Konec února je obvykle časem uveřejňování finančních výsledků a ani letošek nebyl výjimkou. Loňský rok ukazuje hned několik zajímavých věcí: krize se nevyhnula ani mobilním operátorům, ti proto čím dál tím více sázejí na konvergované služby. Stačí však drobná změna metodiky a vše je rázem jinak.
Pátrání po finančních výsledcích trochu připomíná detektivku. Ne všichni uvádějí kompletní data a někdy zjistíme, že si výnos na jednoho zákazníka (ARPU) může vykládat každý poněkud odlišně. Jak jsou v kurzu konvergované služby a operátoři nabízejí krom mobilního připojení i ADSL, začal T-Mobile počítat všechny zákazníky dohromady.
A aby toho nebylo málo, změnil O2 v prvním čtvrtletí metodiku počítání svých zákazníků: zatímco dříve byla za aktivní brána každá SIM karta, která byla nabita alespoň jednou v posledním roce, nově musí generovat nějaký zisk v posledních třech měsících. Asi není nutné zdůrazňovat, jak taková podstatná změna rázem ovlivní všechny výsledky. Rok 2009 tak pro O2 znamená propad o více než 312 tisíc zákazníků, přestože že si SIM kartu tohoto operátora pořídilo 160 tisíc nováčků. To je více než v případě Vodafone (114 tisíc) anebo T-Mobile (43 tisíc). Podíl operátorů na trhu je tak ke konci uplynulého roku následující:
• T-Mobile – 41 %
• O2 – 37 %
• Vodafone – 22 %
Rozhodnutí O2 o změně metodiky tak zamávalo s čísly celého trhu. Zatímco na sklonku roku 2008 se penetrace (počet aktivních SIM karet vztažený k počtu obyvatel) blížila 130 %, po začátku roku se propadla na 125 % a po celoročním nevýrazném růstu zakončuje na hodnotě těsně pod 128 %.
Souboj o výnosy
Realita posledních několika let je však taková, že čísla o celkovém počtu nikoho už příliš nezajímají. V situaci, kdy se předplacené SIM karty s minimálním kreditem rozdávají jako reklamní předměty, zajímá management stejně jako investory spíše struktura zákaznické základny. Tarifní zákazníci mají oproti těm předplaceným až trojnásobné výnosy. Není tedy divu, že se reklamní kampaně a snaha operátorů orientuje spíše tímto směrem než na získávání nových oveček. Jak si vedou operátoři v zastoupení tarifních zákazníků?
• O2 – 56,9 %
• Vodafone – 52,1 %
• T-Mobile – 48,7 %
Z těchto čísel je zcela jasné, proč se O2 rozhodl pro „očistu“ a zbavil se neaktivních SIM karet – jeho ARPU (průměrný výnos na jednoho zákazníka) rázem poskočil z 519 na 535 korun (údaje za první čtvrtletí 2009). To rázem stačilo na první místo v tomto ukazateli a převzetí vedení od do té doby neohrozitelnému Vodafonu. Tyto údaje je však nutné brát s rezervou, protože každý operátor má jinou metodiku výpočtu, například co se týká započítávání výnosů od roamingových zákazníků. Jak si operátoři vedli v oblasti ARPU celkově?
• Vodafone – 514 Kč
• O2 – 514 Kč
• T-Mobile – 464 Kč
Rok 2009 se však nesl ve znamení snižování průměrného výnosu na zákazníka. Mohou za to zejména dva faktory: neustále přibývají nové SIM karty, které neslouží k volání, ale ke komunikace nejrůznějších zabezpečovacích zařízení apod. Nelze také pominout vliv ekonomické krize, který vedl nejednoho uživatele, zvláště z firemní sféry, omezit své náklady. O tom ostatně svědčí i celkové výnosy. Číslo v závorce značí příjmy za rok 2008; Vodafone tyto údaje nezveřejnil.
• O2 – 31 021 mil. Kč (33 556 mil. Kč)
• T-Mobile – 31 472 Kč (33 140 mil. Kč)
2010: V kurzu jsou data
Rok 2009 ukázal, že se na zdánlivě neotřesitelné a stále rostoucí příjmy z hlasové komunikace nedá spolehnout. Po víceméně neúspěšných a spíše krátkodobých pokusech, kde najít zdroje dalších příjmů (např. prodej obsahu), se operátoři plně soustředí na internet a všechny jeho podoby. Kupříkladu současná reklamní kampaň T-Mobile vypadá, jako by se jednalo o firmu prodávající ADSL přípojky.
To ostatně dokreslují i slova Rolanda Mahlera: „Na nadcházející měsíce se těšíme, protože před námi stojí řada zajímavých úkolů a plánů. Naším cílem je stát se nejúspěšnějším integrovaným operátorem na českém trhu. To především znamená dokončit integraci nově získaných aktivit a upevnit pozici společnosti jako operátora nabízejícího ucelenou řadu telekomunikačních a ICT služeb.“ Prostor k rozvoji podle něj nabízí ještě nové produkty, jako jsou mobilní reklama a platby, technologie NFC a další služby s přidanou hodnotou.
Situace je obdobná i u O2. V plánu je další rozvoj pokrytí 3G sítěmi a aktivní propagaci a zlepšení nabídky služeb pro domácnosti a rozšíření nabídky balíčků fixních a mobilních služeb, což by mělo vést ke stabilizaci počtu pevných linek.
Co na to EU?
V této oblasti bude rovněž zajímavé sledovat, zda-li budou evropské orgány pokračovat ve svém tlaku na české operátory, co se týče jejich cenové politiky v porovnání se zahraničím. ČTÚ v této oblasti zcela evidentně nedělá dost a neváhá se ani za české operátory postavit. EU v minulosti už několikrát dokázala, že se kartelních způsobů mobilních operátorů nebojí a neváhala tvrdě regulovat ceny roamingu. Bude mít stejnou odvahu i v případě národních problémů?
Přečtěte si také:
Jaká budoucnost čeká 2,6 GHz frekvence a český mobilní Internet vůbec?
ANALÝZA: Apple, Microsoft, Nokia i Google se chystají do bitvy o nejlepší mobilní platformu
Tomáš Mátl: na mobilním Internetu neexistuje bannerová slepota