Samotné existence trendu DevOps si je už ve světě IT vědom prakticky každý; manažeři IT mají s tímto modelem již téměř vždy nějaké zkušenosti, experimentovalo se s ním ve většině firem, které dodávají nebo si pro vlastní potřebu upravují software. Studie společnosti Interop již v loňském roce vedla v závěru, že žádné zkušenosti s DevOps připustily pouze 3 % z respondentů (což byla skupina lidí s rozhodovacími pravomocemi v oblasti IT).
Cynthia Harvey na InformationWeek ale popsala i některé problémy, jimž firmy v souvislosti s DevOps čelí. C. Harvey vychází především ze studie Harvard Business Review, kterou objednal Google. Úspěšnost při přechodu na model DevOps je velmi různá – celkově dobrá čísla poněkud zakrývají fakt, že celá řada firem související změny nezvládne. V souhrnu DevOps přinesl podnikům vyšší rychlost uvádění produktů na trh (70 %), lepší produktivitu (67 %), zlepšení služeb zákazníkům/zvýšení jejich spokojenosti (67 %), lepší schopnost inovovat (66 %), zvýšení kvality produktů/služeb (64 %), vyšší spokojenost zaměstnanců (57 %) a snížení nákladů (54 %). Ale výše uvedená čísla jsou dost optimistická – např. 57% vyšší spokojenost zaměstnanců poněkud kontrastuje s příběhy vývojářů, kteří v DevOps nezadržitelně vyhoří nebo se rovnou zhroutí.
V souvislosti s DevOps se také často zdůrazňuje, že jde spíše o „filozofii“ nebo „kulturu“ než jen o způsob vývoje softwaru. Studie Harvard Business Review ovšem ukazuje na celkem věcnější potíže. To, že DevOps zrychluje uvádění produktů na trh/uvolňování nových verzí softwaru, je obecně pravda. Nicméně pouze 10 % uvedlo, že v této oblasti přechod do režimu DevOps plně splnil jejich cíle, rychlost vývoje považuje za postačující pouze 27 %. Jinými slovy: vyšší rychlost se dostavila, ale ne o tolik, kolik firmy čekaly/potřebovaly.
Z průzkumu jako další problém vyplývá, že DevOps přinesl úspěch těm, kdo ho zavedli nejdříve. Průkopníci jsou spokojení, následovníci již podstatně méně. Proč tomu tak je? Možná následníci přistupovali ke změně spíše z povinnosti; možné také je, že DevOps zavedli pouze v omezené míře. Studie naznačuje, že zrovna zde by mohlo platit pravidlo „všechno, nebo nic“, a když už DevOps zavádět, pak všude, kde je to možné. Stejně tak DevOps mělo pouze omezený přínos v organizacích, kde existují informační sila a týmy/činnosti velmi úzce specializované a oddělené od fungování zbytku firmy. Správně provedené nasazení DevOps ovšem může naopak pomoci informační sila odstranit. Pouze částečný přechod na DevOps také často znamená, že v podniku se využívají zastaralé technologie. Moderní technologie a postupy založené cloudu, softwarově definovaných sítích, kontejnerech a automatizaci pak opět nenaplní svůj potenciál, nutnost spolupráce se zastaralými systémy na vlastní infrastruktuře je brzdí.
Potíž má být i v tom, že v průběhu zavádění DevOps management často mění hlavní cíle. Často se jedinými kritérii stane produktivita a snížení nákladů, výsledkem je frustrace zaměstnanců a nezvýší se ani spokojenost zákazníků. Vedení mnohdy příliš tlačí na pilu, když po přechodu na DevOps vzroste produktivita, požaduje ještě další zvýšení. Obecně je velkou překážkou pro DevOps odpor ke změnám, v řadě případů ovšem odůvodněný a daný konkrétní zkušeností. Nemusí se zdaleka jednat jen o lenost a neochotu učit se nové věci.
Problematický je také vztah DevOps k bezpečnosti. I když existují i přístupy DevSecOps, podle většiny respondentů se zabezpečení po přechodu na DevOps nijak nezlepšilo. Stejně tak je to s regulačními a dalšími předpisy, jejich podporu je třeba často přidávat dodatečně a procesy pak nefungují dostatečně plynule/hladce.
