Konverzační roboti mají stále problémy pochopit věty, kde smysl nelze vyvodit ze samotné gramatické struktury, ale musíme něco vědět i o „stavu světa“.
Příklad:
Počítač se nevešel do kufru, protože byl příliš malý/velký. Co je v jednotlivých případech podmětem druhé věty?
Úředníci demonstrantům nepovolili shromáždění, protože se obávali/obhajovali násilí. Opět, co je podmět?
Oba tyto jevy mimochodem fungují stejně v angličtině i češtině a setkáváme se s nimi třeba i u automatických překladačů. Zde existuje ovšem rafinované řešení, přeložit to opět se stejnou jednoznačností; bude-li člověku (jednoznačně) srozumitelná věta v originále, předpokládáme totéž i pro překlad. Příklad: The spaceship photographed Seattle flying to Mars přeložíme jako Kosmická loď fotografovala Seattle za letu k Marsu. Překladač v ideálním pochopí, že k Marsu mohla letět kosmická loď i Seattle, znovu zvolí nejednoznačnost a porozumění nechá na člověku. Co když ale chceme aby si program přece jen uměl vybrat?
Will Knight v MIT Technology Review popisuje vznik ceny Winograd Schema Challenge (25 000 dolarů), která je určena tvůrci prvního chatbota, který (kdo? :-)) dosáhne v takto nejednoznačných větách úspěšnosti rozpoznání 90 %. Zatím jsou výsledky chabé, i ty nejlepší programy mají skóre jen maličko vyšší než náhodné. Dostat do počítače „zdravý rozum“, respektive informace o tom, jak funguje svět, je velmi obtížné.
Jaký je rozdíl mezi požadavky při Winograd Schema Challenge a Turingovým testem? Nová soutěž je objektivnější a pro programy a jejich tvůrce asi těžší. Spousta lidí je poněkud prostoduchých a klidně by uvěřila, že na druhé straně je živý člověk, i když podrobnější rozbor by to vyloučil (ostatně už první program tohoto typu, „hloupý“ psychoterapeut Eliza, některé lidi mátl).
Terry Winograd (1946) je profesorem na Stanfordu, specialista na umělou inteligenci a průkopník počítačového porozumění přirozenému jazyku, mj. i tvůrcem programu SHRDLU.
Zdroj: TechXplore.com a další
