Firma, která dala světu Javu. Jeden z klíčových protagonistů internetové bubliny přelomu tisíciletí. Zastánce vize „síť je počítačem“. Přední výrobce hardwaru, ale i mnoha softwarových produktů, zčásti získaných akvizicí jejich tvůrců. Propagátor open source software a v neposlední řadě společnost, jejíž zájmy jsou roztříštěny mezi mnoho vzájemně často nepříliš sourodých produktů. Jaká byla její cesta od vzniku do blížícího se zániku Sun Microsystems, jak ho známe?
Čtyři zakladatelé Sun Microsystems
Málokterá technologická firma v dubnu tak rozvířila novinové titulky, jako Sun Microsystems a jeho prodej společnosti Oracle, známé především vývojem databázových systémů a nástrojů pro jejich správu. Spekulovalo se a stále spekuluje, co Oracle udělá s jednotlivými divizemi Sunu, především s hardwarovou, jelikož při koupi anoncoval zájem především o programovací jazyk Java a operační systém Solaris. Bezpochyby se najde celá řada produktů, jejichž vývoj nový majitel vzhledem k nejisté efektivitě ukončí. Co vše to bude a jak současné portfolio Sunu nakonec dopadne, zjistíme snad již brzy – proces akvizice měl být ukončen během letošního léta.
Osmdesátky: Pracovní stanice a krabice na pizzu
Sun Microsystems založili v roce 1982 tři postgraduální studenti Stanfordovy univerzity: Andy Bechtolsheim, Vinod Khosla a Scott McNealy, k nimž se brzy přidal (a za zakládajícího člena je považován) Bill Joy. Název SUN je vlastně zkratkou Stanford University Network, univerzitní sítě, v jejímž projektu postavil Andy Bechtolsheim první pracovní stanici. To byl ze začátku klíčový byznys Sunu: na burzu vstoupila v roce 1986 pod symbolem SUNW, což byla zkratka právě pro Sun Workstations (později interpretováno jako Sun Worldwide). Od prvního čtvrtletí existence byla firma v zisku. Její růst byl ve skutečnosti přímo raketový: v roce 1988, šest let po svém založení, její tržby dosáhly 1 milardy dolarů. Rok předtím dosáhla prvního místa v prodejích pracovních stanic.
Později se proslavila SPARCstation1, známá jako pizza box, tedy krabice na pizzu. Tuto přezdívku získala díky v té době unikátní ploché skříni, kam se podařilo napěchovat všechny potřebné součástky. Mimoto uzavřela partnerství se společnostmi Informix, Ingres, Oracle a Sybase, čímž dostaly produkty Sunu možnost stát se nejvýznamnější databázovou platformou.
Do konce 80. let Sun Microsystems pronikl na kanadský, evropský, asijský a australský trh a stal se jedničkou v produkci pracovních stanic.
Centrála společnosti v kalifornském městě Santa Clara
Devadesátky: šálek horké Javy
Devadesátá léta byla ve znamení vývoje nového programovacího jazyka. Bill Joy, jeden ze zakladatelů, přišel už krátce po vzniku firmy s vizí multiplatformního jazyka, umožňujícího stručný a efektivní zápis programů. Původně zamýšlený název zněl Oak, ale poté, co se zjistilo, že programovací jazyk Oak již existuje, byl nový jazyk přejmenován podle neodmyslitelného „paliva“ vývojářů na Javu (druh kávy); šálek s kávou se objevil i v jeho logu. Technologie byla poprvé představena v roce 1995 a na popud svého tvůrce, Billa Joye, začala být uplatňována v prostředí, které v té době zažívalo rozmach – na Internetu. Podpora pro javovské applety se jako první objevila v tehdy nejrozšířenějším Netscape Navigatoru a postupně byla implementována do všech hlavních prohlížečů.
V témže roce, 1995, se v kinech objevil první celovečerní počítačově animovaný film, Příběh hraček. Jednotlivá políčka se renderovaly na více než stovce sunovských systémů. O rok dříve, tedy nedlouho po svých dvanáctých narozeninách, firma dosáhla milníku jednoho milionu prodaných systémů a Sun byl také poprvé zařazen do žebříčku Fortune 500. Dalším z ’95 milníků bylo vydání OS Solaris 2.5, první verze, která podporovala architekturu UltraSPARC nebo síťový souborový systém NFS.
Dot.com bublina a pád z výsluní
Na přelomu tisíciletí prožíval Sun své nejlepší období. Dramatický nárůst tržeb vedl k rozšiřování počtu zaměstnanců, poboček i kanceláří, nárůstu projektů, kterým se společnost věnovala, a nákupu společností, vyvíjejících zajímavé produkty, jako např. německé StarDivision se svými StarOffice, popř. českého univerzitního projektu NetBeans.
Poslední CEO Jonathan Schwartz
S „prasknutím“ internetové bubliny v roce 2001 přišlo i hubené období, z něhož se Sun už nikdy úplně nevzpamatoval. Odehrálo se několik vln propouštění a strmý pád akcií, které se hodnotě z konce 90. let už znovu ani zdaleka nepřiblížily. Sun se snažil nově orientovat na open source (např. uvedením OpenSolarisu, jehož cílem bylo utvořit komunitu uživatelů a rozšířit uživatelskou základnu), což vyvrcholilo koupí MySQL, a v oblasti hardware napřel síly do superpočítačů, Sun Grid a procesorů s podporou vícevláknových aplikací (UltraSPARC T1, codename Niagara). Případnou konsolidaci společnosti finálně zatrhla světová ekonomická krize.
Ani s výměnou dlouholetého CEO, jednoho ze zakladatelů, Scotta McNeallyho za Jonathana Schwartze se situace Sunu příliš nezlepšila. Firma prováděla více či méně živelné akvizice (typu MySQL), nedokázala konsolidovat svoje portfolio a brzy bylo jasné, že se buď podaří vyjednat její prodej, nebo dojde ke krachu. Situaci komplikoval jednak fakt, že na nákup společnosti takové velikosti má prostředky jen málo firem, ve velké většině šlo navíc o její konkurenty, jednak nastupující ekonomická krize, která nutila zvažovat potenciální zájemce každou investici mnohem více než dříve.
Na začátku roku 2009 prosákly na veřejnost informace o jednání s IBM, velkým konkurentem Sunu především na poli hardwaru. Společnosti se však nedohodly a místo očekávaných zpráv o obnovení vyjednávání přišla 20. dubna zpráva o akvizici Oraclem. Právě dnes, 21. srpna, oznámily americké antimonopolní úřady schválení akvizice. Podle zástupců Oracle není v současnosti žádná překážka k dokončení transakce ještě do konce srpna.
