Expertů na kybernetickou bezpečnost je v Česku podle nového ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáše Kintra v současnosti nedostatek. Jde podle něj o obecnou slabinu napříč státem a soukromou sférou. Kintr to řekl v rozhovoru s ČTK. Otázkou podle něj také je, zda jsou v kybernetické bezpečnosti vždy efektivně využívány finance. Kintr v čele úřadu od července vystřídal Karla Řehku, který se stal náčelníkem generálního štábu. Nový šéf v nejbližší době neplánuje zásadně přehodnocovat priority, plány ani procesy úřadu.
Kintr uvedl, že vedení NÚKIB přebírá především s pokorou a s úctou k práci, kterou všichni na úřadě doposud odvedli. Uvedl, že je odhodlán navázat a pokračovat tam, kde skončil jeho předchůdce Řehka, tedy v naplňování koncepce rozvoje NÚKIB. „Vnímám to jako velkou příležitost podílet se na posilování kybernetické bezpečnosti České republiky a jako výzvu sloužit ČR. V nejbližší době nemám v plánu zásadně přehodnocovat priority, plány ani procesy úřadu. Důvodů, které mě k tomu vedou, je mnoho, ale tím hlavním je fakt, že jsem se na celé řadě věcí osobně podílel a nemám důvod je měnit,“ uvedl Kintr.
NÚKIB má aktuálně přibližně 300 zaměstnanců. Jedním z dlouhodobých cílů je podle Kintra navýšit počet kvalifikovaného personálu. „Přestože se opravdu počet zaměstnanců zvyšuje (např. během roku 2021 bylo přijato přibližně 50 pracovníků), stále se plně nedaří obsazovat veškerá místa, zejména na technických pozicích, a proto se úřad snaží pracovat s potenciálem absolventů a dále rozvíjet jejich odbornou kvalifikaci,“ uvedl ředitel.
Expertů na kybernetickou bezpečnost v současnosti podle něj není na trhu práce dostatek. O jejich služby tak bojují instituce napříč státem i soukromou sférou. Jejich počet, i počet zaměstnanců NÚKIB v této oblasti, je podle ředitele třeba zvýšit. Uvedl, že kybernetická bezpečnost je nutností. „O to více je zásadní nové odborníky na tuto oblast vychovávat, a zároveň jim nabídnout takové podmínky, které by pro ně byly dostatečnou motivací k ucházení se o místo v našem úřadě,“ uvedl ředitel. NÚKIB dostal loni 476 hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentech, přímo řešil 157 z nich, což je o 58 více než v roce 2020.
Česko by se podle něj mělo na poli kybernetické bezpečnosti zlepšit například v rychlosti řešení identifikovaných nedostatků. Silnou stránkou je naopak schopnost hledat možná řešení. Podle Kintra je otázkou, zda jsou v kybernetické bezpečnosti vždy efektivně využívány finance. „Často se ad hoc hasí urgentní nedostatky. Málokdo má ale zpracovaný plán, na jehož základě by postupně systematicky od základů stavěl systém zajišťování kybernetické bezpečnosti. Stát je navíc velice často schopen nakupovat technologie, ale má problém zaplatit dostatečně kvalifikované pracovníky, kteří by s nimi pracovali,“ řekl ČTK.
NÚKIB mimo jiné stále pracuje na projektu svého nového sídla v brněnských Černých Polích. „Na začátku letošního roku jsme se posunuli v jeho realizaci do další fáze a začali pracovat na dokumentaci pro stavební povolení. Jedná se o výstavbu moderní budovy, která splní nejvyšší požadavky a poskytne potřebné zázemí k zajišťování kybernetické a informační bezpečnosti,“ uvedl Kintr. Doplnil, že kromě kanceláří, laboratoří, monitorovacích místností bude v areálu i kybernetický polygon, který umožní konání speciálních cvičení. Kintr uvedl, že podle plánu by měla výstavba začít na přelomu roku 2023 a 2024 a první zaměstnanci by se měli do budovy přestěhovat na začátku roku 2026.
