Budování vysokorychlostních sítí podle nového zákona bude činností, která se uskutečňuje ve veřejném zájmu.
Operátorům možná klesnou náklady při budování komunikačních sítí. Umožňuje to zákon, který schválil Senát. Operátoři by mohli podle odhadu vlády do roku 2020 ušetřit 20 až 30 procent celkových nákladů při budování vysokorychlostních sítí. Podle zákona bude vysokorychlostní sítí taková síť, která umožní připojení o rychlosti nejméně 30 megabitů za vteřinu. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
Zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací vychází ze směrnice Evropského parlamentu a stanovuje pravidla využívání infrastruktury při pokládání nových sítí. Řeší například situace, kdy se pokládá vedení pro různé sítě souběžně, aby se ve stejný čas na stejném místě nekopalo dvakrát.
Zákon počítá také se zřízením Jednotného informačního místa, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Bude mít za úkol zprostředkovávat informace mezi provozovateli sítí, úřady a dalšími stranami. Takzvanými povinnými osobami budou nejen provozovatelé veřejných komunikačních sítí, ale i provozovatelé energetických a distribučních soustav nebo třeba teplárenské firmy. Budou jimi i provozovatelé kanalizačních sítí.
Poslanci při schvalování rozhodli, že budování vysokorychlostních sítí podle nového zákona bude komunikační činností, která se uskutečňuje ve veřejném zájmu. To by umožnilo použít pro budování sítí v krajním případě vyvlastnění. Poslanci do zákona také vložili opatření, aby si ČTÚ při rozhodování ve sporech ohledně sítí, které se současně týkají distribuce plynu, energie nebo tepla, vyžádal závazné stanovisko Energetického regulačního úřadu.
Do zákona se na základě návrhu sněmovního hospodářského výboru dostala nová pravomoc ČTÚ. Bude smět změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v té části, jež upravuje omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám.
Senátorka Renata Chmelová (za KDU-ČSL) tento pozměňovací návrh označila za přílepek, který neprošel připomínkovým řízením a není možné se dopátrat toho, jaké bude mít dopady. Jak ale řekla, byla ujištěna, že to v praxi nebude působit problémy.
Proti tomuto návrhu se už dříve ohradil mobilní operátor Vodafone. Opatření by podle něj mohlo zvýhodnit operátora O2 před konkurencí. Mohl by prý využít pásmo 450 MHz pro lukrativní služby tzv. internetu věcí nebo LTE, místo zastaralé technologie CDMA, kterou mu ukládá licence. Podle O2 však má nynější držitel přídělu zákonný nárok na jeho obnovu, při které musí být zohledněny současné technologické možnosti a vývoj trhu.
