Jak nahrávací firmy bojují proti stahování hudby zdarma

Společnost Qtrax podle Yahoo News nabídla v lednu možnost stahovat zadarmo hudbu známých nahrávacích společností. Ovšem zástupci společností Warner Music, Universal Music Group a EMI Group popřeli, že by už spolupráci s firmou Qtrax odsouhlasili. Naopak studia Universal a EMI Group připustila, že s Qtraxem jednají. Společnost Sony BMG Music Entertainment se zatím nevyjádřila. Tato novinka by se měla financovat z příjmů z reklamy, o které se Qatrax hodlá podělit s hudebními vydavatelstvími.

Napster aneb sdílejte MP3 zdarma

Stahování hudby zdarma přes Internet rozhodně není první novinkou, která se na Internetu objevila. Jednou z prvních online služeb pro stahování hudby byl Napster, který založil a vytvořil Shawn Fanning. Svůj "vynález" pojmenoval podle vlastní přezdívky. Služba běžela mezi červnem roku 1999 a červencem 2001. Byla to v podstatě první služba na sdílení souborů založená na bázi P2P (peer-to-peer). Oblibu si záhy získala mezi studenty na univerzitách. Technologie umožňovala fanouškům hudby sdílet MP3 mezi jednotlivými uživateli této sítě, což vedlo k masivnímu porušování autorských práv. V době své největší slávy měl Napster až 60 milionů uživatelů sdílejících MP3 nahrávky různých žánrů.

První verze Napsteru se na Internetu objevila v červnu roku 1999. Jejím autorem byl Shawn Fanning a dobrovolník Sean Parker. Důvodem založení byla potřeba získat lepší nástroj na nalezení hudby než prohledávání pomocí IRC nebo vyhledávače Lycos. Firmu pomohl založit Shawnův strýc John Fanning, přičemž podle dohody Shawn získal 30% podíl a zbytek zůstal jeho strýci.

K technické části je nutno podotknout, že se nejednalo o skutečně peer-to-peer (P2P) síť, protože používala centrální servery k udržování seznamů připojených systémů a souborů ke stažení. Samotné stahování však probíhalo mezi jednotlivými počítači uživatelů. Na podobném principu pracují například nástroje pro rychlou komunikaci (IM, instant messaging), například populární ICQ. Samotný program na stahování hudby zdarma byl původně pro Windows, ale v roce 2000 firma Black Hole Media napsala klienta pro počítače Macintosh s názvem Macster. Ten se později přejmenoval na Mac Napster a původní název byl zrušen.

První soudní spory

V roce 2000 podala heavymetalová skupina Metallica žalobu na Napster, protože zjistila, že jejich píseň s názvem I Disappear je sdílena v rámci této výměnné sítě dokonce před tím, než byla oficiálně vydána. O měsíc později se k žalobě připojil raper Dr. Dre. Obě žalující strany dokonce soudu doručily tisíce uživatelských jmen uživatelů Napsteru, kteří údajně používali pirátsky jejich hudbu. Rok poté Napster žalobu urovnal, ale tento krok přišel ve chvíli, kdy bylo jiným soudem nařízeno vypnutí služby. Mezi dalšími celebritami nechyběla ani Madona, která se dokonce nejdříve zajímala o partnerství s firmou a později byla na tvůrce rozhněvaná kvůli šíření své písně Music. Ve stejném odbobí podaly na Napster žalobu nahrávací společnosti A&M a několik dalších firem. Soudní spory skončily vypnutím služby v červenci roku 2001.

Během probíhajících soudních sporů se také zjistila nečekaná výhoda služby pro kapely. V roce 2000 se v rámci sítě objevily tři měsíce před oficiálním vydáním nahrávky skupiny Radiohead z alba Kid A. Na rozdíl od již zmíněných skupin však Radiohead nikdy nepatřila mezi nejlepších dvacet kapel v různých žebříčcích hodnocení. Navíc album Kid A bylo experimentální a před uvedením na trh nebyly uvolněny žádné nahrávky pro nalákání fanoušků, což je v případě prodeje CD poměrně obvyklé. Stejně tak se hudba hrála relativně málo v rádiu. Než se album objevilo oficiálně v prodeji, stáhlo si tuto hudbu zdarma miliony lidí na celém světě. Říjen roku 2000 zřejmě kapelu notně potěšil, protože se jejich album objevilo na prvním místě v prodejní hitparádě Billboard 200.

Také kapela Dispatch postavila svůj úspěch na online službě Napster. Protože se jednalo o nezávislé autory, neměli žádnou publicitu v rádiu. Nutno ovšem podotknout, že samotná kapela měla svého fanouška v zakladateli služby Shawnovi Fanningovi. Později se objevily další kapely, které poskytly hudbu ke stažení zdarma na svých oficiálních stránkách, případně na placených službách jako je Insound, Rhapsody a online obchodu Apple iTunes.

Když byl Napster zrušen a přestal být službou pro bezplatné sdílení MP3 mezi uživateli, projevila o známou značku a logo zájem společnost Roxio. Obojí se podařilo firmě získat během konkurzního řízení. Značka a logo se staly pod názvem Napster 2.0 součástí původní služby pressplay, kterou firma dříve provozovala.

Konec P2P sítě eDonkey

Přesuňme se nyní do současnosti. Následovníci Shawn Fanninga se totiž poučili, a tak dnes lidé na Internetu stahují hudbu ve formátu MP3, filmy a počítačové programy většinou pomocí P2P sítí. Ty místo centrálních serverů využívají počítače zapojených členů vybrané sítě. Jakmile si uživatel spustí oficiálního klienta dané sítě (počítačový program), připojí se k nejbližšímu účastníkovi a s jeho pomocí rozešle na ostatní počítače seznam svých nasdílených souborů.

Ani druhé největší světové P2P síti s názvem eDonkey se nevyhnuly soudní spory. Německé soudy vydaly příkaz o vypnutí sedmi hostujících serverů koncem září roku 2007. Zavření této sítě odpojilo od sdíleného obsahu celkem 1,3 milionů uživatelů. Podobná obvinění si vyslechli provozovatelé eDonkey serverů ve Francii a Holandsku. Již dříve musel původní provozovatel společnost MetaMachine zaplatit pokutu v celkové hodnotě 30 milionů dolarů za porušování autorských práv.