Zákonem NDAA Washington zakázal kvůli bezpečnostním rizikům používat vybavení firem Huawei a ZTE ve vládních úřadech.
Čínská telekomunikační společnost Huawei zažalovala vládu Spojených států, která loni zakázala federálním agenturám používat její výrobky. Spojené státy loni přijaly zákon, kterým označily Huawei za bezpečnostní riziko, a omezily tak přístup firmy na americký trh. K podobnému postupu vůči čínské firmě se snaží Washington přesvědčit i své spojence.
Americké ministerstvo zahraničí se odmítlo k žalobě vyjádřit, uvedla agentura AP. „Pokud jde o soudní spor, nemám k tomu žádný komentář, protože to čeká na projednání,“ prohlásil mluvčí ministerstva Robert Palladino. Dodal, že Washingtonu jde o bezpečné sítě bez zbytečně velkého vlivu zahraničních vlád.
Společnost Huawei oznámila, že podala žalobu u federálního soudu v Texasu, podle které je část zákona, jenž loni v srpnu podepsal americký prezident Donald Trump, protiústavní. Zákonem známým pod zkratkou NDAA Washington zakázal kvůli bezpečnostním rizikům používat vybavení čínských firem Huawei a ZTE ve vládních úřadech.
„Americký Kongres opakovaně nedokázal předložit žádný důkaz, který by podložil jeho omezení výrobků firmy Huawei. Jsme nuceni učinit tento právní krok jako poslední možné řešení,“ uvedl šéf Huawei Kuo Pching. „Tento zákaz je nejenom nezákonný, firmě Huawei také brání v rovné soutěži, a v konečném důsledku tak poškozuje americké spotřebitele. Těšíme se na rozhodnutí soudu a věříme, že bude ku prospěchu Huaweie i amerického lidu,“ dodal.
Na tiskové konferenci v Šen-čenu Kuo Pching rovněž Spojené státy obvinil, že při kybernetickém útoku na servery Huawei Američané získali firemní e-maily.
Oznámení o žalobě přišlo v době, kdy kanadská vláda souhlasila se zahájením extradičního řízení s finanční ředitelkou Huawei Technologies Meng Wan-čou (známá též jako Sabrina nebo Cathy Mengová). Vydání Mengové žádají Spojené státy, které tvrdí, že finanční šéfka vydávala společnosti Huawei a Skycom za dvě oddělené firmy, ačkoli Washington je považuje za jednu. Díky tomu pro společnost zajistila přístup k íránskému trhu v rozporu s americkými sankcemi.
Ve středu se před soudem ve Vancouveru konalo první extradiční slyšení. Soud zasedal jen krátce, neboť se věnoval technickým záležitostem. Jako termín dalšího zasedání stanovil 8. květen. Média nevylučují, že řízení může kvůli několika odvolacím možnostem trvat několik let.
Mengová mezitím zažalovala kanadskou vládu, pohraniční službu a federální policii, které obvinila ze závažného porušení občanských práv. Tvrdí, že ji úřady zadržely a tři hodiny prohledávaly a vyslýchaly, aniž ji informovaly o skutečných důvodech zadržení a jejím právu nevypovídat a mít obhájce.
Telekomunikační gigant Huawei dlouhodobě odmítá obvinění ze strany USA, že jeho zařízení čínská vláda využívá ke špionáži. Společnost se také snaží bojovat proti snaze USA přesvědčit spojence, aby vyloučili Huawei z budování sítě nové generace 5G.
Před používáním softwaru i hardwaru společnosti Huawei v prosinci varoval i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na začátku února firma Huawei adresovala především NÚKIB, ale i vládě dopis, v němž požadovala upravit nebo zrušit varování před svými technologiemi. Společnost oznámila, že je připravena bránit se u soudů i prostřednictvím mezinárodní arbitráže.
List The New York Times ve středu napsal, že české stanovisko k čínským společnostem Huawei a ZTE mohlo přispět k pozvání Andreje Babiše do Washingtonu. Babiš se dnes v Bílém domě setkal s prezidentem Donaldem Trumpem.
