Digitální gramotnost v Evropě pokulhává

Nové technologie v kancelářích zjednodušují pracovní procesy, snižují náklady a zrychlují a zkvalitňují nabízené služby. Podle zprávy Evropské komise bude v nedaleké budoucnosti devět z deseti pracovních pozic vyžadovat digitální dovednosti. Nad tím, jak jsou Evropani připraveni na měnící se potřeby pracovního trhu, se zamýšlí společnost Canon v rámci svého vizionářského projektu Crystal Ball.

Evropská komise se nechala slyšet, že podle jejího aktuálního průzkumu nemá 169 milionů Evropanů ve věku 16 až 74 let – tedy 44 procent – ani základní digitální gramotnost. Veškeré zmíněné přínosy digitalizace firem přitom ohrožuje především nedostatek nových specialistů v oblasti IT. S neustálým růstem tohoto problému se snadno může stát, že v roce 2020 bude Evropské unii chybět 500 tisíc až milion profesionálů v oboru informačních technologií.

Není ale možné očekávat, že zodpovědnost za tuto krizi převezmou národní vlády. Vždyť všechny technologické novinky se objevují a zkouší nejdříve u soukromých firem, odkud se teprve dostávají do veřejné sféry. Právě podniky proto pocítí nedostatek digitálně způsobilých pracovních sil nejdříve a nejpalčivěji. Na druhou stranu jsou to právě firmy, které mají možnosti a schopnosti přitáhnout a udržet si schopné IT odborníky a přispět k větší rozvoji digitálních dovedností u svých zaměstnanců. Jak?

Jedním z možných kroků je změna způsobu, jakým k sobě firmy lákají nové zaměstnance. Například britský supermarket Sainbury zaujal nové digitální talenty úspěšnou náborovou kampaní založenou na jedné z prvních počítačových her Space Invaders, na kterou má valná většina dnešních IT odborníků své vzpomínky. Nejen, že supermarket ukázal, že svým budoucím zaměstnancům rozumí, ale povedlo se mu také vybudovat moderní a digitálně přívětivý obraz značky, pro kterou stojí za to pracovat.

Další možnou cestou je do talentů investovat a vychovat si je vlastními prostředky a silami. To se podařilo třeba firmě Google. Například v loňském roce proškolila v digitální gramotnosti milion mladých Afričanů, aby podpořila růst digitálního hospodářství kontinentu a změnila podstatu jeho mediálního a reklamního průmyslu. Každý nemá možnost měnit věci v tak velkém měřítku, ale přesto je to dobrý příklad fungujícího programu schopného změnit věci k lepšímu.

„Dnešní investice do digitální budoucnosti se vyplatí každému podniku, ať už vyšle své zaměstnance na školení digitálních dovedností, které si sami zvolí, nebo podpoří sdílení a učení napříč odděleními v rámci firemních pracovních skupin,“ říká Radovan Pecha, ředitel HR společnosti Canon CZ. Jinak se podle něho firmám může stát, že investice do nových technologií a digitalizace firemních procesů nepadne mezi stávajícími zaměstnanci na úrodnou půdu a bylo by lepší se spolehnout na zajištění těchto činností zvenku formou outsourcingu.

Evropské firmy jsou si sice vědomy prohlubujícího se nedostatku digitálních dovedností, zatím ale neprovádějí žádné aktivní kroky k řešení této situace. Tlak na vzdělávání v oblasti digitálních technologií je přitom nezpochybnitelný a lámou si s ním hlavu i samotní zaměstnanci – 95 procent lidí se domnívá, že potřebují nové dovednosti, aby se na pracovním trhu dále uplatnili.

„Firmy by měly jít přání zaměstnanců neusnout na technologických vavřínech vstříc a dát jim prostor posouvat svou digitální gramotnost a dovednosti neustále kupředu. Zajistí si tím nejen maximální návratnost z digitálních investic, ale také snadnější vysvětlování všech změn a zavádění nových pracovních postupů a technologií. Bez motivovaných a digitálně způsobilých zaměstnanců se totiž technologický pokrok může stát naopak překážkou dalšího rozvoje firem a paradoxně může v konečném důsledku nedostatek digitální gramotnosti dále prohlubovat,“ uzavírá Radovan Pecha.