probíhá až po načtení stránky v prohlížeči, pokud je nalezeno zakázané slovo, je nastavena prodleva pro další načtení stránky a prodleva se zvětšuje s každou další takovou stránkou.

V posledních dnech se v médiích objevily zprávy, podle kterých byly mnohé teroristické útoky plánovány díky přesným mapám Googlu, na kterých se daly určit přesně i jednotlivé budovy. Google tedy začal mapy pro jednotlivé státy rozmazávat a nahrazovat určité lokality staršími snímky. Cenzuru v tomto případě můžeme nazvat „ochranou před nevhodným obsahem“, nebo jinými líbivými slovy, nicméně stále je to cenzura, která brání v přístupu k pravým skutečnostem a o které rozhodují jen a pouze lidé.

Autor článku pracuje na pozici Specialista technické podpory ve společnosti IGNUM.

Přečtěte si také

Internet představuje také prostředek ke zneužívání dětí
Průzkumy: české děti nebezpečí Internetu a mobilu podceňují
Děti, rodiče a internet

Exit mobile version