Ekonom Noah Smith se zamýšlí nad otázkou, zda umělá inteligence může skončit podobnou bublinou jako horečka dot.com na přelomu tisíciletí. Následný pád se pak týkal nejenom internetových firem.
Bublina by se podle nyní projevovala především v oblasti datových center. Může se klidně stát, že současný růst povede ke vzniku nadbytečných kapacit.
Obecně – ke krizi není nutné, aby příslušné technologie vysloveně zklamaly; může stačit, když jejich nástup nedokáže odpovídajícím způsobem zvýšit obrat/zisk firem. Trhy v současnosti přitom předpokládají prudký růst těch největších společnosti, kdy firmy z IT prakticky opanovaly žebříček nejhodnotnějších firem světa z hlediska tržní kapitalizace.
Podle Dell’Oro Group plánuje 8 největších investorů do datových center a výpočetní infrastruktury pro AI jen letos zvýšit investice o 44 % na 371 miliard dolarů. V roce 2029 by investice do datových center (tentokrát nejen pro AI) měly dosáhnout až 1,1 bilionu dolarů.
Patria.cz cituje další ekonomy, kteří přirovnávají růst datových center nejen k budování telekomunikační infrastruktury před rokem 2000, ale také k železnicím v 19. století. I zde docházelo ke vzniku nadbytečných kapacit. (V této souvislosti viz loňská téměř panika, kterou vyvolal čínský DeepSeek s novým výpočetně méně náročným modelem; možný scénář je tedy i „AI boom ano, ale bez nutnosti tak velkých investic do výpočetních prostředků“.)
Podstatný rozdíl alespoň na první pohled spočívá v tom, že krize na konci 20. let 20. století i poslední finanční krize byly tažené především úvěry. Velké IT firmy však naproti tomu dnes svou expanzi financují převážně z vlastních zdrojů, dokážou generovat obrovskou hotovost a navíc tento tok neustále zvyšují (a počítá se s tím i do budoucna; poměr ceny akcií k zisku je dnes vysoký právě kvůli těmto očekáváním). Nehrozí, že by jim náhle došly peníze. V současnosti se tedy zdá, že případný výraznější pokles by zasáhl akcionáře IT firem, nezpůsobil by ale finanční krizi a nevedl k (řetězovému) nesplácení dluhů.
Investor Paul Kedrosky ovšem zmiňuje, že vlastních peněz má dnes určitě dostatek Alphabet, Amazon, Apple, Meta nebo Microsoft, nicméně jiné firmy spoléhají na dluhopisy nebo investice rizikového kapitálu. A navíc i v případě bohatých firem může dojít k situaci, kdy investice porostou rychleji než cash-flow. Noah Smith proto tvrdí, že ve skutečnosti zde opět máme rostoucí množství dluhu soustředěného do jediného sektoru ekonomiky (i když expozici nyní ve větší míře zřejmě nenesou největší banky).
Za pozornost stojí i to, jak se nyní rozevírají nůžky mezi největšími firmami z hlediska toho, jak k AI přistupují. Boom AI téměř nezachytil Apple, pravděpodobně nikoliv úmyslně. Jenže to současně může znamenat, že si firma ušetřila obrovské investice s nejistou návratností. Opačnou strategii pak z hlediska umělé inteligence zvolily prakticky všechny největší technologické firmy…
Zdroj: Patria.cz a další
