I když jsou pracovní portály mezi kandidáty stále nejpopulárnější, jejich význam a hlavně efektivita slábne.
22 % českých zaměstnanců, kteří v uplynulém roce změnili práci, si nejčastěji hledali nabídky zaměstnání na pracovních portálech, nejvíce lidí však našlo nového zaměstnavatele na základě osobních kontaktů a doporučení. Téměř každý (konkrétně 93 %) si reputaci potenciálního zaměstnavatele ověřuje, nejčastěji na pracovních portálech (60 %) nebo firemních webových stránkách (59 %); třetím nejdůležitějším zdrojem jsou názory známých a kamarádů (54 %). Vyplývá to z výsledků letošního ročníku průzkumu zaměstnaneckých preferencí Randstad Employer Brand Research, který zrealizovala personálně poradenská společnost Randstad.
I když jsou pracovní portály mezi kandidáty stále nejpopulárnější (při hledání práce je v loňském roce využilo 64 % a v příštím je plánuje využít 67 %), tak jejich význam a hlavně efektivita slábne. Novou práci si díky nim našlo jen 35 % respondentů. Efektivita naopak výrazně posiluje v případě hledání práce pomocí osobních kontaktů a doporučení (při hledání práce je v loňském roce využilo 53 % respondentů průzkumu). Nového zaměstnavatele tímto způsobem vloni našlo 38 % kandidátů. Významnou roli při hledání práce dále hrají firemní kariérní stránky (využilo/našlo práci – 50 %/16 %), Google (39 %/11 %), úřady práce (37 %/14 %), Facebook (32 %/11 %) a náboroví pracovníci (28 %/14 %). Facebook a sociální sítě obecně dnes neslouží jen při hledání práce, ale také při ověřování informací o potenciálním zaměstnavateli. Před odesláním žádosti o zaměstnání si tímto způsobem zaměstnavatele prověřují až dvě třetiny respondentů.
„Osobní kontakty a doporučení jsou stále efektivnější mimo jiné díky motivaci, která je s tím spojená. Zaměstnavatelé totiž velmi často vyplácí zaměstnancům, kteří přivedou nového kolegu, nemalý bonus. Ten se dle pozice a oboru může pohybovat od nízkých tisíců korun až do desetitisícových položek,“ vysvětluje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad.
Mzda stále nejdůležitějším argumentem pro změnu, roste význam lokality pracoviště
Hlavními důvody, proč čeští zaměstnanci zůstávají u stávajícího zaměstnavatele, jsou dle průzkumu zajímavá mzda a zaměstnanecké výhody (58 %), jistota zaměstnání (51 %), finanční zdraví (49 %), lokalita (46 %) a zajímavá práce (44 %). Naopak nejčastěji odcházejí kvůli příliš nízkému platu (51 %), nedostatku uznání a ocenění (35 %), doba dojíždění do práce je příliš dlouhá (28 %), omezený kariérní růst (27 %), nebo pociťují nedostatečnou vyváženost osobního a pracovního života (26 %).
„Důvody pro odchod či setrvání v zaměstnání se samozřejmě liší podle věku respondentů. Například 42 % lidí z generace Z zůstane u svého současného zaměstnavatele, pokud jim bude nabídnut kariérní postup, 50 % mileniálů zase nebude hledat jinou práci v případě, že pracoviště současného zaměstnavatele má dobrou polohu, a necelá polovina generace X setrvá, když dostane nabídku zajímavé práce. Z jiného spektra je pak priorita tzv. generace boomers, která reprezentuje lidi ve věku 55-64 let. Tato skupina nejvíce ocení finanční zdraví zaměstnavatele,“ komentuje Alžběta Honsová a dodává: „Faktorem, který mezi respondenty oproti loňsku získal největší nárůst co do důležitosti, konkrétně se o 17 % zvýšil, je lokalita pracoviště. Z průzkumu vyplývá, že je to stále významnější faktor a aspekt pro setrvání či odchod od zaměstnavatele. U důvodů pro odchod je také zajímavé, že hned za platem je faktor, který v podstatě nemusí být vůbec o penězích, ale o pocitu uznání a ohodnocení toho, co ve firmě dělám. Lidé tedy stále mění práci nejvíc pro peníze, ale hned potom je to i proto, že se cítí nedoceněni a to nemusí nutně znamenat finančně.“
Rozdíly mezi věkovými skupinami jsou patrné i v případě argumentů pro odchod ze zaměstnání. Například 34 % lidí patřících do generace Z opouští svého zaměstnavatele, pokud nemají dostatečné kariérní příležitosti, 31 % mileniálů odchází, pokud vnímají problémy s nalezením dostatečné rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, 41 % lidí z generace X odchází, pokud jim chybí uznání či ocenění a 31 % z generace boomers odchází od zaměstnavatelů, pokud demonstrují špatné vedení.
