Poplatky z obnovitelných energií, ale i vývoj trhu předurčil pro rok 2013 ne zanedbatelné zdražení elektrické energie, které ve svém důsledku zdraží náklady pro majitele eshopů, provozovatele kritických aplikací a samozřejmě v první řadě provozovatele datacenter, které tyto služby pro ně poskytují. Jak se tedy může efektivně IT manažer na několik let dopředu ubránit zvyšování cen?
Jako možný krok k řízení spotřeby elektrické energie je přesunování výkonu tam, kde je to cenově nejvýhodnější. Google, Amazon, ale i další velcí provozovatelé datacenter přesunují svá datacentra do míst jako je Finsko, kde je dostatek energie a přitom výborná infrastruktura optických kabelů.
Zároveň využívají elektřiny, které je přebytek, tedy té noční. A tak světové podniky tak běžně provozují několik datových center rozesetých po světě v různých časových pásmech. Zde se pak už nabízí prakticky použitelná strategie dynamické alokace výkonu vždy tam, kde je to v danou denní resp. noční dobu cenově nejvýhodnější. Podmínkou je zmíněná excelentní kapacita páteřních linek, které musí být dostatečně dimenzovány na to, aby zvládaly přenášet datové toky na druhou stranu světa.
A tak zatímco Američané na východním pobřeží nakupují na e-shopech a v Kalifornii zapínají monitory s ranními zprávami, v severozápadním Pacifiku, kde je ještě hluboká noc, mají servery v datacentrech špičku.
Menší provozovatelé jsou zbytečně loajální.
„Všechno tohle je pěkné,“ řekne si běžný český provozovatel webových stránek nebo aplikace náročné na nepřerušený provoz, „ale takové možnosti my nemáme nebo se nám nevyplatí. To je prostě věc našeho objednaného datacentra“.
Není to tak docela pravda. Ano, nejčastějšími důvody, pro které IT manažeři nebo provozovatelé eshopů a webstránek nezmění svého poskytovatele, je jejich loajalita, dále pak neochota měnit nebo přesouvat aplikaci, která funguje, nebo zkrátka to, že jejich šéf na tento problém ještě nepřišel a vstřebává vše naivně do svých nákladů a tím pádem i marží.
A řešení?
Na každou kWh spotřebovanou pro výpočetní výkon je potřeba další třetina kWh pro chlazení. Navíc ve dne jsou zpravidla vyšší teploty venkovního vzduchu a tím pádem i horší účinnost chladicích systémů. Už v roce 2010 dosáhla spotřeba datacenter 1,5 % celkové světové spotřeby elektřiny. A tak stále více firem hledá způsoby jak ušetřit za elektřinu, která se pomalu stává největší položkou v nákladech datacentra. V této době, kdy se lenost a loajalita malých firem stává silnou konkurenční nevýhodou, je ostatně trvání na dražším datacentru téměř tvrdohlavá hloupost.
Řešením, s nímž v poslední době přišlo jen několik prvních datacenter, je v zásadě prosté – výměna neefektivního zdroje u hostovaných, „managed“, ale i dedikovaných fyzických serverů a/nebo výběr datacentra, které účtuje jen skutečně spotřebovanou elektřinu.
Než tedy půjdeme odstěhovat svůj server na Kamčatku či Papuu-Novou Guineu, je možná dobré se zamyslet nad těmito možnostmi, které se nabízí k využití lokálně. Zdroj potřebuje každý server. Ale i tento napájecí prvek sám spotřebuje část výkonu odebíraného ze sítě pro svoje vlastní fungování a část této energie bohužel přemění na teplo. Dobrý zdroj na teplo přemění co nejméně energie. Pokud máme například kvalitní 600W zdroj, který musí komponentám v PC dodávat 200 W, tak to může dělat s efektivitou například 85 %. Můžeme si však samozřejmě pořídit mnohem levnější a méně kvalitnější 400W zdroj, jehož efektivita se bude pohybovat někde kolem 60 %.
Pomůže základní výpočet
Pokud má zdroj účinnost 85 % (η=85/100) a komponenty potřebují 200 W (P´), kolik Wattů (x) bude na vstupu zdroje při dané účinnosti? Odpovědí nám bude tento vzoreček:
x(85) = P´/ η = 200/(85/100) = 235,29 W
x(60) = P´/ η = 200/(60/100) = 333,33 W
V praxi to znamená, že pro 200 W dodávaných komponentám bude náš kvalitní 600W zdroj brát ze sítě necelých 236 W, zatímco jeho levnější bratříček si řekne o 333 W, což je o 97 W více! A kdo si myslíte, že těchto 97 W zaplatí?
Když už máme v serveru vyhovující a efektivní zdroj, můžeme narazit na problém s hostingem v datacentru. Bohužel i v dnešní době se najdou datacentra, kde příkon stále určují podle štítku na zdroji. Jak ale z předchozího výpočtu vidíme, to není nejlepší cesta, jelikož ti, co využívají kvalitní komponenty, jsou v nevýhodě oproti těm, co datacentra zásobují servery „z dob krále Klacka“.
Lepší cesta je změřit reálný příkon wattmetrem při umístění serveru do datacentra, ale to také má své „mouchy“. Obecně platí, že od určité hranice se při zvyšující zátěži a zvyšující se teplotě klesá efektivita (účinnost) zdroje. Při měření musí v datacentru počítat s tím, že příkon serveru v čase stoupne a provozovatel datacentra tomuto faktu musí přizpůsobit cenu řešení. Takže opět je příkon serveru takovým zajícem v pytli, kterému však trošku koukají uši.
Sledovat příkon svého serveru lze online
Nejlepší cesta je měření příkonu online a zde se v plné míře odrazí výhoda kvalitního zdroje. Takové řešení v ČR nabízí například hostingová společnost Coolhousing.cz. Zde se měří příkon online pomocí inteligentních zásuvek od společnosti Eaton a z grafů je jasně vidět, kdy server klienta spotřebuje více energie a jestli třeba nenastal vhodný čas na výměnu zdroje za efektivnější a výkonnější. Tím se dá v dnešní době úspor snadno dosáhnout. Vzpomeňte si na výpočet o několik řádků výše – kdo myslíte, že zaplatil oněch 97 W?
Úspora na několik let dopředu
Rozdíl mezi štítkovou spotřebou a skutečností je tedy i neuvěřitelných 150 % – tedy pokud „stroj“ má štítkový příkon 600 W, ale skutečnou změřenou spotřebu jenom 236 W, tak při běžné sazbě kolem 6 Kč/kWh to za měsíc dělá 1 572 Kč. Za rok tak může majitel serveru na provozu svého serveru ušetřit 17 664,- Kč! Kvalitní a výkonný zdroj do svého serveru bez problémů lez pořídit za méně než 2 000 Kč. A za zbývajících ušetřených 15 000 Kč může majitel serveru jet na dovolenou, nebo úspory využít jako finanční polštář, tedy rezervu, který zmírní dopady zvyšování cen energií na jeho podnikání v příštích letech, a to včetně započtení investic na přesun aplikace nebo nákup nového zdroje.
