Od první aféry se Snowdenem neuplyne ve světě den, kdy by se neobjevilo nějaké nové odhalení ohledně americké tajné služby NSA. To dnešní bude nevinnější, ale zároveň také o něco nebezpečnější, než ty ostatní z posledních dnů.
NSA podle Snowdena momentálně vyvíjí kvantový počítač, kterým chce čelit hrozbám výkonných šifer. Podle dokumentů, které ex-zaměstnanec této bezpečnostní složky poskytl, má NSA oproti podobným projektům komerční sféry, ale i akademické a vědecké komunity značný náskok. Přesný stav projektu není bohužel z dokumentů zřejmý. Do konce září (dokument neuvádí, zda li letošního, nebo loňského roku) by měla NSA disponovat stavebními bloky, které umožňují kompletní kvantovou kontrolou nad dvěma polovodičovými qubity (kvantovými bity).
Aby mohla NSA pomocí kvantového počítače překonávat současné šifrovací algoritmy pomocí dnes navržených kvantových algoritmů, bude muset sestavit počítač, který zvládne pracovat minimálně se stovkami qubitů. Jak je NSA daleko od tohoto cíle ale zatím není absolutně zřejmé.
Kvantový počítač je velké téma minimálně posledních deset let, zatím se mu ale daří spíše na úrovni teorií a experimentů. Na trhu se objevil první jednoúčelový „kvantový počítač“ (od firmy D-Wave Systems) před šesti lety, vzhledem k omezení na jedinou operaci ale o skutečném počítači příliš hovořit nelze.
KP využívají ke své činnosti známé fenomény z kvantové mechaniky, konkrétně se jedná třeba o jev superpozice či kvantové provázání částic. Hlavní idea je taková, že se kvantové vlastnosti částic využijí pro reprezentaci a strukturu dat a samotné kvantové jevy pak poslouží k vykonávaní operací s těmito daty.
Výsledkem je lidskou fantazií těžko představitelná akcelerace většiny výpočtů. Ty se odehrávají nad stavem reprezentovaným N provázaných qubitů (prakticky jich stačí pouhé desítky, pro pokročilé matematické využití pak stovky). Jednou z výhod je, že se díky vlastnostem kvant operace neodehrávají nad jedním N-bitovým číslem ale paralelně nad prostorem všech možných hodnot.
Kvantové počítače ale přinášejí vedle nových příležitostí také výzvy, hrozbu představují například pro většinu v současnosti používaných šifrovacích bezpečnostních mechanismů.
