Kabinet v pondělí projedná novelu vládního nařízení, které se týká kritické infrastruktury v Česku. Nově by do kritické infrastruktury měly například patřit informační a komunikační technologie, které podléhají kybernetické bezpečnosti. Návrh předloží ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Pokud bude novela schválena, bude účinná od 1. ledna 2015 stejně jako zákon o kybernetické bezpečnosti.
Za kritickou infrastrukturu se považují výrobní a nevýrobní systémy nebo služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva. Vládní nařízení bylo naposledy upraveno před čtyřmi lety v éře premiéra Petra Nečase (ODS).
Nejzásadnější změnou bude zavedení nové oblasti kybernetické bezpečnosti, která souvisí se stejnojmenným zákonem. Ten zavádí pravidla spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou při předcházení útokům na informační technologie.
Kritickou infrastrukturou nově budou třeba informační systémy, které shromažďují informace o více než 300.000 lidech. „Kritérium osobních údajů bylo zvoleno s ohledem na jejich citlivou povahu, jež vyžaduje jejich speciální ochranu a jejichž ohrožení nebo narušení ve vysokém měřítku by mohlo představovat vážné ohrožení obyvatel i hrozbu pro fungování státu a veřejné správy,“ stojí ve vládních materiálech.
Změny nastanou také v energetické kritické infrastruktuře, kam třeba budou nově patřit centrální zásobování teplem. V Česku je podle důvodové zprávy provozováno 32 takových tepláren, které mají výkon 200 MW a vyšší. Další změna nastane třeba u elektráren. Podle starého vládního nařízení patří do kritické infrastruktury elektrárny s výkonem nejméně 50 MW, nově bude muset být dvojnásobný.
