Klimatická agenda v několika příštích desetiletích zásadně přetvoří veškerý světový byznys. Téma klimatických změn a udržitelného rozvoje však v mnoha společnostech nezastřešuje vrcholové a finanční vedení, nýbrž technologičtí odborníci. Úsilí společností aktivně se zapojit do procesu ochrany klimatu se tak velice často dostává do příkrého rozporu s jejich ekonomickými a obchodními zájmy. Studie ACCA Climate action and the accountancy profession: building a sustainable future, která oslovila více než 3 000 odborníků z celého světa včetně České republiky, mimo jiné zřetelně ukázala, že bez zapojení vrcholového managementu včetně CFO, finančních ředitelů a ekonomických specialistů se bude prohlubovat rozdíl mezi tempem, kterým firmy mění své obchodní strategie, a rychlostí, s jakou dochází ke zhoršování životního prostředí. Dosáhnout na udržitelný rozvoj tak bude ještě složitější.
Ze studie především jasně vyplývá, že ochrana klimatu musí být nedílnou a jednou ze základních součástí strategických plánů každé firmy či organizace. Ukázala rovněž, že finanční profesionálové musí hrát klíčovou roli při jejím formování i realizaci. Bohužel odkryla i skutečnost, jak výrazně jsou často dobré úmysly vzdáleny od skutečných či plánovaných opatření. 75 % oslovených firem sice prohlašuje, že zapojení finančních týmů je pro realizaci klimatických plánů nezbytné, ale jen 22 % si myslí, že otázky klimatu budou ve finančním rozhodování hrát podstatnou roli. Více než polovina dotázaných je přesvědčena, že omezení spojená s ochranou klimatu se v příštích pěti letech dotknou i jejich organizace, ale jen 38 % si myslí, že jejich organizace bude ochotna investovat do ochrany klimatu podstatně více než nyní. Pouhých 15 % respondentů pak má cíl dosáhnout do roku 2050 na uhlíkovou neutralitu.
„Vzhledem k evropské klimatické agendě, k níž například patří často diskutovaný Green Deal, musí firmy začít hledat udržitelná řešení, která přispějí k ochraně klimatu, ale zároveň nebudou mít negativní dopad na jejich dlouhodobé finanční výsledky, konkurenceschopnost a poptávku po jejich výrobcích a službách. Pro nalezení finančně udržitelných řešení je ovšem naprosto nezbytné, aby se na přípravě strategií kromě odborníků na udržitelnost podílelo vrcholové vedení včetně finančních ředitelů a ekonomických odborníků,“ říká Viera Kučerová, ředitelka profesní organizace ACCA, a dodává, že 36 % respondentů průzkumu zmínilo, že jim pro vytváření a implementaci nových strategií zohledňujících klimatickou agendu chybí obchodní motivace. I proto je potřeba tuto oblast zařadit i do firemních KPI. Dosud tak učinilo pouze 23 % respondentů.
Nelze omezovat, nelze-li měřit
Uvádění nových strategií v život však firmám komplikují i vnější faktory. Například snižování emisí skleníkových plynů, které budou muset v následujících desetiletích řešit organizace všech velikostí, aby splnily cíle vlád v oblasti změny klimatu, komplikuje nedostatek konzistentních, jednotných, oborově zaměřených a vědecky podložených metod a hodnot, které by usměrňovaly rozhodování a poskytovaly spolehlivá kritéria měření a hodnocení úspěšnosti zvolených strategií. Už jen samotné měření dopadu na uhlíkovou stopu je velmi složité. Zahrnuje totiž nejen měření, účtování a snižování produkce vlastních emisí, ale i uhlíkovou stopu dodavatelů a dokonce i spotřebitelů. S tím souvisí i skutečnost, že si téměř třetina respondentů studie stěžovala na fakt, že nemá v oblasti klimatických opatření dostatek dat a informací pro vyhodnocení a nastavení správné strategie. Dalším problémem jsou i chybějící jednotné mezinárodně uznávané standardy pro výkaznictví v oblasti udržitelnosti.
Chybí zkušenosti i znalosti
Strategie, plány a informace související s ochranou klimatu a přírody musí být součástí celého firemního ekosystému. Organizace budou muset formulovat svou strategii v oblasti klimatu, aby se s touto výzvou vypořádaly, a postavit do jejího středu odborníky z oblasti financí a účetnictví. Ti by pak měli začít tím, že se zaměří na určení finančně udržitelných řešení klimatické situace v oblastech, jako jsou obchodní strategie, správa a řízení nebo účetní principy a standardy.
Téměř čtvrtina (23 %) respondentů ovšem uvedla, že pro vytváření a implementaci klimaticky přívětivých strategií nemají patřičně vzdělané odborníky, ani znalosti a zkušenosti. V oblasti ochrany klimatu a životního prostředí chybí i vzdělání zaměstnanců. Z průzkumů ACCA vyplývá, že ve střední a východní Evropě je problematika řešení klimatických změn a snižování uhlíkové stopy důležitá zejména pro generaci Z. Právě ta si totiž uvědomuje, že musí o svou planetu pečovat, jde o její budoucnost. I proto se této oblasti intenzivně věnuje.
„Rádi bychom organizacím v ČR nabídli inspiraci a navedli je, jak s vytvářením a zaváděním nových strategií v život začít. S podporou Britského velvyslanectví v Praze proto 23. listopadu 2021 organizujeme v O2 Universum v Praze mezinárodní konferenci s názvem: Climate action and the accountancy profession: building a sustainable future. Účastníky čeká podrobné představení globální studie ACCA o roli odborníků ve financích při budování udržitelné budoucnosti, zajímavé přednášky a panelové diskuze odborníků, pohled českého Ministerstva životního prostředí na roli vlády ve formování strategie udržitelného rozvoje a především jedinečná možnost podělit se o názory, plány a vize významných českých i zahraničních firem,“ uzavírá Viera Kučerová.
