Steve Ballmer vytvořil koncem minulého týdne velké mediální haló oznámením zásadní reorganizace společnosti, je ale opravdu tak zásadní a neočekávaná? O potřebě reorganizace Microsoftu, který v posledních letech připomíná dinosaura, který nějakým zázrakem přežil až do doby železné, se hovoří poslední dva roky a to jak ve firmě samotné, tak i mimo ni. Zde tedy rozhodně o žádnou novinku nejde a ani 2 700 slov dlouhý proslov holohlavého CEO na věci nemůže nic změnit.
Tápání ve tmě
Microsoft má ze sebou období své největší slávy, často dělá ukvapená rozhodnutí a zmateně přelétá z jednoho trhu (jednou je to koncový, podruhé firemní) na druhý a zcela přitom ignoruje (dnes již zdaleka ne samozřejmou) loajalitu uživatelů. Ať už si o podobném chování můžeme myslet cokoli, takhle se firma s jasnou vizí a perspektivou budoucího rozvoje nechová.
Microsoft je zmítaný vnitřními křečemi a jeho výsledné pohyby jsou tak často důsledkem spíše zrovna vítězících dílčích zájmů než jednotné strategie. Nutným důsledkem jsou pak přešlapy, které vedou v nejhorších scénářích k dočasné, nebo dokonce trvalé ztrátě celých trhů (jako například trh s chytrými mobilními telefony, online trh) a postupné oslabování své pozice na těch páteřních.
Suverénní uvedení kontroverzních Windows 8 bez předchozí konzultace s uživateli a spoléhání na jejich prosazení silou je jasným důkazem, že management Microsoftu svým uvažováním zůstal někde na konci devadesátých let minulého století. Trh mezi tím ale, speciálně v posledních čtyřech letech, dospěl a nenechá si již tak snadno diktovat, co se mu má líbit. Velice rychle se o tom přesvědčil například Apple s padajícím podílem iPhone.
Stejným myšlenkovým zkratem je i očividná snaha přivést na trh produkt, který jednoduše svým úspěchem na koncovém trhu převálcuje konkurenci. Tento sen managementu společnosti je dnes těžko naplnitelný, už proto, že MS dnes nepatří zrovna mezi nejoblíbenější značky, bylo by tedy potřeba zvolit zcela jinou cestu. Leccos Microsoft naznačil v loňském roce, kdy oznámil větší obrat k hardware. Ani tato cesta ale ve světle aktuální dat (totální neúspěch Surface RT tabletu a bídné prodeje jeho x86 sourozence) nenasvědčují tomu, že by zde byl zaručený recept na úspěch.
Dobrý nápad, podivná realizace
Asi se shodneme na tom, že reorganizace MS byl dříve či později nevyhnutelný krok. Společnost za léta své existence nabobtnala do podoby, která je tváří v tvář neúspěchům na řadě trhů jen těžko obhajitelná. Jediným štěstím Microsoftu v tomto ohledu je množství peněz na účtech, může si tak dovolit dotovat neúspěšný byznys klidně celou dekádu a nijak ho to existenčně neohrozí. Jako první logický krok ozdravení by se tedy jevilo provést chirurgický řez a zbavit se oblastí, kde firma v posledních dvou či třech tržních cyklech vytrvale krvácí. Nebyla by to ostatně žádná hanba, minimálně od americké hypotéční krize to tak dělají skoro všichni soupeři i partneři, které Microsoft kolem sebe má.
Zde je ovšem jedna z velkých slabin Microsoftu, vždy si kráčel svoji vlastní cestou a byl totálně slepý vůči strategiím svých partnerů i soupeřů. Jako by se zarputile odmítal učit z cizích chyb a úspěchů a chtěl si všechno prožít na vlastní kůži.
Co ale namísto toho Ballmer udělal? Co zatím víme, zbavil se nejprve nejlepších lidí ve vedení společnosti (například Kurta DelBene) a nahradil je neznámými nováčky. Podobné zemětřesení v Microsoftu již před časem proběhlo na úrovni Marketingového oddělení, nutno říci, že bez viditelných pozitivních výsledků.
Namísto odříznutí nefunkčního byznysu, tedy provedení chirurgického řezu, došlo k jeho konsolidaci, takže relativně zdravé části budou nyní prorostlé těmi nezdravými. Takže v praxi například současná šéfka Windows Julie Larson-Greenová bude nově dohlížet na vývoj tabletu Surface, konzole Xbox, her a dalších doprovodných zařízení v rámci divize s názvem Zařízení a Studia. Terry Myerson, který v současné době vede Windows Phone, nově stane v čele divize Operační systémy, která pokrývá i desktopovou verzi Windows a OS pro Xbox. Šéf divize Bing Qi Lu povede divizi Aplikace a Služby, jež bude zahrnovat Bing, MSN, Office 365, Skype, Yammer a Lync.
Kde by firma mohla hledat inspiraci
Fungujících strategií konkurence je hodně, začít můžeme třeba u Open source firmy. Mark Shuttleworth, zakladatel společnosti Canonical, která stojí za linuxovou distribucí Ubuntu strávil dlouhý čas budováním zcela jednotné uživatelské zkušenosti bez ohledu na použitý hardware (telefon, tablet, TV, PC) a na rozdíl od Microsoftu (různé platformy, podobné prostředí) mu tato strategie funguje. Můžete sice namítnout, že je Canonical jen malým hráčem, ale stejnou cestou se dnes vydává Apple, Google i další.
Dalším poučením mohou být neúspěchy při soubojích s konkurencí, reakcí firmy na růst Google byla horečnatá snaha Google přeskočit silou, tak jak se to dříve MS dařilo u menších konkurentů. V důsledku toho vznikl Bing, Office 365 i Windows Phone. Ani jedna z těchto platforem ale nepřinesla výrazný růst příjmů a naopak umožnila díky přímějšímu srovnání lépe vidět vlastní neúspěch. Zde tedy pro Microsoft platí opak prvního bodu, méně nápodoby, více vlastního know how (Microsoft stále ještě může být silný na aplikační úrovni).
Další inspirace by se dala hledat třeba u Amazonu a jeho strategie malých marží a velkých obratů (naposledy proběhlo u firmy kupříkladu velké zlevňování cloudových služeb), kterou by se mohl Microsoft konečně inspirovat alespoň v případě své strategie pro retailový trh. V podobném duchu by se dalo pokračovat dále, ale bylo by to zřejmě zbytečné. Nechme se raději překvapit, s čím přijde sám Microsoft.
