Geoinformatici pomáhali vytvářet z geografických dat digitální modely, analyzovali data a vizualizovali je.
Na Technické univerzitě v Liberci došlo začátkem týdne možná k nenápadnému, avšak důležitému setkání. Na semináři „Ochrana veřejného zdraví a GIS“ se setkali představitelé krajských hygienických stanic a hovořili o využití GIS systémů ve své práci. Do budoucna by právě taková setkání na Technické univerzitě v Liberci mohla být pravidelnější.
Geografické informační systémy experti institucí zabývajících se ochranou veřejného zdraví již řadu let využívají pro jejich výhody při vytváření podkladů pro důležitá rozhodnutí.
Jana Loosová z Krajské hygienické stanice v Libereckém kraji se sídlem v Liberci (KHS Libereckého kraje) a Jiří Šmída, geoinformatik fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, prezentovali ve společném příspěvku příkladové studie spolupráce v případě epidemie akutní gastroenteritidy v Novém Boru v létě roku 2015, dále během měření znečištění ovzduší v České Lípě a při monitorování hluku v Liberci. Ve všech těchto případech geoinformatici pomáhali vytvářet z geografických dat digitální modely, analyzovali data a vizualizovali je v tištěných i speciálních webových mapových výstupech. Hygienikům tak předložili řadu nových informací, které pomohly účinněji koordinovat bezprostřední práci.
„Po letité spolupráci s geoinformatiky z Technické univerzity v Liberci si jasně uvědomujeme, že odborník na GIS systémy by neměl být pouze na začátku u sběru dat z měření, ale měl by být hygienikům ku pomoci i pro další analýzu a interpretaci dat. GIS systémy jsou velmi účinné nástroje především při plánování strategie ochrany veřejného zdraví,“ řekla v pondělí na semináři Jana Loosová.
Ředitel KHS Libereckého kraje a proděkan Fakulty zdravotnických studií TUL Vladimír Valenta ve svém úvodním slově k semináři předznamenal: „Dnes už se neptáme po tom, zda GIS mají v ochraně veřejného zdraví použití. To už je jasné. Dnes se musíme společně snažit o to, aby se tyto užitečné a účinné nástroje v práci hygieniků co nejvíce rozšířily.“ Právě k tomu by mělo sloužit setkání jako to pondělní na Technické univerzitě v Liberci.
Kromě zástupců pořadatelů – fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, fakulty zdravotnických studií a KHS Libereckého kraje se sídlem v Liberci – se ho zúčastnili zástupci dalších krajských hygienických stanic v Ostravě, Praze a Olomouci, hovořil také Martin Komenda z Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, Jana Leitgebová z Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje nebo Petr Urban ze společnosti ARCDATA Praha.
K důležitým a odborně zajímavým vystoupením patřil i referát Pavla Junka ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, který prezentoval nejnovější hlukové mapy a zamyšlení nad otázkami, ke kterým celý seminář směřoval: co patří k nejvýznamnějším bariérám bránícím účinné a plošné implementaci GIS do práce orgánů ochrany veřejného zdraví? A jak je lze účinně řešit?
„Nerad bych, a obávám se toho, aby se z odborníků na českých krajských hygienických stanicích stali úředníci, kteří svůj výkon budou poměřovat jen množstvím provedených kontrol a výší vyměřených pokut. Hrajeme zde o budoucnost naší práce. Aby i nadále byla vysoce profesionální, musíme měnit náš přístup a být otevření novým metodám. Sofistikovaná práce s daty a využívání GIS je tou správnou cestou,“ řekl na závěr semináře Vladimír Valenta, ředitel KHS Libereckého kraje se zkušenostmi mnohaletého působení v pozici hlavního hygienika České republiky.
Prvotním cílem semináře bylo vytvoření prostoru pro setkání především hygieniků, kteří si tak mohli vyměnit své zkušenosti v jejich práci s GIS. Takové setkání bylo v rámci naší země ojedinělé a vůbec první.
Více doplňuje hlavní organizátor setkání geoinformatik Jiří Šmída: „Pravdou je, že ač hygienici pracují možná i z 90 % s geografickými daty, geografické informační systémy, které jsou pro správu podobných dat tou nejlepší cestou, využívají spíše jen okrajově. Důvody jsou samozřejmě různé a nejeden. Jak jsme ale v průběhu semináře zjistili, mezi nejdůležitější určitě nepatří nezájem digitalizovat svou práci a používat nové metody. Hygienickým stanicím přibývá práce, ale nikoliv lidí, kteří ji kompetentně zvládnou. Za více jak pět let spolupráce s libereckou krajskou hygienickou stanicí mě nepřestává udivovat, jak profesionálně a ve velikém nasazení její experti svou práci zvládají, natož v krizových situacích, jakými jsou například epidemiologická šetření. A to bez významnější pomoci počítačových nástrojů pro správu prostorových dat, která by bez komplikací mohli vizualizovat v mapách, natož pak s pomocí GIS analyzovat a získávat tak rychlejší a mnohdy bohatší poklady pro své rozhodování.“
Podle něj je spolupráce univerzity s hygieniky zajímavá nejenom proto, že nabízí nové výzkumné úkoly. „Pro Technickou univerzitu v Liberci představuje práce hygieniků také příležitost podílet se na vzdělávání našich studentů geografie nebo zdravotnických studií. Osobně vidím velké budoucí příležitosti v tom specializovat část studentů na využívání GIS v práci odborníků na zdraví,“ dodává proděkan Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Jiří Šmída.
