Probační a mediační služba (PMS) přestala v listopadu využívat elektronický monitoring odsouzených i obviněných. Místo takzvaných náramků se vrátila k namátkovým kontrolám. Důvodem jsou rostoucí problémy s dodavatelem systému, sdělil dnes ČTK mluvčí PMS Martin Bačkovský. S izraelskou firmou SuperCom ukončila probační služba spolupráci.
SuperCom neplnila podle PMS své povinnosti včas a řádně. „S přístupem dodavatele k plnění smluvních závazků je Probační a mediační služba dlouhodobě nespokojena a problémy v uplynulých týdnech eskalovaly,“ uvedl Bačkovský.
Elektronické náramky byly v provozu od září 2018. Vedle domácích vězňů, kterých bylo ke konci letošního října 111, hlídaly rovněž některé vězně podmíněně propuštěné na svobodu – koncem října jich kontrolovaly šest. U části obviněných také nahrazovaly pobyt ve vazební cele.
„Možná nefunkčnost elektronického monitorovacího systému by byla velkým rizikem pro zákonné plnění dohledové činnosti Probační a mediační služby. Abychom maximálně eliminovali dopady tohoto rizika, rozhodla se služba přejít v průběhu měsíce listopadu 2021 při výkonu dohledové činnosti zcela na formu fyzických namátkových kontrol, čím nebude činnost ohrožena a bude nezávislá na elektronickém monitorovacím systému,“ vysvětlil Bačkovský.
„Bylo odstoupeno od smlouvy s dodavatelem a Probační a mediační služba uplatňuje všechny smluvní sankce, které považuje za relevantní,“ zdůraznil mluvčí. Doplnil, že PMS o změně včas informovala všechny zainteresované subjekty v justici.
To potvrdil i mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. „O dlouhodobých problémech ze strany dodavatele jsme od Probační a mediační služby věděli a průběžně o nich informovali. Připravili jsme se proto na variantu, že dojde k ukončení elektronického monitorovacího systému,“ sdělil ČTK.
„Příprava nového řešení elektronického monitorování osob je delší dobu ve vysokém stadiu příprav a bude předložena novému vedení ministerstva spravedlnosti, které bude moci rozhodnout o dalším postupu,“ dodal.
Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Při podpisu smlouvy úřad uváděl, že pořízení náramků a provoz monitorovacího centra bude stát 93 milionů korun na šest let. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.
