RSA, bezpečnostní divize společnosti EMC, zveřejnila výsledky nového globálního průzkumu, který zjišťoval připravenost na kybernetické útoky ve třiceti zemích. Porovnával je s globálními výsledky průzkumu rady SBIC (Security for Business Innovation Council), kterou tvoří skupina špičkových bezpečnostních expertů z nejvýznamnějších globálních organizací.
Z výsledků respondentů oproti členům rady SBIC vyplývá, že většina organizací nedodržuje osvědčené postupy reakce na incidenty a není dobře připravena čelit současným pokročilým kybernetickým hrozbám. Zpráva vypracovaná na základě průzkumu je kvantitativním vyjádřením skutečně používaných bezpečnostních postupů v praxi a přináší přehled o mezerách v technologiích a procedurách a také doporučené pokyny od rady SBIC, jak tyto mezery co nejlépe zacelit.
Průzkum se zaměřil na opatření ve čtyřech hlavních oblastech připravenosti a reakce na kybernetické útoky: reakce na incidenty, informace o obsahu, analytické informace a informace o hrozbách. Výsledky naznačují, že se organizacím stále nedaří zavádět technologie a osvědčené postupy, které by jim umožnily efektivně odhalovat kybernetické útoky, reagovat na ně a potlačovat je, než se z nich stanou narušení bezpečnosti se závažnými následky.
Reakce na incidenty je klíčová funkce, kterou je nutné rozvinout a konzistentně zdokonalovat, aby bylo možné efektivně čelit narůstajícím aktivitám kybernetických útočníků. Z výsledků průzkumu vyplývá, že zatímco přední členové rady SBIC si vytvořili funkci reakce na incidenty, formální plány reakce na incidenty nejsou zavedeny ve 30 % ze všech dotázaných organizací. Z těch, které takový plán mají, navíc 57 % připustilo, že je nikdy neaktualizují nebo nevyhodnocují.
V oblasti informací o obsahu měřil průzkum znalosti získané prostřednictvím zavedených nástrojů, technologií a procesů, které umožňují identifikovat a monitorovat nepostradatelná aktiva. Všichni členové rady SBIC dokáží shromažďovat data a zajistit centralizované zasílání upozornění. Takové možnosti ovšem obecně postrádá 55 % respondentů v průzkumu, kteří proto nejsou schopni odhalovat celou řadu hrozeb. Ukazuje se, že rozpoznání falešných poplachů je stále obtížný úkol. Pouze 50 % všech respondentů má zaveden formální plán pro rozpoznání falešně identifikovaných útoků, zatímco 90 % členů rady SBIC používá automatizované technologie a procesy kybernetické bezpečnosti, které jim umožňují aktualizovat informace a snížit tak pravděpodobnost budoucích incidentů.
Většina organizací si uvědomuje, že základní protokolování prostřednictvím systémů správy bezpečnostních informací a incidentů (SIEM) jim poskytuje pouze částečný přehled o jejich prostředí. 72 % účastníků všeobecného průzkumu má přístup k forenzním nástrojům zaměřeným na malware nebo koncové body, ale pouze 42 % respondentů má k dispozici funkce pro pokročilejší analýzu sítí, včetně zachytávání paketů a analýzy přenosů v síti.
Další klíčovou činností pro organizace, které chtějí udržet krok s taktikami a motivy současných útočníků, je využívání externích informací o hrozbách a jejich sdílení.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že pouze 43 % všech účastníků průzkumu využívá externí zdroj informací o hrozbách jako doplněk své strategie. Při narušeních bezpečnosti, která mají závažné následky, využívají útočníci i nadále známá, ale neodstraněná slabá místa. I přes tuto dobře známou skutečnost nemá 40 % všech účastníků průzkumu zaveden program pro správu zranitelných míst, a proto je pro ně ještě obtížnější zajistit, aby jejich bezpečnostní programy byly vždy alespoň o jeden krok před útočníky
