Zpravodajskému obsahu, který vznikl s využitím umělé inteligence (AI), nedůvěřuje polovina Čechů. Opačně se vyjádřilo 11 procent. Dvě třetiny populace si myslí, že jim umělá inteligence znemožní rozeznat fikci od skutečnosti. Vyplývá to z průzkumu ResSOLUTION Group a Nielsen na vzorku 1012 on-line respondentů starších 15 let. Vlivem AI na média a novinářskou práci se zabývá devátý ročník konference Prague Media Point 2024, která dnes začala v Praze.
Podle většiny lidí AI nepatří do žádného typu média, nedůvěřují mu a mají obavy, že využívání AI znemožní rozeznání skutečnosti od fikce. Mladší respondenti jsou vůči AI v mnoha oblastech smířlivější.
Napříč mediatypy s používáním umělé inteligence ve zpravodajských výstupech souhlasí v průměru kolem deseti procent Čechů. Nejvíce lidí, celkem 15 procent, souhlasí s používáním AI u zpravodajských webů a aplikací. Nejméně přijatelné je v Česku využívání AI v televizním zpravodajství, nesouhlasí s ním 53 procent lidí, což je o šest procentních bodů více, než je průměr napříč všemi mediatypy.
Největší míru souhlasu se zapojením AI respondenti projevili u ilustračních fotek a jiných grafických výstupů, a to 29, respektive 28 procent. Následují krátké texty, zvukový obsah a videa. Nejméně lidí je pro AI v dlouhých textech.
Část respondentů vnímá v určitém využití AI v médiích i potenciál. Například 43 procent lidí souhlasí s tím, že umělá inteligence umožní zrychlení vydávání zpráv a 30 procent míní, že AI usnadní konzumaci zpráv ze zahraničních zdrojů.
Pojem umělá inteligence znají čtyři z pěti dotázaných respondentů, tedy se s ní setkali a vědí, co označuje. V nejmladší věkové kategorii 15 až 24 let je to 97 procent. I přes velkou informovanost však jen 15 procent lidí věří, že dokážou spolehlivě rozeznat obsah vytvořený AI od toho, který připravil člověk. Čím více lidé sledují zpravodajství, tím spíše nevěří, že AI obsah dokážou rozpoznat.
AI a algoritmy sociálních sítí rozhodují, jaký obsah se uživatelům zobrazí, a tím formují jejich vnímání světa. Zároveň však AI podle datového ředitele Creative Docku Adama Hanky už řadu let přímo zasahuje i do tvorby a distribuce zpravodajského obsahu. „Velké redakce využívají automatizaci pro generování přehledů o hospodářských výsledcích, sportovních událostech nebo k vytváření transkripcí a štítků. Tyto technologie postupně pronikají i do lokálních a menších redakcí. Rozmach generativní umělé inteligence jako ChatGPT, Bard nebo DALL-E to jen zvýraznil. AI již zasahuje i do kreativních procesů. Generativní AI nejen urychluje rutinní procesy, ale nabízí také nové možnosti, jako je automatické shrnutí zpráv, vytváření newsletterů nebo moderování diskusí,“ dodal Hanka.
Automatizace, kterou AI nabízí, ale může podle majitelky komunikační agentury Boys & Girls Lucie Hrubé přinášet šíření dezinformací, manipulaci veřejného mínění nebo omezení autentického charakteru komunikace. „Kreativita a osobitost člověka by měla vždy hrát větší roli než AI, jinak to bude začátek konce mediální komunikace, jak ji známe,“ uzavřela Hrubá.
