S dopady krize ekonomiky se podle aktuální studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) ve středoevropském regionu nejlépe vyrovnávají Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Polsko a Rusko. Na druhou stranu země jako Bulharsko, Maďarsko, Chorvatsko a Estonsko se s hospodářskou krizí srovnávají hůře.
„Zpráva o transformaci: Tvrdé přistání“
Studie s názvem „Zpráva o transformaci: Tvrdé přistání“ byla poprvé prezentována na zahajovacím zasedání 19. ekonomického fóra v polské Krynici-Zdróji.
Růst a poté pád způsobený krizí
Země jako Bulharsko, Maďarsko, Chorvatsko a Estonsko patří mezi negativně ovlivněné krizí, poté, co jejich ekonomiky v uplynulých letech letěly strmě vzhůru. Zároveň však nahromadily výrazné vnitřní i vnější nerovnováhy.
Státy Rusko, Bělorusko, Litva, Srbsko a Lotyšsko studie označuje jako ty, které se v současnosti nacházejí na křižovatce. Budoucí vývoj finanční krize a následující měsíce ukáží, do jaké míry jsou tyto ekonomiky schopny zvládat narůstající potíže. Podle studie má krize nejhorší dopady na ukrajinskou ekonomiku, která se prakticky nachází na hranici katastrofy.
„Globální krize zasáhla ekonomiky střední a východní Evropy relativně rychle. Způsobila pokles HDP a celkovou recesi. Po letech růstu bylo přistání výjimečně tvrdé. Stejně jako jindy však platí, že dnešní rizika jsou příležitosti pro zítřek. Pokud se podaří těchto příležitostí využít, region se vydá zpátky na cestu růstu,ů řekl Jiří Moser, partner ve společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika.
Rozdělení hrozeb
PwC ve studii rozděluje hrozby, kterým země střední a východní Evropy čelí, do třech oblastí:
1. Potenciální potíže s vnějším financováním – situace zemí střední Evropy a Ruska je relativně příznivá (pouze pozice Maďarska je ohroženější). Vážné problémy hrozí balkánským a pobaltským státům, Ukrajině a Bělorusku.
2. Riziko vážné vnitřní nerovnováhy (finanční krize) – nejméně zasažené jsou opět střední Evropa a Rusko.
3. Závislost na situaci zahraničních ekonomik – pozice všech zemí regionu je v tomto ohledu velmi citlivá. Nejvíce zasaženy jsou země střední Evropy (s výjimkou Polska), které jsou silně navázány na západní ekonomiky Evropské unie.
