Současné systémy umělé inteligence nepracují s koncepcí toho, „co druhý ví“, respektive „co někdo jiný dokáže“, nebo alespoň tato kategorie nebývá do modelu zahrnuta explicitně.
Představme si to třeba u herního softwaru, bez ohledu na to, zda využívá spíše umělou inteligenci nebo hrubou sílu. Šachový program nevolí tahy s ohledem na to, že „toto člověk nedokáže spočítat a jistě podobnou sérii přesných tahů nenajde“. Program pro hraní mariáše nebo jiné karetní hry, kde proti sobě bojují skupinky, také nepracuje s informacemi typu „tohle můj spoluhráč neví“ nebo „tohle nejspíš přehlédl, takže bude hrát tak a tak…“ či „nejspíš teď předpokládá, že já mám tyhle karty, takže…“.
Jinak řečeno, umělá inteligence dnes nepoužívá teorii mysli. Děti od určitého věku začínají chápat, že ostatní lidé mohou mít informaci chybnou nebo neúplnou, odlišnou od jejich vědomostí, a budou se chovat podle toho („kde si X myslí, že je schovaná ta věc“). Otevřenou otázkou zůstává, zda a v jaké míře mají teorii mysli inteligentní zvířata.
Každopádně je jasné, že pro spolupráci umělé inteligence s člověkem by se teorie mysli mohla softwaru hodit, a to zdaleka nejen při hrách. Nejběžnějším typem umělé inteligence jsou dnes asistenti typu Siri. Kdyby tyto programy uvažovaly o tom, co si člověk myslí, co už ví a proč se na něco vlastně ptá, jistě by to přispělo k uživatelské efektivitě. Nejde přitom jen o samotné informace, ale i obecně o stav člověka, který s programem komunikuje. Asistent by např. mohl poznat a ve svém chování přihlédnout k tomu, že člověk je zmatený, nervózní, unavený a přetížený (ospalý, opilý…).
Na Carnegie Mellon University, University of Pittsburgh a ve společnosti Northrop Grumman proto spustili projekt, který se snaží právě o toto – dodat softwarovým agentům teorii mysli. Peníze poskytla americká vojenská agentura DARPA a práce se účastní nejen softwaroví specialisté, ale i neurologové. Použitou metodou vývoje má být hlavně tzv. meta-učení – tedy abstraktní vrstva, kdy se software cca „učí, jak se učit“. V první fázi má být schopnost softwaru pracovat s teorií mysli otestována při hraní speciálně upravené verze Minecraftu.
Teorii mysli by mohly používat samořízené automobily, systémy pro spolupráci robotů a lidí ve výrobě/průmyslu, ale třeba i systémy vyhledávání, doporučování produktů nebo servírování reklamy.
Zdroj: Carnegie Mellon University/TechXplore.com
ITBiz.cz
