Skutečnost, že 26. konference OSN o změně klimatu (COP26) stanovila cíl zajistit, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, přinesl firmám nové výzvy. Poučit se však mohou v IT odvětví, kde se to již děje.
Svět přichází o své přírodní zdroje ohromujícím tempem. Podle zprávy Global Resources Outlook 2019 emise skleníkových plynů vznikají především z těžby a zpracování přírodních zdrojů. Světová populace se za posledních 50 let zdvojnásobila, ale využití přírodních zdrojů se více než ztrojnásobilo. Proto základní premisa bruselského plánu Green Deal vyzývá všechny země –
a nejen ty největší producenty skleníkových emisí – aby toto zjištění braly vážně, začaly se chovat více odpovědně a zlepšily oběhové hospodářství. To je totiž nezbytné, jak podle EU do roku 2050 udělat z Evropy klimaticky neutrální kontinent.
Avšak místo toho, abychom se k tomuto cílí začali blížit, děje se přesný opak. Podle zprávy Circularity Gap Report 2021 nejenže míra oběhového hospodářství ve světě neroste, ale naopak klesá. Jak dokazují čísla, v roce 2021 se pouze 8,6 % materiálů vrátilo zpět do oběhu, přičemž v roce 2019 to bylo 9,1 %.
„Produkt jako služba“ je budoucnost
Důvodem je, že transformace směrem k většímu oběhovému hospodářství je pro jednotlivé společnosti velmi těžko dosažitelná. Vyžaduje například nákladnou a složitou změnu celého výrobního procesu, aby bylo zajištěno, že používané komponenty ve výrobě budou odolnější a vhodné k opravám, repasování, a nakonec i renovaci.
Ještě důležitější je, že oběhové hospodářství vyžaduje změnu přístupu ve způsobu, jakým výrobky používáme – od nákupu a instalace obrovského množství zařízení – která jsou jen málo využívána k modelu, kdy budeme kupovat jen to, co budeme opravdu potřebovat. Přijetí obchodního modelu „produkt jako služba“ je jednou z nejužitečnějších změn, které dnes pro změnu klimatu můžeme udělat. Tím, že porušíme zavedené zvyky, zajistíme, že se hospodářství stane více oběhové. Navíc nový přístup má potenciál vytvářet významné příležitosti k růstu pro jakékoli odvětví.
Zapomeňte na šrot
Produkt jako služba je radikálním odklonem od komoditního obchodního modelu. Zatímco v tom běžném, společnosti vyrobí a následně prodají své produkty a považují to za uzavřenou věc, v tom novém je toho hodně jinak. Fungovat by to mělo tak, že společnosti by si ponechaly vlastnictví
a odpovědnost za vyrobený produkt po jeho celý životní cyklus. Zákazníkovi by ho potom nabídly s tím, že by měl právo ho plně využívat tak dlouho, jak bude možné, přičemž by platil za jeho „pronájem“ nikoliv za vlastnictví. Výrobci by díky tomu více dbali a byli zodpovědní za výrobu.
Proto například společnost HPE (Hewlett Packard Enterprise) nejenže vyrábí své produkty s ohledem na udržitelnost, ale služby a řešení jako je edge-to-cloud platforma HPE GreenLake navrhuje tak, aby je podniky následně po skončení životnosti mohli dále využít – znovu použít, protože součástkám vdechují druhý život. Tohoto modelu využila například společnost daa. Ta vlastní a spravuje dvě největší letiště v Irsku. Protože potřebovala zmodernizovat své servery a úložné systémy, tak místo toho, aby nechala „sešrotovat“ svou starou technologii, vzala její zbytkovou hodnotu a využila možnost získat produkt jako službu. Tím, že společnost daa prodloužila životnost staré technologie, namísto toho, aby se z ní stal elektronický odpad, splnila své cíle udržitelnosti.
Nejde o ojedinělý případ. Zasazována jsou další pomyslná zelená semínka v mnoha různých odvětvích. Společnost Philips k tomuto přispívá tím, že při budování chytrých měst prodává „světlo jako službu“. Z dat vyplývá, že tímto způsobem lze uspořit až 80 % spotřebované energie. A společnost Desso, globální dodavatel koberců pro komerční použití, navrhuje koberce podle principu od kolébky ke kolébce, což znamená, že společnost vyrobené kobercové dlaždice pronajímá zákazníkům, přičemž se postará o jejich instalaci, údržbu, vrácení a recyklaci.
Produkt jako služba vyžaduje nejen změnu obchodní strategie společností, ale také jejich digitální transformaci. Na druhou stranu přináší významné výhody pro všechny – a co je nejdůležitější, pomáhá k plnění cíle, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
