Mobilní platby: Jak si ČR stojí ve srovnání s Evropou
Biometrii Češi považují za nejvhodnější formu ověření platby.
Stále větší počet Čechů používá podle aktuálního průzkumu společnosti Visa mobilních zařízení pro správu svých peněz, vedení účtů a provádění plateb. 67 % z nich je využívá ke sledování svých výdajů a placení za parkování, zábavu nebo účty.
V Evropě si mobilní zařízení jako chytré telefony, tablety či nositelnou elektroniku ke správě svých financí osvojilo 77 % lidí.
Výsledky letošní studie Visa ukazuje, že 50 % české populace a bezmála dvě třetiny Evropanů (62 %) kontrolují svůj zůstatek nebo se přihlašují k dalším službám prostřednictvím bankovní aplikace. Pro srovnání, v roce 2015 mělo aplikaci pro mobilní bankovnictví pouze 29 % dotázaných Evropanů a jen 7 % ji použilo pro správu svých peněz.
Téměř polovina (47 %) Čechů již použila některou z digitálních peněženek (například PayPal), službu card-on-file (kde webové stránky ukládají platební údaje – např. Amazon či Uber) nebo mobilní platební službu jako je Apple Pay, Android Pay či Samsung Pay. V Evropě alespoň jednu z těchto služeb vyzkoušelo 68 % osob. Ještě v roce 2016 to přitom bylo o 5 % méně.
Jako důvody odrazující od využívání digitálních plateb označili čeští spotřebitelé obavy o jejich soukromé údaje (47 %) a zabezpečení plateb (66 %). Dlouhodobě ale těchto pochybností u lidí ubývá. V roce 2016 strach o soukromí označilo jako bariéru před placením mobilním zařízením 51 % Evropanů a letos už jen 46 % z nich. Ještě větší pokles zaznamenaly pochybnosti o zabezpečení plateb (z 65 % v letech 2015 a 2016 na dnešních 59 %).
Biometrii Češi považují za nejvhodnější formu ověření platby – 86 % z nich ji označilo za bezpečnou. Biometrii tak věříme častěji než průměrní Evropané (84 %), u nichž stoupla důvěra v metodu meziročně o 25 %. Skenování otisků prstů a duhovky jsou vnímány jako nejbezpečnější formy biometrické autentizace v Čechách (78 % a 77%) i Evropě (75 % a 74 %). Biometrické údaje nevadí českým respondentům sdílet s bankami (50 %), podobně jako s vládními agenturami (49 %). V Evropě mají tyto instituce vyšší důvěru (63 % a 62 %). Z institucí i osob by byli Češi nejméně ochotní poskytnout svá biometrická data sociálním sítím (ve 32 % případů).
