Podle nejnovější studie Capgemini Research Institute „Udržitelnost v automobilovém průmyslu: Od ambicí k činům“ se úroveň implementace špičkových iniciativ v oblasti udržitelnosti1 od roku 2019 zlepšila jen nepatrně, nebo se v některých oblastech dokonce snížila. Nedávné problémy, jako je přetrvávající nedostatek čipů a problémy s dodavatelským řetězcem, přinutily automobilové organizace změnit své priority.
Podle studie tlačí směrnice jako The European Green Deal a Pařížská dohoda automobilový průmysl k prosazování udržitelnějších řešení pro splnění cílů uhlíkové neutrality. Velká většina (70 %) automobilového průmyslu se zaměřuje na celkové snižování emisí v celém hodnotovém řetězci, včetně emisí v rozsahu 1, 2 a 3,2 od získávání zdrojů až po procesy na konci životnosti. Dvě třetiny (64 %) automobilových organizací očekávají, že do roku 2040 dosáhnou snížení emisí uhlíku, a 57 % jde nad rámec dodržování kritérií pro udržitelné investování (ESG), aby se udržitelnost stala klíčovou hnací silou jejich podnikání. Od roku 2018 ale automobilový průmysl snížil celkové emise skleníkových plynů (GHG) pouze o 5 %, přičemž do roku 2030 se očekává další snížení o 19 %. Při současném tempu nejsou automobilové organizace schopny splnit celkový cíl nulových čistých emisí do roku 2050 podle Pařížské dohody.
„Automobilový průmysl vstupuje do klíčového desetiletí, které je do značné míry definováno jeho schopností přejít na plně elektrický pohon. Ale přestože je udržitelnost připisována jako nejvyšší priorita, průmysl jako celek zaostává. Pokud chtějí automobilové organizace dosáhnout cílů stanovených v Pařížské dohodě pro rok 2050, musí se nad svým přístupem k udržitelnosti zamyslet prakticky. To zahrnuje významný a obnovený závazek k cirkulární ekonomice, který se zaměřuje na celý životní cyklus vozidla, a také zahrnutí emisí z rozsahu 3,“ uvedl Alexandre Audoin, globální ředitel pro automobilový průmysl ve společnosti Capgemini. „Pro definování cílů a klíčových ukazatelů výkonnosti v rámci celé organizace a pro dosažení pokroku v jejich plnění je nezbytná zodpovědnost.“
Studie konstatuje, že pouze malá skupina organizací (méně než 10 %) ukazuje cestu k udržitelnému automobilovému průmyslu. Ty uvádějí, že očekávají snížení emisí skleníkových plynů (GHG) o 35 % do roku 2030 (ve srovnání s průměrným předpokládaným snížením o 19 % v rámci celého automobilového průmyslu). Zároveň se očekává, že se jejich provozní efektivita do roku 2026 zvýší o 22 % (ve srovnání s 16 % u zbytku organizací ve stejném období), jako přímý důsledek jejich iniciativ v oblasti udržitelnosti, které zvyšují transparentnost v celém hodnotovém řetězci. Díky svým nedávným iniciativám v oblasti udržitelnosti jsou také silnější značkou pro zaměstnance, což zvyšuje jejich atraktivitu pro talenty (18 % oproti 10 % u ostatních organizací).
Zavádění iniciativ se zlepšilo pouze ve vybraných oblastech
Automobilové organizace se zaměřují na snižování emisí a upřednostňují iniciativy, nad kterými mají přímou kontrolu a vliv – například výrobu a dekarbonizaci vozového parku. Studie uvádí, že zavádění iniciativ v oblasti udržitelného dodavatelského řetězce se zvýšilo na 57 % v roce 2022 ze 42 % v roce 2019 a odpovědné získávání kovů vzrostlo na 44 % z 33 % ve stejném období.
Studie ale ukazuje pokles v zavádění iniciativ cirkulární ekonomiky. Ačkoli 73 % organizací souhlasí s tím, že příspěvek k cirkulární ekonomice je nutností pro dosažení jejich dlouhodobých finančních a konkurenčních cílů, pouze 53 % má zavedenou strategii cirkulární ekonomiky a méně než polovina (45 %) v současné době dodržuje zásady cirkulární ekonomiky3 v celém svém hodnotovém řetězci.
Přechod na elektromobily zůstává složitý a představuje pouze jednu část řešení
Požadavek na snížení emisí skleníkových plynů dále přiměl automobilové organizace, aby zaměřily své úsilí na elektrická vozidla (EV). Aby se tento dopad projevil po celou dobu životnosti elektromobilu, je nezbytné, aby OEM výrobci zajistili cirkulárnost výroby a zohlednili proces ukončení životnosti baterií pro elektromobily v celém hodnotovém řetězci. Méně než polovina (41 %) dotázaných vedoucích pracovníků poznamenává, že jejich organizace má specializovanou iniciativu v oblasti udržitelnosti pro baterie po skončení životnosti; v případě baterií s druhotnou životností tento podíl klesá na 28 %. Navzdory rostoucímu prodeji elektromobilů se zákazníci zdráhají přejít na elektrický pohon kvůli obavám z dojezdu a nákladům na nabíjení. Za atraktivnější považují snadnou dostupnost náhradních dílů pro vozidla se spalovacím motorem (ICE) a možnosti servisu. Rostoucí náklady v celé energetické síti a komplikované způsoby nabíjení brzdí pokrok a rozšiřování elektromobilů.